Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Krmný hmyz jako pasivní vektor oocyst kokcidii v chovech plazů
TOTUŠKOVÁ, Gabriela
Zástupci kokcidií (Coccidia) z čeledi Eimeridae jsou častými intracelulárními parazity v chovech plazů. U agam vousatých (Pogona vitticeps) se jedná nejčastěji o druhy Isospora amphiboluri a Choleoeimeria pogonae s monoxenním životním cyklem. Najdeme je primárně v gastrointestinálním traktu hostitele a mohou způsobit závažné kokcidiózy i smrt zvířat. Infekčními agens kokcidií jsou odolné exogenní oocysty, které jsou vylučovány s trusem a slouží k infekci dalších hostitelů. Jejich přenos probíhá orofekální cestou, během které jsou infekční oocysty přijaty do těla nového hostitele s kontaminovanou potravou či vodou. Při dlouhodobém ponechání živého krmného hmyzu v teráriích bez přístupu ke zdroji potravy se může hmyz stát po konzumaci infikovaných výkalů pasivním vektorem infekce kokcidií. Cílem práce bylo ověřit schopnost krmného hmyzu pasážovat oocysty kokcidií v jejich gastrointestinální soustavě a pokusit se determinovat rozdíly během pasáže mezi jednotlivými taxony krmného hmyzu (Blattodea, Coleoptera, Orthoptera). Ve výsledcích pokusu bylo prokázáno pasážování životaschopných oocyst kokcidií z rodů Isospora a Choleoeimeria v trávicím traktu krmného hmyzu. Nejvíce oocysty pasážoval cvrček Gryllus asimillis, dále šváb Blaptica dubia a nejméně byla zjištěna pasáž u larválního stadia brouka Zophobas morio.
Reverze pohlaví u ještěra s genotypově určeným pohlavím (Squamata: Acrodonta: Pogona vitticeps)
Ehl, Jan ; Kratochvíl, Lukáš (vedoucí práce) ; Landová, Eva (oponent)
Určení pohlaví u plazů je napříč jejich skupinami velice rozmanitou záležitostí. Setkáváme se zde jak s teplotně určeným pohlavím, tak s genotypově určeným pohlavím a s mnoha nezávislými přechody mezi nimi. Je to skupina vhodná ke studiu evoluce determinace pohlaví, pohlavních chromozomů a pohlavně determinačních genů. V nedávné době začaly být u plazů hlášeny občasné reverze pohlaví způsobené hormonálně či extrémní inkubační teplotou. U akrodontního ještěra Pogona vitticeps byla ohlášena reverze pohlaví za pomoci vysokých teplot. Naším cílem bylo experiment zopakovat především vzhledem k nedostatečnosti některých metod potvrzení reverze. Také bylo v plánu, celý experiment rozšířit o hormonální reverzi, studium perzistence reverze do dospělosti a plodnosti revertovaných jedinců. Podařilo se nám reverzi pohlaví způsobenou vysokou inkubační teplotou věrohodně prokázat za pomoci histologického vyšetření gonád. Také hormonální indukce reverze pohlaví se ukázala jako účinná. Do jednoho roku odchovaní jedinci s nesouhlasným fenotypovým a genotypovým pohlavím, stvrzují stálost této reverze. Naše výsledky se shodují s recentní prací zabývající též reverzí u tohoto ještěra. Zdá se tedy, že reverze pohlaví může být u plazů plně funkční záležitostí a její bližší studie, by mohla přispět k pochopení evoluce...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.