|
|
Ubytovací možnosti soběslavských měšťanů na přelomu 16. a 17. století
PETKOV, Petr
Diplomová práce se zabývá ubytovacími možnostmi soběslavských měšťanů na přelomu 16. a 17. století. Petr Vok z Rožmberka si nechal v dubnu roku 1610 zhotovit seznam ubytovacích možností ve vybraných domech v Soběslavi. Obecní, hostinské a měšťanské domy nabízely ubytování pro 121 osob, možnost postavení stejného počtu stolů a ustájení 704 koní, z toho 333 ve vnitřním městě a 371 na předměstí. Předmětem této práce je analýza tohoto soupisu. Jejím cílem je rekonstrukce prostorového rozložení ubytovacích kapacit do nejstaršího vhodného mapového zobrazení. Poloha domů jednotlivých ubytovatelů byla lokalizována ze záznamů o domovních trzích zapsaných v městských pozemkových knihách od počátku 16. do poloviny 17. století. Výše ubytovacích možností jednotlivých měšťanů podle jejich domů byla vyjádřena prostřednictvím kartogramu v pěti mapách. Předkládaná práce se soustředí na zodpovězení otázky, které faktory ovlivňovaly ubytovací kapacity v Soběslavi na přelomu 16. a 17. století.
|
|
|
Život na dvorech a v rezidencích renesančních vládců a velmožů v dobových zpracováních
Kotásková, Jenifer ; Hošna, Jiří (vedoucí práce) ; Škarpová, Marie (oponent)
Hlavním tématem bakalářské práce je každodenní život v rezidencích tří renesančních velmožů, a to vladařů z poslední dvanácté generace významného rodu, Viléma z Rožmberka a Petra Voka z Rožmberka a Adama mladšího z Valdštejna. Zaměříme se především na latinské přísloví Memento mori! a v souvislosti s tím na očekávání smrti a přípravy na ni. Latinský symbol upomínající smrt si jako své motto zvolil Petr Vok z Rožmberka. Dalším předmětem zkoumání jsou nejrůznější aktivity a oslavy, kterých se tito panovníci účastnili a krátili si jimi tak své dlouhé chvíle. Stěžejními prameny bakalářské práce se staly dobové záznamy o životě posledních Rožmberků z pera jejich knihovníka Václava Březana a deníkové zápisky Adama mladšího z Valdštejna.
|
|
|
Jan Jiří ze Švamberka. Životní příběh dědice rožmberského odkazu
NAUŠ, Stanislav
Předkládaná kvalifikační práce si klade za cíl zachytit životní příběh Jana Jiřího ze Švamberka od dětského věku až po otázku, jak jeho potomci naložili s otcovským odkazem. Přestože Jan Jiří náležel mezi prvořadé osobnosti raného novověku, badatelé mu dosud upírali pozornost a zaměřovali se pouze na některé aspekty z jeho života. Autor bakalářské práce se pokusil shrnout dosavadní poznatky ve světle nové interpretace. S využitím literatury, dostupných pramenů se zaměřil na Švamberkovu roli v rodině a při správě panství, ale také na politickou aktivitu. Přínos Jana Jiřího ze Švamberka spočívá i v roli, kterou sehrál při vyjednávání o potvrzení náboženské svobody v českých zemích. Autor práce zjistil, že zatímco Švamberkovi souvěrci se nezříkali ani zostřování konfrontace s císařskou mocí, umírněný Jan Jiří ze Švamberka se scházel s tolerantními katolíky ve snaze překlenout sváry mezi rozvášněnými konfesijními tábory. Jan Jiří ze Švamberka se do českých dějin zapsal převzetím rožmberského odkazu po smrti Petra Voka. Dědictví spočívalo nejen v zisku panství s výstavnými zámky, ale také v nabytí třeboňského archivu, jenž dosud poskytuje nevyčerpatelnou studnici poznatků, anebo v převzetí rožmberské knihovny, z níž Jan Jiří ze Švamberka čerpal útěchu i poučení. Autor práce se pokusil obhájit svůj názor, že Janu Jiřímu ze Švamberka záleželo na tom, aby svými současníky byl vnímán jako důstojný pokračovatel rožmberské tradice. Po Švamberkově smrti a pohřbu v Ronšperku (1617)se správy otcovského dědictví ujal nejstarší syn Petr. Jeho nepříliš zodpovědný přístup k hospodaření a odmítavý postoj k habsburským vladařům zapříčinil, že o všechna panství přišel. Dílo Jana Jiřího ze Švamberka, na jehož zvelebení vynaložil celoživotní energii, zaniklo několik let po jeho smrti.
|
|
|
Petr Vok z Rožmberka jako mecenáš a sběratel umění. Malířství na dvoře posledního Rožmberka zosobněné tvorbou Bartoloměje Beránka Jelínka a jeho žáka Tomáše Třebochovského.
VRÁNKOVÁ, Iva
Petr Vok z Rožmberka jako mecenáš a sběratel umění. Malířství na dvoře posledního Rožmberka zosobněné tvorbou Bartoloměje Beránka Jelínka a jeho žáka Tomáše Třebochovského. Tato bakalářská práce pojednává o posledním rožmberském vladaři, Petru Vokovi z Rožmberka, jako osobnosti vystihující podstatu manýrismu. Na tuto významnou historickou postavu bude nahlíženo z pohledu jeho mecenášské a sběratelské činnosti, především v oblasti umělecké s konkrétním zaměřením na malířství. Dále bude popsána situace a podmínky, které na tomto dvoře panovaly a ovlivňovaly umělecké ovzduší, a osobnosti, které zde působily. Práce se pak podrobněji zabývá tvorbou dvou vybraných malířů působících na dvoře posledního Rožmberka, Bartoloměje Beránka Jelínka a jeho žáka Tomáše Třebochovského, přičemž jejich dochovaná díla budou zasazena do uměleckého kontextu dané doby.
|
host ::
RSS.