Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zásady bezpečného podávání léčiv a jejich vliv na kvalitu zdravotní péče
Sedláková, Dana ; Vaculíková, Barbora (vedoucí práce) ; Slanina, Petr (oponent)
7 ABSTRAKT Diplomová práce pojednává o tématu: "Zásady bezpečného podávání léčiv a jejich vliv na kvalitu zdravotní péče". Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část práce se věnuje problematice kvality ve zdravotnictví, a to především z hlediska zvyšování bezpečnosti péče pro pacienty v oblasti podávání léčiv. Léčiva jsou nejčastěji využívaným terapeutickým prostředkem současné medicíny, a proto jsou otázky bezpečného podávání medikamentů stále častěji diskutovaným tématem. V teoretické části práce je definován pojem kvalita ve zdravotnictví, dále jsou začleněny kapitoly zabývající se metodami pro zvyšování kvality a standardizací zdravotní péče. V práci jsou uvedeny efektivní nástroje pro řešení problematiky pochybení a popsány možné důvody a příčiny vzniku poškození pacienta v oblasti podávání léčiv. Praktická část diplomové práce je věnována obsahové analýze ošetřovatelských standardů vybraných zdravotnických zařízení v České republice. Hlavním cílem diplomové práce je porovnat formální a praktickou stránku ošetřovatelských standardů pro aplikaci injekcí ve třech různých zdravotnických zařízeních s ohledem na koncepci standardu a jednotlivá stukturální, procesuální a výsledková kritéria. Výsledky obsahové analýzy jsou v závěru práce porovnány s ohledem na předem...
Resortní bezpečnostní cíle
LYSÁKOVÁ, Adéla
Abstrakt Cíl práce: Cílem předkládané studie je popsat zásady bezpečné identifikace pacientů sestrou a používání léčivých přípravků s vyšší mírou rizika. Dalším cílem je definovat postupy pro prevenci záměny výkonu, lokalizace nebo pacienta na operačním sále a charakterizovat postupy hygieny rukou při poskytování zdravotní péče. Následujícím cílem je popsat program prevence, redukce pádů a dekubitů u hospitalizovaných pacientů. Poslední cíl je zaměřen na ústní a telefonickou ordinaci léků a hlášení výsledků vyšetření pacienta a na postup předávání pacientů. V souvislosti s těmito cíli bylo stanoveno osm výzkumných otázek. Způsob dosažení cíle: Pro naplnění cílů práce byla zvolena kvalitativní výzkumná metoda, která byla realizována prostřednictvím hloubkových rozhovorů. Pro výběr komunikačních partnerů byla zvolena metoda záměrného výběru. Výzkumné šetření probíhalo ve třech vybraných nemocnicích v Jihočeském kraji. Anonymního dotazování se zúčastnilo celkem 20 komunikačních partnerek. Hloubkové rozhovory byly prováděny s hlavní sestrou, manažerkou a manažerem kvality, perioperačními sestrami, sestrami z interního a neurologického oddělení a oddělení následné péče. Vědecké přínosy práce: Výzkumná studie se zabývá aktuální problematikou bezpečnosti hospitalizovaných pacientů. Vědecké výsledky výzkumného šetření jsou určeny pro odbornou i laickou veřejnost. Výzkumná studie by mohla být podnětem pro management nemocnic v rámci zdokonalování systému poskytování bezpečné péče. Získané poznatky a závěry: Hospitalizace pacienta v nemocnici představuje pro pacienta vždy riziko. Z hlediska minimalizování nežádoucích událostí a poškození pacienta musí zdravotnický personál bezpečně identifikovat pacienta, bezpečně používat riziková léčiva, předcházet nežádoucím událostem při operačních výkonech, dodržovat hygienu rukou a bariérové ošetřovatelské techniky. Zároveň musí zdravotnický personál správně postupovat při ústní nebo telefonické ordinaci léků a hlášení výsledků vyšetření pacienta a také při předávání pacientů. Dále je v zájmu zdravotnických pracovníků minimalizovat riziko pádu a předcházet vzniku dekubitů u hospitalizovaných pacientů.
Bezpečnostní proces v anesteziologické a perioperační péči
Benáková, Miluše ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kordulová, Pavla (oponent)
Bezpečí pacienta na operačním sále je jednou z nejvyšších priorit v anesteziologické a perioperační péči. Pacient v perioperační péči je vlivem podané medikace a samotným operačním výkonem výrazně ohrožen na bezpečnosti. Rizik plynoucích z anestezie a samotného operačního výkonu je mnoho, počínaje pádem pacienta, možnou záměnou pacienta nebo operačního zákroku, záměny operované strany, nežádoucí reakcí na podanou medikaci, obtížné zajištění dýchacích cest, až po neočekávané perioperační krvácení. Poškození pacienta v nemocniční péči vede nejen ke zvýšení nákladů na další léčbu, prodloužení hospitalizace, ale významně ovlivňuje i následnou kvalitu života. Většině nežádoucích událostí lze zabránit, neboť jsou zpravidla způsobeny ovlivnitelnými faktory, jako jsou neúplné či nesprávné informace nebo nedostatečná komunikace mezi členy operačního týmu. V důsledku narůstajícího počtu těchto nežádoucích událostí na celém světě, včetně těch nejzávažnějších, vytvořila The World Health Organization (Světová zdravotnická organizace) program s názvem The Save Surgery Saves Lives, jehož cílem byla identifikace hlavních rizikových oblastí v zajišťování bezpečnosti pacientů. A na základě zjištěných rizikových oblastí byl v roce 2008 představen Surgical Safety Checklist (chirurgický list bezpečí), který je zaměřený...
Zásady bezpečného podávání léčiv a jejich vliv na kvalitu zdravotní péče
Sedláková, Dana ; Vaculíková, Barbora (vedoucí práce) ; Slanina, Petr (oponent)
7 ABSTRAKT Diplomová práce pojednává o tématu: "Zásady bezpečného podávání léčiv a jejich vliv na kvalitu zdravotní péče". Práce je rozdělena na dvě části - teoretickou a praktickou. Teoretická část práce se věnuje problematice kvality ve zdravotnictví, a to především z hlediska zvyšování bezpečnosti péče pro pacienty v oblasti podávání léčiv. Léčiva jsou nejčastěji využívaným terapeutickým prostředkem současné medicíny, a proto jsou otázky bezpečného podávání medikamentů stále častěji diskutovaným tématem. V teoretické části práce je definován pojem kvalita ve zdravotnictví, dále jsou začleněny kapitoly zabývající se metodami pro zvyšování kvality a standardizací zdravotní péče. V práci jsou uvedeny efektivní nástroje pro řešení problematiky pochybení a popsány možné důvody a příčiny vzniku poškození pacienta v oblasti podávání léčiv. Praktická část diplomové práce je věnována obsahové analýze ošetřovatelských standardů vybraných zdravotnických zařízení v České republice. Hlavním cílem diplomové práce je porovnat formální a praktickou stránku ošetřovatelských standardů pro aplikaci injekcí ve třech různých zdravotnických zařízeních s ohledem na koncepci standardu a jednotlivá stukturální, procesuální a výsledková kritéria. Výsledky obsahové analýzy jsou v závěru práce porovnány s ohledem na předem...
Výskyt nežádoucích událostí v nemocnici České Budějovice z pohledu nelékařského zdravotnického personálu
MELZEROVÁ, Eliška
Až 70 % nežádoucích událostí lze předcházet.Sledování výskytu nežádoucích událostí je nástrojem pro zvyšování kvality poskytovaných zdravotních služeb a bezpečí pacientů. Výzkumná část je zaměřena na výskyt a systém hlášení nežádoucích událostí v nemocnici České Budějovice. Pro vyhodnocení dat byl použit smíšený výzkum (kvalitativně-kvantitativní). Přehled výsledků byl zpracován do tabulek a grafů.
Pochybení sester při ošetřování nemocných
MUSILOVÁ, Saskie
Teoretická východiska: Každý pacient má právo na bezpečnou ošetřovatelskou péči. Pochybení zdravotnického pracovníka při poskytování zdravotní péče je vnímáno velice negativně a to jak zdravotníkem, tak i laickou veřejností. Cíle práce: Pro výzkumné šetření této práce byly stanoveny tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jak se k možným omylům při poskytování ošetřovatelské péče staví sestry. Druhým cílem byla snaha zjistit, co dělají pro to, aby k chybám nedošlo. posledním cílem bylo, jak případně zdravotní sestry řeší různá pochybení, to vše bylo předmětem této bakalářské práce. Výzkumné otázky: Byly stanoveny otázky, které měly být zodpovězeny v průběhu výzkumného šetření se sestrami. První otázka zněla, jakým způsobem sestry řeší situaci při vzniklém pochybení? druhou otázkou bylo, která pochybení, dle názoru sester, se vyskytují nejčastěji? Poslední zněla, jak se sestry staví k vlastnímu pochybení? Použité metody: Pro realizaci výzkumu bylo použito kvalitativní šetření, formou polostrukturovaných rozhovorů. Výsledky: z rozhovorů vyšlo několik výsledků, které byly přehledně přepsány a následně byla vytvořena kategorizace. Nejčastější chyby na obou odděleních byly: sestry připravily špatný lék, nezkontrolovaly identifikaci a podaly lék špatnému pacientovi, a také občasné vykonávání nekompetentních úkonů. Na interním oddělení se objevují nejčastěji chyby, jako je nedodržení standardních postupů při vykonávání jednotlivých úkonů, a to kvůli zjednodušení práce. Na chirurgickém oddělení sestry za lékaře přepisují v dokumentacích ordinace, a ten to následně podepíše. Nejčastější příčinou chyb je lidský faktor, kdy při hektickém dni sestry cítí stres a únavu. Závěry a doporučení pro praxi: Tento výzkum může sloužit sestrám jako doporučení pro praxi, co dělat, pokud jsou nuceny od nařízených vykonávat nekompetentní výkony.Dále se sestry mohou seznámit a uvědomit si svá nejčastější pochybení na oddělení. A na základě některých rad, které jsou v této práci uvedeny se jim vyvarovat. Klíčová slova: pochybení a omyly, všeobecné sestry, moderní ošetřovatelství, bezpečnost pacientů
Kultura bezpečí zdravotnického zařízení a bezpečnost pacienta
ŠTĚRBOVÁ, Denisa
Problematika kvality poskytované péče je v oblasti zdravotnictví tématem, kterému je věnováno neustále více pozornosti. V této oblasti je, a zřejmě i bude, neustále co zdokonalovat. Bezpečnost pacientů ve zdravotnických zařízeních je ovlivněna tzv. kulturou bezpečí. Výzkum byl proveden celkem v šesti zdravotnických zařízeních Jihočeského kraje z původně plánovaných sedmi. Zde mi nebyla poskytnuta data, zřejmě z důvodu dlouhodobé pracovní neschopnosti respondenta. Výzkum jsem zaměřila právě na oblast kvality poskytované péče a bezpečnost pacienta. V této problematice byla záměrně využita metoda smíšeného výzkumu (kvalitativně-kvantitativní). Cílem bylo zmapovat nejčastější příčiny vzniku nežádoucích událostí a na základě nich potom navrhnout možná opatření jako prevenci jejich vzniku. Pro tyto účely bylo stanoveno celkem pět výzkumných otázek. Výsledky byly zpracovány do tabulek, přičemž některé byly doplněny i grafickým znázorněním. V kapitole "diskuze" potom byly výsledky porovnány a podrobněji rozebrány.
Hodnocení kultury bezpečí ve vybraných nemocnicích Ústeckého a Libereckého kraje
VOLENÍKOVÁ, Kateřina
Současný stav: Problematika zdravotnických pochybení získala v poslední době značnou pozornost organizací světové i národní úrovně. Institut of Medicine ve své zprávě doporučil rozvíjet kulturu bezpečí, kde zaměstnanci chtějí poskytovat, co nejbezpečnější zdravotní péči. Posuzováním stávající kultury bezpečí je první etapou v rozvoji bezpečí pacientů. Předmět: Hlavní záměr výzkumu bylo "vyhodnotit kulturu bezpečí ve vybraných nemocnicích". Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena standardizovaná metoda The AHRQ Hospital Survey on Patient Safety Culture. Kvantitativní metoda byla realizována pomocí dotazování. Získaná data byla testována v programu SPSS verze 16,0. Pro statistické testování byl zvolen Personův chí-kvadrát a znaménkové schéma. Výzkumný soubor: V rámci výzkumného šetření bylo osloveno 301 nelékařských pracovníků Krajské zdravotní a.s. Masarykova nemocnice, o. z. v Ústí nad Labem a Krajské nemocnici Liberec, a.s. Výsledky: Výsledky šetření prokázaly, že oslovení zdravotničtí pracovníci hodnotí organizační kulturu jako přátelskou. Respondenti uvedli, že jsou chváleni vedoucím pracovníkem za bezpečně provedenou práci a mohou navrhovat změny v postupech péče. Výsledky šetření ukázaly, že oslovení zdravotničtí pracovníci se vzájemně podporují (58,1 %) a spolupracují (72,4 %). Dle názoru respondentů s lepší týmovou spoluprací roste i bezpečnost pacientů. Analýza výsledků ukázala, že zdravotníci mají aktivní přístup v otázkách bezpečnosti péče (82,7 %) a dle jejich názoru chyby a omyly vedou ke zlepšení bezpečnosti pacientů (40,9 %). Zdravotníci potvrdili, že se jim dostává zpětné vazby o hlášených událostech (37,9 %). Na základě týmové diskuze o pochybení, se statisticky významně zlepšuje hodnocení bezpečí pacientů respondenty. Rozbor odpovědí respondentů odhalil nedostatečné hlášení nežádoucích událostí. Většina respondentů považuje počet personálu na pracovišti za nedostatečný (42,5 %). Závěr: Vedení nemocnice se musí podílet na změně vnímání chyb od individuálního k systémovému. V rámci zlepšení bezpečnostní kultury je třeba provádět pravidelnou supervizi nebo teambuildingové aktivity, které podpoří rozvoj týmových schopností. Dále musí docházet k podávání zpětné vazby o výsledcích hlášení pochybení vhodným způsobem, aby motivovalo personál k dalšímu hlášení. Výsledky o počtu hlášení vyžadují změnu pohledu zdravotníků na hlášení pochybení a větší důslednost vedoucích pracovníků při kontrole hlášení. Stížnosti zdravotníků na přetížení je nutno brát vážně. Zlepšení může přinést úprava organizace práce či využití dočasně pracujícího personálu.
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s rizikem pádu
ČERVENKOVÁ, Marcela
Pády pacientů nejen v domácím prostředí, ale právě při jejich hospitalizaci nejsou příjemnými pro zdravotnický tým a mnohem více jsou nepříjemné pro tyto pacienty. Pády jsou nezamýšlené situace, do kterých se pacient dostane neúmyslně a nedobrovolně, jejichž důsledkem je snížení kvality života. Souhrnně lze říci, že komplikace plynoucí z pádů mají nepříznivý bio-psycho-sociální dopad. Jelikož pády pacientů považujeme za nežádoucí události a jejich četnost je mnoha zařízeními sledována, patří pády mezi indikátory kvality péče. Informovaný a profesionální zdravotnický personál, poskytující aktivní ošetřovatelskou péči, zabezpečuje cílenými zásahy preventivní opatření mající za cíl předejít pádům pacientů. Cílem této práce je zjistit, jaká jsou specifika ošetřovatelské péče o pacienty s rizikem pádu a zjistit jaký názor mají pacienti s rizikem pádu na realizovaná preventivní opatření pádu, jelikož zpětná vazba od pacientů je důležitým faktorem pro hodnocení této péče. Tato výzkumná práce je zpracována pomocí metod kvalitativního výzkumu. V této práci bylo využito dvou zkoumaných souborů. První výzkumný soubor tvořilo osm sester standardního oddělení nemocnice a druhý soubor tvořilo sedm hospitalizovaných pacientů na těchto odděleních. Poté byly výsledné údaje zpracovány do souhrnných a kategorizačních tabulek. Výsledky výzkumného šetření nám potvrdily, že u pacientů s rizikem pádu je nutné poskytovat specifickou ošetřovatelskou péči a pacienti tuto péči pozitivně přijímají. Tato práce bude poskytnuta oddělení managementu Nemocnice České Budějovice a.s., kde bylo výzkumné šetření realizováno a může pomoci při zkvalitňování poskytované péče hospitalizovaným pacientům s rizikem pádu této nemocnice.
Vybraná bezpečnostní rizika v ošetřovatelské praxi
MIŇHOVÁ, Monika
V oblasti ošetřovatelské péče existuje velké množství rizik, které mohou pacienta ohrozit, poškodit či zhoršit jeho zdravotní stav. Pro zajištění bezpečí pacienta je třeba se zaujetím hledat cesty, jak tato rizika minimalizovat. Teoretická část bakalářské práce se zaměřuje na problematiku bezpečí hospitalizovaných pacientů, riziko pochybení a nežádoucích událostí, a také na možnost prevence v této oblasti. Detailně se věnuje riziku pádů hospitalizovaných pacientů. Cílem výzkumného šetření bylo vyhodnotit stupeň rizika u vybraných bezpečnostních rizik v ošetřovatelské praxi, která hrozí pacientům během hospitalizace, a zjistit, zda sestry dodržují zásady prevence pádů pacientů. Na základě stanovených cílů byly definovány dvě pracovní hypotézy. H1: Nejvyšší stupeň rizika dosahuje riziko nozokomiálních nákaz. H2: Sestry dodržují zásady prevence pádů pacientů. K dosažení cíle a ověření stanovených hypotéz bylo použito kvantitativní výzkumné šetření. Metodou sběru dat bylo dotazování a pozorování, technikou dotazníku a auditu. Výzkumný soubor dotazníkového šetření tvořily sestry pracující na standardních odděleních, na odděleních intenzivní a následné péče Nemocnice Tábor, a.s. Výzkumným souborem auditu ? Prevence pádů hospitalizovaných pacientů? byly sestry pracující na interním a ortopedickém oddělení táborské nemocnice. Z vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření na základě výpočtu váženého aritmetického průměru vyplývá, že nejvyšší stupeň rizika u vybraných bezpečnostních rizik v ošetřovatelské praxi dosahuje riziko dokonané sebevraždy pacienta (3,9). První hypotéza se nám tedy nepotvrdila. Naopak z hodnocení ošetřovatelské péče v oblasti rizika pádů je možno potvrdit druhou hypotézu, že sestry dodržují zásady prevence pádů pacientů a to jak na oddělení ortopedie, kde byla celková úspěšnost auditu 85 %, tak na interním oddělení, kde dosáhla celková úspěšnost auditu 81 %. Naší snahou bylo přispět k zamyšlení sester nad riziky ošetřovatelské péče. Výsledky výzkumného šetření budou nabídnuty vedení táborské nemocnice s cílem zlepšení bezpečnosti poskytované péče a snížení rizik, která hrozí hospitalizovaným pacientům.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.