|
|
Hodnocení kultury bezpečí ve vybraných nemocnicích Ústeckého a Libereckého kraje
VOLENÍKOVÁ, Kateřina
Současný stav: Problematika zdravotnických pochybení získala v poslední době značnou pozornost organizací světové i národní úrovně. Institut of Medicine ve své zprávě doporučil rozvíjet kulturu bezpečí, kde zaměstnanci chtějí poskytovat, co nejbezpečnější zdravotní péči. Posuzováním stávající kultury bezpečí je první etapou v rozvoji bezpečí pacientů. Předmět: Hlavní záměr výzkumu bylo "vyhodnotit kulturu bezpečí ve vybraných nemocnicích". Metodika: Pro výzkumné šetření byla zvolena standardizovaná metoda The AHRQ Hospital Survey on Patient Safety Culture. Kvantitativní metoda byla realizována pomocí dotazování. Získaná data byla testována v programu SPSS verze 16,0. Pro statistické testování byl zvolen Personův chí-kvadrát a znaménkové schéma. Výzkumný soubor: V rámci výzkumného šetření bylo osloveno 301 nelékařských pracovníků Krajské zdravotní a.s. Masarykova nemocnice, o. z. v Ústí nad Labem a Krajské nemocnici Liberec, a.s. Výsledky: Výsledky šetření prokázaly, že oslovení zdravotničtí pracovníci hodnotí organizační kulturu jako přátelskou. Respondenti uvedli, že jsou chváleni vedoucím pracovníkem za bezpečně provedenou práci a mohou navrhovat změny v postupech péče. Výsledky šetření ukázaly, že oslovení zdravotničtí pracovníci se vzájemně podporují (58,1 %) a spolupracují (72,4 %). Dle názoru respondentů s lepší týmovou spoluprací roste i bezpečnost pacientů. Analýza výsledků ukázala, že zdravotníci mají aktivní přístup v otázkách bezpečnosti péče (82,7 %) a dle jejich názoru chyby a omyly vedou ke zlepšení bezpečnosti pacientů (40,9 %). Zdravotníci potvrdili, že se jim dostává zpětné vazby o hlášených událostech (37,9 %). Na základě týmové diskuze o pochybení, se statisticky významně zlepšuje hodnocení bezpečí pacientů respondenty. Rozbor odpovědí respondentů odhalil nedostatečné hlášení nežádoucích událostí. Většina respondentů považuje počet personálu na pracovišti za nedostatečný (42,5 %). Závěr: Vedení nemocnice se musí podílet na změně vnímání chyb od individuálního k systémovému. V rámci zlepšení bezpečnostní kultury je třeba provádět pravidelnou supervizi nebo teambuildingové aktivity, které podpoří rozvoj týmových schopností. Dále musí docházet k podávání zpětné vazby o výsledcích hlášení pochybení vhodným způsobem, aby motivovalo personál k dalšímu hlášení. Výsledky o počtu hlášení vyžadují změnu pohledu zdravotníků na hlášení pochybení a větší důslednost vedoucích pracovníků při kontrole hlášení. Stížnosti zdravotníků na přetížení je nutno brát vážně. Zlepšení může přinést úprava organizace práce či využití dočasně pracujícího personálu.
|
|
|
Vliv organizace ošetřovatelské péče na spokojenost sester
VOLENÍKOVÁ, Kateřina
Organizace ošetřovatelské péče a systémy poskytované ošetřovatelské péče jsou rozhodující činitelé pro poskytování kvalitní péče a spokojenosti sester. Předkládaná bakalářská práce se této aktuální problematice věnuje v teoretické i praktické rovině. V teoretické části vysvětluje, jakými systémy se může ošetřovatelská péče organizovat a které faktory nejvíce ovlivňují spokojenost sestry. V praktické části zkoumá systémy ošetřovatelské péče a jejich vliv na spokojenost sester.Výzkumné šetření bylo prováděno metodou kvantitativního výzkumu a sběrem dat ? dotazníkem. Byly stanoveny dva cíle.Cíl 1 Zjistit, jaký systém organizace ošetřovatelské péče sestry nejvíce využívají. Cíl 2 Zjistit, jak systém ošetřovatelské péče ovlivňuje spokojenost sester s pracovními podmínkami. Pro upřesnění cíle jsme formulovali tři hypotézy. Hypotéza 1 Sestry pracující v nemocničním zařízení využívají převážně skupinový systém péče, byla potvrzena. Téměř 75% respondentů pracuje skupinovým systémem (na standardních odděleních i na odděleních intenzivní péče). Hypotéza 2 Zavedený systém poskytované ošetřovatelské péče ovlivňuje pracovní spokojenost sester, byla potvrzena. Celkově jsou více spokojeni respondenti pracující kombinací systémů (88,9%). Velké názorové rozdíly respondentů pracujících funkčním systémem ukázaly na nespokojenost sester využívajících tento systémem (spokojeno bylo 80% respondentů a nespokojeno 20%). Dílčí indikátory spokojenosti výsledky podpořily. Hypotéza 3 Sestry pracující na standardním oddělení jsou více spokojené s organizací péče než sestry pracující na oddělení intenzivní péče (ARO/JIP), byla potvrzena. Celkově více spokojené s organizací ošetřovatelské péče a podmínkami k práci byli respondenti ze standardních oddělení (80,7 %) na rozdíl od respondentů pracujících na oddělení intenzivní péče, kteří vyjádřili nespokojenost v 9,3%. Spokojenost sester ze standardních oddělení podpořila také převaha dílčích indikátorů spokojenosti s organizací práce a pracovních podmínek. Výsledky výzkumu budou následně předloženy KZ ? MN (Krajská zdravotní a.s. ? Masarykova nemocnice, o. z.) v Ústí nad Labem, jako možný příspěvek k zlepšení kvality péče prostřednictvím zvyšování spokojenosti sester. Vedoucím pracovníkům organizace navrhnu doporučení pro praxi, která vzešla z výzkumného šetření (tabulka 26). Výsledky výzkumného šetření poukázaly na skutečnost, že je třeba sledovat organizaci a podmínky práce sester a systémy, kterými se ošetřovatelská péče poskytuje, protože na některých odděleních se stále organizuje péče pomocí dnes již nevhodného a zastaralého funkčního systému. Výzkumné šetření prezentovalo výsledky vlivu organizace ošetřovatelské péče na spokojenost sester. Dalším námětem zkoumání by mohla být příčina fluktuace sester na různých odděleních. Navrhované šetření by mohlo pomoci odhalit příčiny spokojenosti-nespokojenosti sester s organizací práce.
|
host ::
RSS.