|
|
Dílo Františka Bílka v Českých Budějovicích: uměleckohistorická charakteristika
FILOUS, Štěpán
Tato bakalářská práce se zaměří na dílo sochaře Františka Bílka (1872-1941) v Českých Budějovicích. Bílek přímo ve městě zanechal dvě monumentální sochařská díla - kamenný pomník spisovatele Otakara Mokrého (1919) v dnešním parku Na Sadech a několik kusů sochařské výzdoby v interiéru kostela Husova sboru (1924) na dnešním Palackého náměstí. K oběma dílům se ve sbírkách Alšově jihočeské galerii na Hluboké zachovaly kresebné i sochařské předstupně. Cílem práce bude především důkladný ikonografický rozbor Bílkových monumentálních realizací a dále jejich uměleckohistorická analýza, přičemž autor využije právě zmíněných souvisejících děl v AJG. V rámci ní se autor zaměří rovněž na objednavatelský kontext vzniku pomníku i kostelní výzdoby či pozici obou děl v Bílkově související tvorbě. Pokud to bude možné a vhodné, zpracovatel do textu zapojí i zmínky o dalších dílech v AJG, která dokreslují ikonografickou i materiálovou šíři rozpětí Bílkovy tvorby.
|
|
|
Dějiny NO ČCSH Vodňany v letech 1925 - 1990
Kissová, Edita ; Hrdlička, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl podat stručně zdokumentovanou historii náboženské obce CČSH Vodňany v letech 1925 až 1990. Svědectví o vzniku a existenci náboženské obce je uvedeno obecnou historií města Vodňany. Následuje předpoklad pro založení náboženské obce CČSH. Město Vodňany se po první světové válce vyznačovalo velkou nákloností k reformaci katolické církve. Založení náboženské obce nové církve CČSH se neslo v duchu velké radosti z nových začátků. Ty byly ihned vystřídány povinnostmi při výstavbě budovy sboru a následnými komplikacemi se splácením nákladů na stavbu. Studie se věnuje také architektuře sboru. Členové náboženské obce byli aktivní. Věnovali se nejen fungování obce, ale také rozvíjeli kulturní (divadelní) a sportovní aktivity. O těchto aktivitách vypovídá nejvíce svědectví Jednoty mládeže CČSH Vodňany a divadelního spolku Zeyer. S příchodem druhé světové války se činnost náboženské obce omezila na to nejnutnější. Poválečná léta znamenala nabrání nového dechu, avšak vzpamatování z války nevydrželo dlouho. Příchod totalitního režim s sebou nesl novou vlnu omezování na svobodách jedinců a společenstvích. Církevních obzvláště. Náboženská obec se udržela po celou dobu tohoto režimu. V padesátých letech se zdařilo zrealizovat v prostorách Husova sboru výstavu Petra Chelčického k 500....
|
|
|
Učení o Antikristu a Kristově příchodu v počátcích Jednoty Bratrské a jeho kořeny v českém reformačním hnutí
Müllerová, Anna ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce podává vyvážený přehled názorových proudů působících v období pozdního středověku v českých zemích na téma učení o Antikristu a druhém Kristově příchodu. Zabývá se nejen náboženskou situací té doby, ale klade důraz i na okolnos ti politické, kulturní a společenské. Práce je rozdělena do sedmi částí, ve kterých jsou rozebírány apokalyptické nálady a eschatologické vize panující v tehdejší společnosti. Jsou zde předloženy hlavní myšlenky nejvýznamějších reformních učenců a myslitel ů, jako byl např. Milíč z Kroměříže, Mistr Jan Hus nebo Jan Rokycana a Petr Chelčický. Práce mapuje učení těchto mužů tak, jak na sebe navazovalo v otázce pojetí Antikrista a Kristova příchodu až do doby husitského revolučního hnutí a posléze v počátcích J ednoty bratrské. Stranou zájmu nezůstavají ani duchovní okolnosti vzniku Jednoty bratrské, jsou zde zdokumentovány kořeny jejího vzniku, prvopočátky a charakteristické rysy. Zdůrazněn je i význam reformního a husitského zápasu pro její vznik. V jednotlivých částech práce jsou shrnuty a upřesněny známé interpretace učení o Antikristu a Kristově příchody a zahrnuty výsledky publikovaných studií. Nepochybně se lze domnívat, že poznatky obsažené v této práci mohou posloužit nejen k orientaci v daném tématu, ale i k utváření reálné představy o době pozdního středověku, jejích...
|
|
|
Eschatologie u významných teologických postav v období české reformace
Müllerová, Anna ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce podává ucelený přehled názorových proudů na téma eschatologie, věcí konečných nebo také konce věků, v různých etapách vývoje lidské společnosti, ať již židovské, či křesťanské s důrazem na období středověku v zemích koruny České . Opírá se o biblické texty Starého i Nového zákona a zejména o novozákonní text Zjevení Janovo. Zabývá se náboženskou situací ve středověku a zároveň též okolnostmi politickými, kulturními a společenskými . Odhaluje i některé prameny kacířských nauk, především valdenství, ze kterých vykrystalizovaly názory významných teologů a zmiňuje se o postavení heretiků ve středověké společnos ti. Stranou neponechává ani učení Jana Viklefa. Práce je rozdělena do šesti částí, ve kterých jsou doložen y eschatologické nálady a vize panující v tehdejších společnostech.. Jsou zde rozebrány a na literárních dílech dokladovány hlavní myšlenky a názory významných reformních učenců, jimiž byli například Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova, Mistr Jan Hus a Petr Chelčický. Práce uvádí učení těchto teologických a filozofických postav tak, jak na sebe navazovalo v otázce eschatologie. V jednotlivých částech práce jsou předneseny a shrnuty jejich známé i méně známé interpretace eschatologického učení a zakomponován y závěry publikovaných studií.
|
|
|
Učení o Antikristu a Kristově příchodu v počátcích Jednoty Bratrské a jeho kořeny v českém reformačním hnutí
Müllerová, Anna ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce podává vyvážený přehled názorových proudů působících v období pozdního středověku v českých zemích na téma učení o Antikristu a druhém Kristově příchodu. Zabývá se nejen náboženskou situací té doby, ale klade důraz i na okolnos ti politické, kulturní a společenské. Práce je rozdělena do sedmi částí, ve kterých jsou rozebírány apokalyptické nálady a eschatologické vize panující v tehdejší společnosti. Jsou zde předloženy hlavní myšlenky nejvýznamějších reformních učenců a myslitel ů, jako byl např. Milíč z Kroměříže, Mistr Jan Hus nebo Jan Rokycana a Petr Chelčický. Práce mapuje učení těchto mužů tak, jak na sebe navazovalo v otázce pojetí Antikrista a Kristova příchodu až do doby husitského revolučního hnutí a posléze v počátcích J ednoty bratrské. Stranou zájmu nezůstavají ani duchovní okolnosti vzniku Jednoty bratrské, jsou zde zdokumentovány kořeny jejího vzniku, prvopočátky a charakteristické rysy. Zdůrazněn je i význam reformního a husitského zápasu pro její vznik. V jednotlivých částech práce jsou shrnuty a upřesněny známé interpretace učení o Antikristu a Kristově příchody a zahrnuty výsledky publikovaných studií. Nepochybně se lze domnívat, že poznatky obsažené v této práci mohou posloužit nejen k orientaci v daném tématu, ale i k utváření reálné představy o době pozdního středověku, jejích...
|
|
|
Sociální aspekty v díle Petra Chelčického a jeho odkaz pro dnešní dobu
CINÁDROVÁ, Markéta
Petr Chelčický patří k reformátorům působícím v 1. polovině 15. století. Co se týká jeho životních dat a identity, potýkáme se s řadou nejasností. Je autorem asi 50 dochovaných děl, z nich nejznámější jsou O boji duchovním, Replika proti Rokycanovi, Postila a Síť víry. Hlavním tématem jeho traktátů je především kritika římské církve, odmítání tělesného boje a apel na nenásilí vůbec. Často také řeší věroučné otázky, např. eucharistii, očistec, svátosti, přítomnost Antikrista atd. Chelčický klade důraz na rovnost všech lidí, proto zavrhuje středověké schéma uspořádání společnosti v podobě trojího lidu. Jako základ ideální společnosti postavil lásku bližnímu a zachovávání Božího zákona podle vzoru apoštolů a prvotní církve. Odmítáním násilí se zcela jednoznačně vymezil vůči všem husitským stranám. Po srovnání Chelčického myšlenek týkajících se nenásilí, rovnosti lidí, pravdy, svědomí a utrpení s potřebami naší doby můžeme říci, že jsou stále aktuální.
|
|
|
Ekonomické názory v dílech Petra Chelčického
Sýkora, Michal ; Bažantová, Ilona (vedoucí práce) ; Doležalová, Antonie (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje osobě jihočeského myslitele přelomu čtrnáctého a patnáctého století Petra Chelčického, jenž je považován za jednoho z představitelů husitského hnutí, i když svými názory a myšlenkami stojí mimo hlavní proud husitského učení. Práce popisuje nejen období, ve kterém Petr Chelčický vyrůstal, ale i období, které jeho životu předcházelo, avšak významně ovlivnilo dění v době Chelčického života. Cílem této diplomové práce je pak prozkoumání hlavních děl Petra Chelčického z pohledu ekonomické teorie a zjištění, zda se i v již tak ranném období českého písemnictví objevují náznaky ekonomických myšlenek.
|
host ::
RSS.