Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Vliv pěstitelské technologie na produkční charakteristiky množitelského porostu hrachu setého (Pisum sativum)
VACEK, Ondřej
Hrách setý je v Česku nejrozšířenější luskovinou s využitím jak v potravinářství, tak v krmivářství. V posledních letech se v hojné míře rozšiřuje pěstování plodin s využitím větších meziřádkových vzdáleností. Z tohoto důvodu se tato bakalářská práce zaměřuje na charakteristiku hrachu setého, vlivu meziřádkové vzdálenosti a možnosti snižování množství výsevku. V praktické části se práce zaměřuje na vedení poloprovozního pokusu množitelského porostu hrachu a vyhodnocení jeho výnosových faktorů a obsahových látek získané produkce. Ze získaných výsledků je patrný vliv meziřádkové vzdálenosti a výsevku na výnos hrachu, na počet lusků na rostlině a hodnotu HTS, faktor počtu semen v lusku ovlivněn nebyl. Jelikož byl pokus prováděn pouze v jednom roce, bude nutné provést opakování, pro upřesnění výsledků, vzhledem k úzké vazbě hodnocených parametrů k půdně-ekologickým podmínkám konkrétního ročníku. U pokusů jiných autorů mohou být odlišnosti ve výsledcích dány také odrůdovou variabilitou.
Genetické aspekty domestikačního znaku pukavosti lusku u hrachu
Čevelová, Lucie
Cílem diplomové práce je studium genetické podstaty významného domestikačního znaku pukavosti lusku. Analyzovány byly dva druhy hrachu, kulturní hrách s nepukavými lusky JI92 (Pisum sativum subsp. sativum) a planý hrách s pukavými lusky JI64 (Pisum sativum subsp. elatius). Reciprokým křížením těchto dvou linií byly vytvořeny rekombinantní inbrední linie (RILs), z celkových 134 RILs linií bylo vybráno 9 kontrastních linií. V rámci služby jsme využili masivně paralelní sekvenování 3' konců cDNA, získaná reverzní transkripcí mRNA, která byla izolována ze švů lusků. Díky této metodě byly vygenerovány 3 kandidátní geny. Následně jsme zjišťovali expresi těchto tří kandidátních genů pro pukavost pomocí kvantitativní Real-Time PCR (RT-qPCR). Amplifikační křivky a hodnody Ct vygenerované z průběhu RT-qPCR byly následně použity pro vytvoření grafů, které slouží pro zobrazení míry exprese kandidátních genů. Jako nejvhodnější kandidát byl zvolen gen Ps15, který je u hrachu přítomen v LGIII v oblasti Dpo1, a proto by mohl být zodpovědný za pukavost lusku.
Vplyv fotoperiódy na apikálnu dominanciu u hrachu
Füleky, Martin
Součástí mé práce bylo vypracování literární rešerše, ve které jsem se věnoval vlivu fotoperiody, intenzity světla, fytohormonů (zejména auxinů, cytokininů a strigolaktonů) a dalších faktorů na větvení stonku rostlin hrachu. Vlastní experiment byl zaměřený na zjištění vlivu různých délek dne (8 hodin, 16 hodin, 24 hodin) na větvení stonku hrachu. Analyzovaly se intaktní rostliny, rostliny dekapitované nad 3. nodem a rostliny dekapitované nad dělohami. Počítaly se čisté přírůstky délky větví po dobu 5 dní a následně byly sestrojeny grafy a provedena statistická analýza. Z rostlin byly odebrány vzorky, které byly využity v následných analýzách genové exprese. K tomuto účelu byla použita metoda semikvantitativní RT-PCR s následným vyhodnocením intenzity exprese z agarózového gelu.
Biologické aspekty domestikace kulturních plodin
Jánová, Anna
Předmětem této práce je studium genetické podstaty jednoho z klíčových domestikačních znaků u hrachu, pukavosti lusku. Práci předcházelo masivně paralelní sekvenování 3' konců cDNA (metoda MACE), díky kterému byla analyzována mRNA izolovaná ze švů lusků. Byly použity dvě rodičovské linie JI64 (Pisum sativum ssp. elatius L.) planý hrách s pukavými lusky, JI92 (Pisum sativum ssp. sativum L.) kulturní hrách s nepukavými lusky a dále rekombinantní inbrední linie (RILs), které vznikly reciprokým křížením obou rodičovských linií. Pomocí MACE analýzy bylo generováno 10 mil. čtení a identifikováno celkem 7 tis. genů, ze kterých bylo jen 77 se statisticky průkazným rozdílem mezi vzorky s pukavými a nepukavými lusky. Z nich byly do této práce vybrány pouze tři. Exprese těchto tří kandidátních genů pro pukavost lusku byla stanovena pomocí kvantitativní PCR v reálném čase (qRT-PCR). Na základě průběhu qRT-PCR byly vypočteny hodnoty Ct. Výsledkem je grafické znázornění míry exprese těchto kandidátních genů obou studovaných linií hrachu v průběhu dozrávání lusků.
Hodnocení vlivu klíčení na profily zásobních bílkovin v semenech vybraných druhů luskovin
MAREK, Josef
Cílem diplomové práce bylo hodnocení změn v profilech zasobních proteinů semen luskovin v průběhu klíčení. Pro řešení byly vybrány 4 druhy luskovin: hrách setý polní, lupina úzkolistá, bob obecný a sója luštinatá. Analýzy proteinů v semenech luskovin byly prováděny na začátku, uprostřed a na konci klíčení. Ze získaného lyofilizovaného a homogenizovaného materiálu byly vyextrahovány proteiny, které byly analyzovány pomocí gelové denaturační elektroforézy (SDS-PAGE). Výsledky prokázaly, že během klíčení semen dochází ke štěpení zásobních proteinů na menší peptidy sloužící pro tvorbu nových proteinů. Ve spektrech proteinů naklíčených semen hrachu setého se snížila intenzita proteinových pruhů v zónách o velikosti 48-45 kDa a 40-36 kDa a zvýšilo se zastoupení proteinových pruhů v zónách charakterizovaných hmotností 25-23 kDa a 19-7 kDa. Ve spektrech proteinů naklíčených semen lupiny úzkolisté nebyly detekovány proteinové pruhy nad 39 kDa a zvýšilo se zastoupení proteinových pruhů v oblastech o velikosti 15-7 kDa.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.