|
|
Vliv světla na fotomorfogenezi u rostlin ve výuce biologie na středních školách
Sedlecký, Libor ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlová, Libuše (oponent)
Světlo neslouží rostlinám pouze jako zdroj energie, ale slouží i jako informace o stavu okolí a signální informace pro vývojové procesy, které v rostlinách probíhají. Záření může přicházet jak od přírodního zdroje, tak i od zdroje umělého a to v celém spektrálním rozsahu. Záření je rostlinou vnímáno díky široké paletě receptorů, které jsou známy jako fotoreceptory - receptorové molekuly. Díky fotoreceptorům se rostlina dokáže svému okolí přizpůsobit tak, aby v co největší míře zefektivnila činnost svého metabolismu. Ve fotomorfogenetických reakcích rostlina reaguje především na červenou, modrou část elektromagnetického spektra a v menší míře i na záření ultrafialové. Pro červené světlo existuje pouze jediný fotoreceptor a to fytochrom, který se vyskytuje ve dvou konformacích a v několika druzích. Fytochrom patří k nejvíce prozkoumaným fotoreceptorům. Modré viditelné světlo a v menší míře ultrafialové záření je pak vnímáno pomocí kryptochromů, které dlouho odolávaly vědeckému poznání. Je značný rozdíl v tom, jak rostlina reaguje na světlo a tmu. V rozdílných světelných podmínkách se vytváří značně odlišný habitus a probíhají odlišné fyziologické děje. Jedna z hlavních reakcí při přechodu ze tmy na světlo je deetiolizace, kdy rostlina začíná nebo obnovuje svou fotosyntetickou aktivitu. Světelné...
|
|
|
Fotomorfogeneze: vliv světla na procesy vývoje rostlin ve výuce biologie na školách
Sedlecký, Libor ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Janštová, Vanda (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce bylo vytvoření funkčních pokusů a podpůrných výukových materiálů, určených žákům středních škol, které by názorně demonstrovaly procesy fotomorfogeneze u rostlin. Navržené pokusy bylo třeba ověřit v praxi na základě jejich spolehlivosti, opakovatelnosti a proveditelnosti ve školách. K pokusům pak bylo třeba vypracovat výukové materiály, zaměřené na pozorování fotomorfogenetických reakcí rostlin, které žákům přibližují základy vědecké práce a cíleně zvyšují zájem o experimentální biologii rostlin. První částí diplomové práce je literární úvod, který poskytuje teoretické zázemí k problematice fotomorfogeneze pro učitele. Shrnuje základní současné poznatky o mechanismu a projevech fotomorfogenetických procesů rostlin. Druhá didaktická část úvodu se věnuje zasazení výuky fyziologie rostlin do současných kurikulárních dokumentů školství v České republice. Pro vytvoření výukových materiálů bylo potřeba navrhnout a ověřit takové pokusy, které spolehlivě demonstrují základní fotomorfogenetické procesy. Byly navrženy tři pokusy zaměřené na: 1. fototropismus rostlin, 2. negativní fototropismus rostlin a 3. skotomorfogenezi rostlin. Pro vybrání těchto pokusů jsem se řídil soubory kritérií, které u pokusů zaručovaly spolehlivost, jednoduchost, názornost, demonstrativnost na...
|
|
|
Vliv světla na fotomorfogenezi u rostlin ve výuce biologie na středních školách
Sedlecký, Libor ; Albrechtová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlová, Libuše (oponent)
Světlo neslouží rostlinám pouze jako zdroj energie, ale slouží i jako informace o stavu okolí a signální informace pro vývojové procesy, které v rostlinách probíhají. Záření může přicházet jak od přírodního zdroje, tak i od zdroje umělého a to v celém spektrálním rozsahu. Záření je rostlinou vnímáno díky široké paletě receptorů, které jsou známy jako fotoreceptory - receptorové molekuly. Díky fotoreceptorům se rostlina dokáže svému okolí přizpůsobit tak, aby v co největší míře zefektivnila činnost svého metabolismu. Ve fotomorfogenetických reakcích rostlina reaguje především na červenou, modrou část elektromagnetického spektra a v menší míře i na záření ultrafialové. Pro červené světlo existuje pouze jediný fotoreceptor a to fytochrom, který se vyskytuje ve dvou konformacích a v několika druzích. Fytochrom patří k nejvíce prozkoumaným fotoreceptorům. Modré viditelné světlo a v menší míře ultrafialové záření je pak vnímáno pomocí kryptochromů, které dlouho odolávaly vědeckému poznání. Je značný rozdíl v tom, jak rostlina reaguje na světlo a tmu. V rozdílných světelných podmínkách se vytváří značně odlišný habitus a probíhají odlišné fyziologické děje. Jedna z hlavních reakcí při přechodu ze tmy na světlo je deetiolizace, kdy rostlina začíná nebo obnovuje svou fotosyntetickou aktivitu. Světelné...
|
host ::
RSS.