|
|
Vliv žací techniky na kvalitu řezu, stav a složení travního porostu
PETRÁŠ, Marek
Cílem práce je posouzení vlivu žací techniky na výšku sečení, rovnoměrnost sečení, kvalitu řezu a botanickou skladbu travních porostů. Pro dosažení těchto cílů byly vybrány dva luční porosty v katastrálním území Bukvice u Trhových Svinů v roce 2022. První vybraný luční porost byl sečen rotačním diskovým žacím strojem. Druhý vybraný luční porost byl sečen rotačním bubnovým žacím strojem. U všech sledovaných lučních porostů byla zaznamenána botanická skladba, stanoven vodní a výživný režim. Před sečením byl sledován stav žacích mechanismů, nastavená výška sečení a stav žacích nožů. Po seči byla sledována skutečná výška a rovnoměrnost strniště, produkce biomasy, množství zbylé neposečené biomasy. Byla zhodnocena kvalita řezu.
|
|
|
Vyhodnocení bilance živin (N, P, K, Ca a Mg) v ekologickém podniku hospodařícím na trvalých travních porostech
Ščambura, Maxmilián
Diplomová práce je zaměřena na hodnocení bilance živin v ekologicky hospodařícím podniku na trvalých travních porostech s chovem mléčného a masného skotu a ovcí. Byly pozorovány vztahy mezi půdou, rostlinami a chovanými zvířaty s následným vyhodnocením zda dochází k vyčerpávání nebo obohacování ekosystému (půdy) o pozorované živiny. V celkové bilanci ve sledovaném roce 2019 se ukázalo, že do podniku vstupuje větší množství živin pouze u hořčíku, u fosforu je to rovná nula. Zbylý dusík, draslík a vápník jsou ve ztrátových číslech. Import živin do systému představovaly nákupy jadrných krmiv, slámy a minerálních lizů. Na exportu živin se nejvíce podílel prodej mléka a jatečných zvířat. Ve sledovaném období byla ztráta dusíku bez započtení fixace vzdušného N a atmosférických spadů -25 kg na jeden hektar, což je nejnižší množství přiváděných živin do podniku. Největší přebytek byl zjištěn u hořčíku a to +3 kg na jeden hektar. Ani ve ztrátě, ani v přebytku byla pozorována hodnota u fosforu, který je roven nule. Celková ztráta vápníku činí -9 kg na jeden hektar a draslíku -3 kg na jeden hektar.
|
|
|
Možnosti využití travních porostů v rámci agrolesnictví
Macek, Libor
Práce se zabývá problematikou využívání travních porostů se zaměřením na trávy a jeteloviny v agrolesnických systémech. V první části je popisováno samotné agrolesnictví – jeho charakteristika a význam. Dále je zde kladen důraz na dřeviny vhodné do agrolesnických systémů především v podmínkách střední Evropy a taktéž na jejich produkční a mimoprodukční funkce. Jakožto nejvhodnější zástupci jsou uvedeni například ořešák (Juglans), topol (Populus), ale i méně hospodářsky využívaní zástupci, jako je třešeň (Prunus), či jeřáb (Sorbus). Agrolesnictví je zároveň rozděleno do určitých systémů, které jsou charakteristické svými funkcemi, a to jak v tropech, tak i na území Evropy. Nejtypičtějšími systémy v Evropě jsou převážně silvopastorální systémy, ale i stále častěji využívané liniové výsadby na orné půdě. V druhé části jsou popsány různé agrolesnické systémy využívající travní porosty a také praktické příklady fungujících systémů v různých podnebných pásech. Pozornost je dále věnována jednotlivým zástupcům z čeledi Poaceae a Fabaceae vhodných pro své charakteristické vlastnosti do těchto systémů. Nejvýznamnějšími se jeví zejména k zastínění tolerantní zástupci jako je například psineček výběžkatý (Agrostis stolonifera L.) nebo kostřava rákosovitá (Festuca arundinacea Schreb.) z čeledi Poaceae, či jetel luční (Trifolium pratense L.) z čeledi Fabaceae. Opomenuty nejsou také možné interakce související se společným soužitím dřevin, trav a jetelovin, jako je konkurence a alelopatie.
|
|
|
Metodologické otázky stanovení zatížení pastvin a etologická sledování skotu při pastvě.
PETRÁŠ, Marek
Cílem bakalářské práce je návrh vhodných způsobů vyjadřování zatížení pastevních ploch a sledování skotu při pastvě s ohledem na stav pastevních porostů. Těchto cílů bylo dosaženo na základě jednoletého sledování a analýzy pastevního porostu na sledovaných pastvinách. Zároveň při sledování botanické skladby pastvin bylo sledováno chování skotu na pastvě a jeho vliv na pastevní porost a utužení půdy.
|
|
|
Uplatnění Lathyrus pratensis L. v různých typech travních porostů
BÁRTA, Pavel
V letech 2007 a 2008 byl sledován výskyt a pokryvnost hrachoru lučního v podhorské oblasti Šumavy (Kaplice {--} Velký Chuchelec a Rožnov) v nadmořské výšce 580 {--} 650 m n.m a v oblasti českobudějovické pánve (Kozina u Závrat, v nadmořské výšce 390 {--} 510 m). Byly studovány podmínky uplatnění hrachoru lučního v různých typech travních porostů při jejich rozdílném využívání a obhospodařování. Byla provedena analýza ekologických podmínek a fytocenologická analýza travních porostů a vyhodnoceno uplatnění hrachoru lučního v různých typologicky odlišných travních porostech. Na lokalitě Velký Chuchelec byly sebrány lusky se semeny hrachoru lučního, která po vyluštění a následném sušení byla použita k určení vzcházivosti v nádobových pokusech s ohledem na možnosti introdukce hrachoru lučního do pícních porostů. V roce 2007 až 2008 v oblasti Kozina u Závrat byl hodnocen výskyt a stupeň napadení rostlin hrachoru lučního (Lathyrus pratensis) padlím pravým (Erysiphe trifolii) s ohledem na zhoršení kvality píce tohoto druhu při jeho napadení tímto patogenem.
|
|
|
Vliv popínavých leguminóz na výskyt hodnotných a plevelných druhů v trvalých travních porostech.
HRAŠE, David
Trvalé travní porosty jsou soubory jetelovin, bylin a trav. Představují důležitou složku rostlinné části biosféry. Zajišťují řadu produkčních a mimoprodukčních funkcí. V travních porostech jsou popínavé jeteloviny cennými druhy. Podílejí se na vyšší kvalitě čerstvé hmoty i sena. Cílem diplomové práce je posouzení vlivu popínavých jetelovin na přítomnost a pokryvnost dalších druhů vyšších rostlin v travních porostech, výšku a produktivitu porostů ve vybraných lokalitách v okresu Prachatice v roce 2017. Výskyt jetelovin (popínavých a nepopínavých) má významný vliv na ostatní druhy v travním společenstvu. Důvodem je schopnost fixace vzdušného dusíku a podpora travních druhů, které vyžadují dobrou zásobu dusíku na stanovišti. Získaná data byla následně statisticky zpracována.
|
|
|
Vliv aplikace organických hnojiv na botanickou skladbu, diverzitu a pícninářské charakteristiky travních porostů
KINCL, Petr
V souvislosti se zvyšující se výměrou trvalých travních porostů v České republice se dostává do popředí jejich produkční a zejména mimoprodukční význam. Kromě produkce píce představují luční porosty významnou složku životního prostředí z hlediska zachování biodiverzity. Cílem této diplomové práce bylo sledování vlivu organického hnojení na pozemcích v katastru obcí Cekov a Kařez. Pozorování probíhalo na nehnojených a organicky hnojených lokalitách v roce 2017. Vyšší botanickou diverzitu vykazovaly nehnojené pozemky, kde převládala bylinná složka a jeteloviny. Na hnojených pozemcích bylo vyšší zastoupení trav. Z hlediska kvality travního porostu byly nejlépe hodnoceny hnojené pozemky. Vysledovaná data byla statisticky vyhodnocená.
|
|
|
Porovnání stavu travních porostů a víceletých pícnin v konvenčním a ekologickém systému hospodaření ve zvoleném zemědělském podniku
JANA, Václav
Diplomová práce je zaměřena na porovnání porostů víceletých pícnin a trvalých travních porostů v ekologickém a konvenčním zemědělství a systému jejich obhospodařování. První kapitoly jsou věnovány stručnému popisu obou typů zemědělství a jejich odlišnostem a specifikům. V další části jsou popsány ekologický, hospodářský a ekonomický systémy hospodaření ve zvolených podnicích. Na závěr jsou navržena shrnutí nejdůležitějších poznatků pro další využití či optimalizaci pěstování porostů víceletých pícnin a trvalých trávních porostů v konvenčním a ekologickém zemědělství na základě literárních údajů a vlastního sledování víceletých pícnin a TTP.
|
|
|
Vliv vodního režimu na vybrané travní energetické druhy (suchovzdornost) ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), sveřep horský (Bromus carharticus) a bojínek luční (Phleum pratense)
BÁRTA, Ondřej
Diplomová práce popisuje význam a využití trvalých travních porostů, přesněji tedy tzv. energetické druhy trav využívané v energetice. Pro naší práci jsme zkoumali tyto 3 druhy trav: ovsík vyvýšený (Arrhenatherum elatius), sveřep horský (Bromus carharticus) a bojínek luční (Phleum pratense). Dalším a hlavním úkolem bylo zjistit jejich odolnost proti suchu. Výsledky vychází z laboratorní práce, jež mezi sebou porovnávala 2 varianty. V jedné byla simulována normální vzcházivost daného druhu a v druhé vzcházivost stresovaná nedostatkem vody. Z uvedených výsledků jsme došli k závěru, že nelze říci, že by se jednalo o vyloženě suchovzdorné typy. U dvou zkoumaných druhů trav (bojínek a ovsík) jsou patrné rozdíly v odolnosti vůči suchu. Sveřep horský (odrůda - tacit) naopak prokázal být nejvíce suchovzdorným druhem. Zatímco nejlépe klíčící se jeví bojínek luční (odrůda - sobol).
|
|
|
Biologie a uplatnění kerblíku lesního a řebříčku obecného v trvalých travních porostech
ZAVÁZALOVÁ, Zuzana
Bakalářská práce se zabývá problematikou travních porostů, jejich rozdělením, funkcemi, obhospodařováním, využíváním, ekologickými faktory ovlivňujícími skladbu porostu a kvalitu píce. Dále se zabývá skladbou trvalých travních porostů, jejími typy a samostatná kapitola je věnována významu bylin v travních porostech společně s uvedením příkladů bylinných směsí. Stěžejním úkolem této práce je problematika řebříčku obecného (Achillea millefolium L.) a kerblíku lesního (Anthriscus sylvestris L.) jejich biologie, ekologie a zapojení v různých typech travních porostů. Jednotlivým kapitolám věnovaným již konkrétní bylině vždy předchází popis příslušné čeledi, její význam a uplatnění. Navazující kapitoly se pak věnují geografickému rozšíření a soupisu druhů příslušné byliny (kerblíku lesního a řebříčku obecného), jejímu popisu a morfologii, ekologii, cenologiii, kvalitě píce, významu a uplatnění v travních porostech. Ve druhé části jsou pro dokreslení poznatků z rešerše o výskytu řebříčku obecného a kerblíku lesního doplněny výsledky vlastního sledování (tabulky a grafy) znázorňující projektivní dominanci řebříčku a kerblíku v různých typech travních porostů s odlišným managementem a jejich dosažené výšky v různých obdobích. V tabulkách a grafech je znázorněno druhové složení a projektivní dominance trav, jetelovin a ostatních bylin včetně jejich výšek při nejvyšším dosaženém aritmetickém průměru výšky porostu.
|
host ::
RSS.