Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století
IVANEGA, Jan
Diplomová práce Rezidenční strategie Adama Františka ze Schwarzenbergu na příkladu panství Hluboká nad Vltavou počátkem 18. století je zaměřena na zkoumání využívání panství Hluboká nad Vltavou za Adama Františka ze Schwarzenbergu. Těžištěm rozpravy je výklad o třech vrchností využívaných objektech ? zámku v Hluboké nad Vltavou, loveckém zámku Ohrada a lázeňském komplexu v Libníči. Studie vychází z analýzy korespondence, plánového a účetního pramenného materiálu. V práci dokládám, že panství Hluboká nad Vltavou bylo v období před nabytím eggenberského dědictví (1719) hlavním českým majetkem rodu. Jeho význam, daný mimo jiné vhodnou zeměpisnou polohou, byl zdůrazněn budováním loveckého zámku Ohrada. Sloužil například k uskladnění loveckých potřeb, jež byly využívány i na ostatních jihočeských panstvích. Za další doklady předního postavení Hluboké nad Vltavou pokládám rozsáhlé úpravy tamního zámeckého areálu a výstavbu votivní kaple v postupně rozšiřovaných libníčských lázních sloužících obyvatelům všech dotčených panství. Po získání eggenberských statků se těžiště pobytů vrchnosti v jižních Čechách přesunulo do Českého Krumlova, přičemž po smrti Adama Františka ze Schwarzenbergu hlubocké panství ztratilo své dosavadní postavení.
Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě barokního šlechtice
IVANEGA, Jan
Bakalářská práce Pavel Ignác Bayer, Adam František ze Schwarzenbergu a zámek Ohrada. Lovecký zámek jako součást rezidenční sítě barokního šlechtice je zaměřena na zkoumání loveckého zámku Ohrada v širších kulturně historických souvislostech. Zájem Jana Ivanegy směřuje ke zkoumání myšlenkového světa stavebníka Adama Františka ze Schwarzenbergu a jeho odrazu v konkrétní stavební úloze budování Ohrady. Analýza pramenné základny (korespondence, účty, plány ze SOA Třeboň) ukázala, že budování zámku Ohrada nebylo tvůrčím aktem jedince, ale průnikem působení celé řady činitelů, od vůle stavebníka přes hospodářské možnosti panství až ke schopnostem stavitele a provádějících řemeslníků. Dosud neznámých inventářů autor využil k rekonstrukci původní podoby a fungování jednotlivých částí komplexu a jeho zasazení do širšího krajinného rámce. Práci uzavírá zamyšlení nad možným využíváním Ohrady po dokončení výstavby a jejím místem v rámci schwarzenberské rezidenční sítě.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.