|
|
Vliv vzdálenosti od rostliny na intenzitu interakce rostlin a půdy
Skydaniuk, Liudmyla ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Mudrák, Ondřej (oponent)
Koncept zpětné vazby mezi rostlinou a půdou se stále více používá k vysvětlení interakcí rostlin ve společenstvech. Rostliny svým růstem mění podmínky v okolním půdním prostředí. Tyto změny půdy ovlivňují další růst rostlin. Tento efekt nazýváme zpětná vazba mezi rostlinou a půdou - Vliv PSF se typicky studuje přímo v místě, kde daná rostlina rost . Do jaké vzdálenosti od rostliny může tento vliv působit je však málo prozkoumáno ato znalost je důležitá pro pochopení struktury rostlinných společenstev. Hlavním cílem diplomové práce zkoumání vlivu vzdálenosti od rostliny na intenzitu vnitrodruhové a mezidruhové zpětné vazby mezi rostlinou a půdou. Výzkum byl proveden pomocí klasického, dvoufázového Pro výzkum byly vybrány čtyři druhy tvořící dva páry vždy jedné trávy a jedné širolisté byliny. První dvojicí vyskytující se přirozeně na suchých trávnících v severních Čechách. Druhou dvojící , vyskytující se na hnědouhelných výsypkách na Sokolovsku. Druhy byly pěstovány během kultivační fáze v půdě svého původu, tj. v půdě suchého trávníku severních Čech či Sokolovské výsypk ěstován byl buď každý druh z dvojice ostatně, či oba druhy dohromady. Po 5 měsících kultivace byla odebrána půda z různých vzdáleností eedback fáz jsem využila kompletní inokulum, ve kterém se zůstaly zachovány všechny části půdní bioty - tj....
|
|
|
Biotická a abiotická složka půdy ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou u invazních a původních druhů rostlin
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Plant-soil feedback (PSF), zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, je jedním z mechanismů, který může přispívat k úspěchu invazních rostlin. Které ze složek půdy na tom však mají nejvýraznější podíl? Ve dvoufázovém pokusu jsem sledovala změny v klíčení a růstu rostlin v reakci na intraspecifickou kultivaci půdy: vybrané druhy rostlin byly pěstovány v substrátu z půdy nekultivované či kultivované stejným druhem rostliny, obsahujícím různé varianty množství a složení půdní bioty. Vliv změn v biotické a abiotické složce půdy byl poté vyhodnocen a porovnáván v rámci párů příbuzných invazních a původních rostlin. Hlavním pozorovaným jevem byla značná rodová a druhová specificita odpovědí na změněné půdní podmínky. Změny ve složení půdy způsobené kultivací ovlivnily klíčení i biomasu pokusných rostlin pozitivně, neutrálně i negativně, jejich dopad se značně lišil mezi jednotlivými pokusnými druhy - na některé ze sledovaných druhů měly větší vliv změny v abiotické složce půdy, některé reagovaly zejména na změny ve složení půdní bioty. Půdní biota nicméně ovlivnila klíčení i biomasu sledovaných rostlin i nezávisle na kultivaci - na biomasu rostlin měla přítomnost všech složek půdní bioty negativní vliv. S přibývajícím množstvím a zastoupením patogenů, hub, mikro- a mesofauny v půdě se tedy dosažená biomasa...
|
|
|
Vliv sucha na interakce rostlin a půdy
Secká, Gabriela ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Florianová, Anna (oponent)
Mezi rostlinami a půdou dochází ke zpětným vazbám neboli plant-soil feedback (PSF), přičemž rostliny ovlivňují fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půdy a tato půda následně ovlivňuje nejen a fitness rostlin stejného druhu ale i rostlinné mezidruhové interakce. Vliv PSF se může projevit okamžitě anebo opožděně a je ovlivňován mnoha vnějšími vlivy. Cílem mé práce byla literární rešerše, která se zabývá vlivem sucha na zpětnovazebné interakce mezi rostlinou a půdou. Častá a opakující se sucha, které jsou jedním z projevů klimatických změn, ovlivňují nejen děje odehrávající se v ekosystémech, ale i samotné organismy, které se v nich vyskytují včetně mikroorganismů žijících v půdě. Intenzivní sucha způsobují především navýšení teplot, snížení vlhkosti v půdním prostředí a degradace půd. Působením sucha klesá primární produktivita vegetace a dochází ke změnám ve složení půdních i rostlinných společenstev. Tyto změny zasahují do zpětnovazebných interakcí, což se projevuje pozitivní či negativní zpětnou vazbou.
|
|
|
Plant-soil feedback a jeho interakce s dalšími faktory určujícími koexistenci rostlin
Opravilová, Tereza ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Plant-soil feedback neboli zpětná vazba mezi rostlinou a půdou a je v posledních letech hojně zkoumaným mechanismem úspěchu invazních rostlin, posunu druhů v sukcesi a obecně struktury rostlinných společenstev. Jedná se o proces, během kterého rostlina svým růstem ovlivňuje půdu a tyto změny se zpětně promítají do růstu dalších rostlin. Navzdory velkému množství předchozích studií, je věnováno poměrně málo pozornosti interakci plant-soil feedbacku s dalšími faktory, což považuji za důležité pro pochopení jeho role v přirozených rostlinných společenstvech. Cílem práce bylo objasnit vliv plant-soil feedbacku na modelové druhy Arrhenatherum elatius a Centaurea scabiosa a porovnat jeho vliv s dalšími faktory - mezidruhovou kompeticí a herbivorií (simulovanou ztrátou nadzemní biomasy). Vliv faktorů byl zkoumán pomocí biomasy a změn ve fyziologii rostlin, konkrétně fluorescencí chlorofylu a obsahem prvků v nadzemní biomase. Mechanismus plant-soil feedbacku modelových druhů byl posuzován pomocí obsahu prvků v půdě po kultivaci. V biomase druhu Arrhenatherum elatius se faktory plant-soil feedbacku a kompetice projevily ve vzájemné interakci, kdy došlo přítomností kompetitora ke změně negativní zpětné vazby na pozitivní. Arrhenatherum byl v experimentu silným kompetitorem, za jehož úspěchem pravděpodobně...
|
|
|
Vliv zpětné vazby mezi rostlinou a půdou na invazivnost rostlin
Knobová, Pavlína ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Invazní rostliny jsou dnes v popředí biologického výzkumu. Invazní druhy rostlin ohrožují společenstva, ekosystémy i člověka mnoha různými způsoby. Proto je snaha zjistit, jaké vlastnosti umožňují těmto druhům stát se invazními. V rámci této práce shrnuji možné příčiny a důsledky rostlinných invazí se zaměřením na jeden možný mechanismus invazivnosti rostlin - zpětnou vazbu mezi rostlinou a půdou. Tato zpětná vazba může podpořit, ale také potlačit další růst rostliny. Většina druhů rostlin má s půdou negativní zpětnou vazbu, ovšem některé invazní rostliny vykazují zpětnou vazbu pozitivní. A právě to by mohlo být příčinou jejich invazivnosti. Práce shrnuje poznatky o zpětné vazbě, metodách jejího studia a hlavně o významu zpětné vazby pro invazivnost rostlin.
|
|
|
Plant-soil feedback jako mechanismus ovlivňující druhovou diversitu rostlinných společenstev
Vondráková, Zuzana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Plant-soil feddback je vzájemná interakce mezi rostlinou a půdou. Dochází zde ke zpětné vazbě, kdy rostlina působí prostřednictvím svých kořenů na půdu a půda zas ovlivňuje růst a vývoj rostliny díky změně svých biotických a abiotických vlastností. Je to důležitý mechanismus, jak mohou rostliny ovlivňovat prostřednictvím půdy jak samy sebe, tak konkurenční jedince. V této práci bych ráda shrnula, jak plant-soil feedback funguje, jaké faktory ho ovlivňují a jaký má vliv na druhovou diverzitu rostlinných společenstev, jakou hraje roli při sekundární sukcesi, invazi či při koexistenci rozmanitých druhů. Dále bych zde poukázala, v kterých případech byla tato vazba experimentálně potvrzena a jaké experimentální metody se na studium plant-soil feedbacku používají
|
|
|
Plant-soil feedback a management lokality jako faktory určující vývoj rostlinného společenstva
Opravilová, Tereza ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Mayerová, Hana (oponent)
Místa narušená těžbou nerostných surovin zabírají již podstatnou část zemského povrchu. Spolu s opouštěním těchto míst po skončení těžby se řeší otázka obnovy rostlinných společenstev. Jedním ze způsobů takovéto obnovy je spontánní sukcese. Ta je ovlivňována četnými faktory, mimo jiné i zpětnou vazbou mezi rostlinou a půdou neboli plant-soil feedbackem, díky které může být sukcese zpomalována nebo urychlována. Chceme-li na místech obnovených samovolnou sukcesí zachovat určité travinné společenstvo, je vhodné zavést na lokalitě některý ze způsobů obhospodařování neboli managementu. Tím bývá nejčastěji kosení nebo pastva. Tato práce shrnuje poznatky o plant-soil feedbacku, sukcesi v lomech, různých způsobech managementu a jejich vlivu na rostlinná společenstva. Slouží jako teoretický základ k navazující diplomové práci na modelové lokalitě lomu Čeřinka v Českém krasu, kde mám v plánu fytocenologickým snímkováním sledovat vliv pastvy na rostlinné společenstvo a dále pomocí experimentů pozorovat vzájemný vliv plant-soil feedbacku a pastvy na růst rostlin.
|
|
|
Význam kořenových exudátů v interakcích rostlin a půdy
Horčičková, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Janoušková, Martina (oponent)
Kořeny rostlin jsou v neustálém kontaktu s půdními mikroorganismy, houbami, setkávají se s půdními živočichy a kořeny ostatních rostlin. Všechny složky půdní bioty spolu komunikují, ze strany rostlin se často jedná o chemickou komunikaci prostřednictvím kořenových exudátů, chemických látek, které rostliny uvolňují do půdy. Kořenovou exudací ovlivňují rostliny i abiotickou složku půdy, což jim pomáhá v získávání živin. Produkce kořenových exudátů má význam v lákání symbiontů a prospěšných organismů a naopak v odpuzování či hubení patogenů a parazitů. Díky kořenovým exudátům dokážou rostliny rozpoznávat sousední rostliny, potlačovat růst kompetitorů, nebo se vyhnout kompetici s příbuznými rostlinami, parazitické rostliny využívají kořenové exudáty jako signály k nalezení hostitele. Působením kořenových exudátů si rostliny vytváří vlastní společenstvo mikroorganismů a hub v rhizosféře, upravují dostupnost živin a tím aktivně mění životní podmínky v půdě. Práce se zaměřuje na rostlinné interakce zprostředkovávané kořenovými exudáty a zmiňuje způsoby, jimiž lze kořenovou exudaci studovat. Navazující diplomová práce bude pojednávat o vlivu kořenových exudátů invazních rostlin na původní rostlinné společenstvo.
|
|
|
Biotická a abiotická složka půdy ve zpětnovazebných interakcích mezi rostlinou a půdou u invazních a původních druhů rostlin
Drtinová, Lucie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Štajerová, Kateřina (oponent)
Plant-soil feedback (PSF), zpětná vazba mezi rostlinou a půdou, je jedním z mechanismů, který může přispívat k úspěchu invazních rostlin. Které ze složek půdy na tom však mají nejvýraznější podíl? Ve dvoufázovém pokusu jsem sledovala změny v klíčení a růstu rostlin v reakci na intraspecifickou kultivaci půdy: vybrané druhy rostlin byly pěstovány v substrátu z půdy nekultivované či kultivované stejným druhem rostliny, obsahujícím různé varianty množství a složení půdní bioty. Vliv změn v biotické a abiotické složce půdy byl poté vyhodnocen a porovnáván v rámci párů příbuzných invazních a původních rostlin. Hlavním pozorovaným jevem byla značná rodová a druhová specificita odpovědí na změněné půdní podmínky. Změny ve složení půdy způsobené kultivací ovlivnily klíčení i biomasu pokusných rostlin pozitivně, neutrálně i negativně, jejich dopad se značně lišil mezi jednotlivými pokusnými druhy - na některé ze sledovaných druhů měly větší vliv změny v abiotické složce půdy, některé reagovaly zejména na změny ve složení půdní bioty. Půdní biota nicméně ovlivnila klíčení i biomasu sledovaných rostlin i nezávisle na kultivaci - na biomasu rostlin měla přítomnost všech složek půdní bioty negativní vliv. S přibývajícím množstvím a zastoupením patogenů, hub, mikro- a mesofauny v půdě se tedy dosažená biomasa...
|
|
|
Plant-soil feedback a jeho interakce s dalšími faktory určujícími koexistenci rostlin
Opravilová, Tereza ; Kuťáková, Eliška (vedoucí práce) ; Čuda, Jan (oponent)
Plant-soil feedback neboli zpětná vazba mezi rostlinou a půdou a je v posledních letech hojně zkoumaným mechanismem úspěchu invazních rostlin, posunu druhů v sukcesi a obecně struktury rostlinných společenstev. Jedná se o proces, během kterého rostlina svým růstem ovlivňuje půdu a tyto změny se zpětně promítají do růstu dalších rostlin. Navzdory velkému množství předchozích studií, je věnováno poměrně málo pozornosti interakci plant-soil feedbacku s dalšími faktory, což považuji za důležité pro pochopení jeho role v přirozených rostlinných společenstvech. Cílem práce bylo objasnit vliv plant-soil feedbacku na modelové druhy Arrhenatherum elatius a Centaurea scabiosa a porovnat jeho vliv s dalšími faktory - mezidruhovou kompeticí a herbivorií (simulovanou ztrátou nadzemní biomasy). Vliv faktorů byl zkoumán pomocí biomasy a změn ve fyziologii rostlin, konkrétně fluorescencí chlorofylu a obsahem prvků v nadzemní biomase. Mechanismus plant-soil feedbacku modelových druhů byl posuzován pomocí obsahu prvků v půdě po kultivaci. V biomase druhu Arrhenatherum elatius se faktory plant-soil feedbacku a kompetice projevily ve vzájemné interakci, kdy došlo přítomností kompetitora ke změně negativní zpětné vazby na pozitivní. Arrhenatherum byl v experimentu silným kompetitorem, za jehož úspěchem pravděpodobně...
|
host ::
RSS.