|
|
The diagnostic and prognostic ability of selected serum and urinary markers of prostate cancer
Do Carmo Silva, Joana Isabel ; Veselý, Štěpán (vedoucí práce) ; Čapoun, Otakar (oponent) ; Fedorko, Michal (oponent)
Diagnostická a prognostická schopnost vybraných markerů karcinomu prostaty v séru a moči Abstrakt Sérový prostatický specifický antigen (PSA) je jediným široce schváleným markerem v diagnostice a sledování rakoviny prostaty (PC) po léčbě. Jeho role zůstala kontroverzní kvůli nedostatečné specifitě a riziku nadměrné diagnózy nevýznamného PC. Cílem této práce bylo prozkoumat slibné markery PC a zlepšit současnou stratifikaci pacientů k adjuvantní léčbě. Byly provedeny tři hlavní studie s použitím různých médií (moč a sérum). První studie zahrnovala hodnocení Engrailed-2 (EN2) - sledovaného močového markeru - u 90 pacientů s lokalizovaným PC, 30 zdravých kontrol a 40 pacientů indikovaných k biopsii prostaty. Druhá studie hodnotila 205 mužů s vysoce rizikovými rysy PC, kteří podstoupili radikální prostatektomii (RP) a byli podrobeni přísnému protokolu sledování ultrasenzitivního PSA (UPSA) v krátkých časových intervalech. Schopnost jednotlivých měření predikovat biochemickou recidivu (BCR) a tím nutnost adjuvantní terapie byla hodnocena pomocí plochy pod křivkou (AUC) a byl vytvořen stratifikační model. Třetí studie zahrnovala 128 pacientů, kteří podstoupili RP. PSA a jeho sérové izoformy běžně používané v diagnostickém kontextu byly hodnoceny předoperačně i pooperačně, aby se určila jejich schopnost predikovat...
|
|
|
Diagnostický algoritmus karcinomu prostaty
Sedláčková, Hana ; Hora, Milan (vedoucí práce) ; Baxa, Jan (oponent) ; Záleský, Miroslav (oponent)
v českém jazyce Cíl: Cílem práce je implementace nejnovějších vědeckých poznatků v diagnostice karcinomu prostaty (KP). Zaměřili jsme se na laboratorní markery, zobrazovací metody, metodiku biopsie prostaty a sestrojili jsme diagnostický algoritmus založený na přehledu současné literatury v kombinaci s našimi vlastními zkušenostmi. Materiál a metody: Algoritmus je členěn na několik odvětví, které byly jednotlivě podrobeny klinickým studiím. Vzhledem k nízké senzitivitě a specificitě PSA, byl v první stratifikaci pacienta přidán index zdravé prostaty (PHI). Primárně bylo vyšetřeno a následně podstoupilo radikální prostatektomii 787 pacientů. Hladiny PHI byly porovnány s definitivním stagingem a gradingem. Byly stanoveny cut-off hodnoty pro detekci KP, ale též pro další stratifikaci high-risk včetně lokálně pokročilého KP. V další studii bylo 320 pacientů, kteří podstoupili biopsii prostaty a následně radikální prostatektomii. Soubor byl dále rozdělen do dvou podskupin, pacienti s GS = 6 a pacienti s GS > 6. PHI bylo hodnoceno s cílem odlišení signifikantního a insignifikantního KP. V multicentrické studii se 395 pacienty bylo posuzováno PHI s dalšími markery (tPSA, PSAD) a s multiparametrickou magnetickou rezonanci (mpMR) prostaty. V další studii o 472 pacientech byl PHI hodnocen s ostatními...
|
|
|
Možnosti diskusní výukové metody a vliv na rozvoj osobnosti žáka
Šlehoferová, Klára ; Krykorková, Hana (vedoucí práce) ; Janebová, Eva (oponent)
Anotace: Předložená práce apeluje na otevření problematiky diskusní výukové metody, která je v současné školní praxi využívána k rozvoji řady dovedností, jež se zdají být pro život v dnešní společnosti důležité a potřebné. Nabízí se však otázka, jakým způsobem je tato metoda v mysli učitele interpretována a v praxi využívána, když v obecném povědomí společnosti především vlivem médií nabývá pojem diskuse spíše negativních konotací ve smyslu často arogantních, neetických a sebestředných slovních přestřelek, jejichž cílem je především pevně obháji svůj názor a soupeře umlčet svými argumetny. Kde se setkáváme s jiným pojetím diskuse? Kde se můžeme pokusit otevřít diskusi, jež by nesla znaky dialogu? Podle mého názoru může na tomto poli udělat velkou službu společnosti právě škola. Proto považuji toto témat za velmi aktuální a jeho řešení za potřebné. Tato práce vychází z předpokladu, že učitelé s diskusí pracují velmi intuitivně a nevyužívají z velké části její potenciál k rozvoji mnoha složek žákovy osobnosti. Cílem následující práce je vytvořit obsáhlejší teoretické zázemí, jež se opírá o vymezení pojmu diskuse vzhledem k pedagogickému prostředí, jež čerpá pro pedagogickou práci mnohé impulsy z hraničních věd, zejména filozofie a psychologie, jež upozorňuje na klíčové znaky dobré diskuse, na něž je vhodné...
|
host ::
RSS.