Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Možnosti měření hluku na obráběcích strojích a určení jejich zdroje
Malušek, Pavel ; Šubrt, Kamil (oponent) ; Kroupa, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá metodami pro určování zdroje zvuku. Dále jsou zde rozebrány typy mikrofonů, které lze k tomuto účelu využívat. Nejprve jsou podrobně popsány mikrofony a jejich vlastnosti, následně principy jednotlivých metod a jejich využití v praxi. Cílem této práce je jejich využití při určování zdrojů zvuku na obráběcích strojích a zhodnocení výhod konkrétních metod pro jednotlivé účely.
Reproduktorová soustava pro reprodukci nízkých kmitočtů se směrovým vyzařováním
Skvaril, Šimon ; Husník, Libor (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce je navržení ozvučnice, jejíž klíčovou vlastností je směrové vyzařování na nízkých kmitočtech. V průběhu práce jsou popsány základní vlastnosti zvukového vlnění a jeho chování na překážkách. Je popsána výpočetní metoda FDTD spolu se sadou nástrojů K-wave pro MATLAB, která tuto metodu využívá. Dále je vytvořen virtuální model v programu MATLAB, na kterém je ověřena funkčnost navrhovaného řešení. Dalším krokem je vytvoření zmenšeného modelu ozvučnice, na kterém je ověřena shoda teoretických poznatků s praktickými měřeními. Nakonec je vytvořen prototyp ozvučnice ve skutečné velikosti, u kterého jsou změřeny základní parametry, včetně směrové charakteristiky.
Reproduktorová soustava pro laboratorní měření směrových charakteristik
Morkus, Filip ; Káňa, Ladislav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
V první části je pozornost směřována k výběru vhodných reproduktorů. Pro tento výběr bylo zapotřebí si stanovit požadovaná kritéria a parametry. Cílem bylo, aby soustava měla co nejširší reprodukovatelné spektrum kmitočtů, ale aby nebyla příliš rozměrná. Dalším kritériem byla kvalita reproduktorů a jejich cena. V druhé části byla podle parametrů vybraných reproduktorů navrhována kmitočtová výhybka, jak pro spodní kmitočtové pásmo, tak pro pásmo horní. Při stanovení dělícího kmitočtu byly brány v úvahu doporučení výrobce a kmitočtové charakteristiky reproduktorů, aby nebyl dělící kmitočet umístěn do místa, kde nemá reproduktor „konstantní“ charakter. Třetí část se zabývala konstrukcí reproduktorové skříně (ozvučnice). Byla zde podrobněji rozvedena konstrukce reproduktorové soustavy typu D´Appolito a její konstrukční požadavky. V této části bylo rovněž vycházeno z předchozích částí, protože zapojení D´Appolito vyžaduje stanovení vzdálenosti reproduktorů vůči sobě podle dělícího kmitočtu. Přičemž musela být brána v úvahu jejich velikost. Podle parametrů reproduktorů se vypočítal objem reproduktorové skříně, stanovil se její tvar a vypočítaly geometrické rozměry. Vše bylo pak simulováno ve vhodném softwaru. V poslední části byla již zkonstruovaná soustava měřena v bezodrazové komoře. Bylo na ní provedeno měření směrových charakteristik a kmitočtové charakteristiky. Výsledky měření byly porovnány se simulacemi.
Reproduktorová soustava pro reprodukci nízkých kmitočtů se směrovým vyzařováním
Skvaril, Šimon ; Husník, Libor (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce je navržení ozvučnice, jejíž klíčovou vlastností je směrové vyzařování na nízkých kmitočtech. V průběhu práce jsou popsány základní vlastnosti zvukového vlnění a jeho chování na překážkách. Je popsána výpočetní metoda FDTD spolu se sadou nástrojů K-wave pro MATLAB, která tuto metodu využívá. Dále je vytvořen virtuální model v programu MATLAB, na kterém je ověřena funkčnost navrhovaného řešení. Dalším krokem je vytvoření zmenšeného modelu ozvučnice, na kterém je ověřena shoda teoretických poznatků s praktickými měřeními. Nakonec je vytvořen prototyp ozvučnice ve skutečné velikosti, u kterého jsou změřeny základní parametry, včetně směrové charakteristiky.
Možnosti měření hluku na obráběcích strojích a určení jejich zdroje
Malušek, Pavel ; Šubrt, Kamil (oponent) ; Kroupa, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá metodami pro určování zdroje zvuku. Dále jsou zde rozebrány typy mikrofonů, které lze k tomuto účelu využívat. Nejprve jsou podrobně popsány mikrofony a jejich vlastnosti, následně principy jednotlivých metod a jejich využití v praxi. Cílem této práce je jejich využití při určování zdrojů zvuku na obráběcích strojích a zhodnocení výhod konkrétních metod pro jednotlivé účely.
Reproduktorová soustava pro laboratorní měření směrových charakteristik
Morkus, Filip ; Káňa, Ladislav (oponent) ; Schimmel, Jiří (vedoucí práce)
V první části je pozornost směřována k výběru vhodných reproduktorů. Pro tento výběr bylo zapotřebí si stanovit požadovaná kritéria a parametry. Cílem bylo, aby soustava měla co nejširší reprodukovatelné spektrum kmitočtů, ale aby nebyla příliš rozměrná. Dalším kritériem byla kvalita reproduktorů a jejich cena. V druhé části byla podle parametrů vybraných reproduktorů navrhována kmitočtová výhybka, jak pro spodní kmitočtové pásmo, tak pro pásmo horní. Při stanovení dělícího kmitočtu byly brány v úvahu doporučení výrobce a kmitočtové charakteristiky reproduktorů, aby nebyl dělící kmitočet umístěn do místa, kde nemá reproduktor „konstantní“ charakter. Třetí část se zabývala konstrukcí reproduktorové skříně (ozvučnice). Byla zde podrobněji rozvedena konstrukce reproduktorové soustavy typu D´Appolito a její konstrukční požadavky. V této části bylo rovněž vycházeno z předchozích částí, protože zapojení D´Appolito vyžaduje stanovení vzdálenosti reproduktorů vůči sobě podle dělícího kmitočtu. Přičemž musela být brána v úvahu jejich velikost. Podle parametrů reproduktorů se vypočítal objem reproduktorové skříně, stanovil se její tvar a vypočítaly geometrické rozměry. Vše bylo pak simulováno ve vhodném softwaru. V poslední části byla již zkonstruovaná soustava měřena v bezodrazové komoře. Bylo na ní provedeno měření směrových charakteristik a kmitočtové charakteristiky. Výsledky měření byly porovnány se simulacemi.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.