|
|
Využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu nemoci
STEHLÍKOVÁ, Eva
Bakalářská práce se zabývá možnostmi využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu nemoci. Jedná se teoretickou bakalářskou práci, který byla zpracována pomocí literární rešerše z české i zahraniční literatury včetně databázových zdrojů. Práce se zaměřuje na obecnou paliativní péči a na terminální stadium, které jsou rozděleny do několika sekcí. Jsou zde detailně popsány potřeby umírajícího člověka, a to jak biologické, psychosociální tak i spirituální. Také se práce soustředí na fáze umírání dle Kübler-Rossové, které jsou podrobně rozepsány. Ústřední kapitola se zaměřuje na paliativní komunikaci, která je často klíčový problém. Zdravotnický personál včetně sester neví, jak s rodinou umírajícího či zemřelého hovořit. Následující podkapitoly jsou věnovány ústřednímu tématu využití deníku ošetřovatelské péče u pacientů v terminálním stadiu v zahraničí. Je zde popsán vznik deníku v různých zemích světa a také to, jak byl přijat v praxi. Součástí je i popis deníku, jak v určitých zařízeních vypadá a jaké jsou možnosti jeho využití. Také je rozebrán efekt používání deníku v praxi na kvalitu poskytované péče. Deník měl velký přínos především pro rodiny pacientů, kteří si ošetřovatelský deník vedly. Deník pomohl rodinám při procesu truchlení lépe se smířit se smrtí svého blízkého. V závěru práce je popsán pohled autora na danou problematiku. V reakci na zjištěná data byl vytvořen vlastní návrh ošetřovatelského deníku v české verzi, který by měl přispět k rozvoji paliativní ošetřovatelské péče v rámci České republiky.
|
|
|
Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení
HRÁDKOVÁ, Denisa
Bakalářská práce nese název ,,Péče o pacienta s mentálním znevýhodněním z pohledu zdravotního pracovníka v sociálním zařízení". Prvním cílem bylo zmapovat uplatnění kompetencí zdravotních pracovníků v rámci sociálního zařízení. Druhým cílem bylo zjistit potřeby pacientů s mentálním znevýhodněním ve vybraném sociálním zařízení. Práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části je popsána definice, etiologie, symptomy, diagnostika a stupně mentálního znevýhodnění. Dále tato část práce obsahuje bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Zabývá se také poskytováním zdravotní péče, náplní práce zdravotnického personálu a samotným sociálním zařízením. Empirická část byla zpracována pomocí kvalitativního výzkumu prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor byl tvořen celkem devíti sestrami pracujících ve vybraných sociálních zařízeních. Pro dosažení stanovených cílů bylo vytvořeno celkem sedm výzkumných otázek. V rámci kvalitativního výzkumného šetření této bakalářské práce bylo zjištěno, že sestry v sociálním zařízení nemají kompetence k provádění terapie intravenózní cestou. Své kompetence uplatňují při podávání léků per os a ošetřování ran. Dále z uskutečněných rozhovorů se sestrami vyplynulo, že jsou v sociálním zařízení dostatečně uspokojovány všechny bio-psycho-socio-spirituální potřeby pacientů. Výstupem práce je informační materiál určený pro širokou veřejnost, sestry pracující s mentálně znevýhodněnými jedinci, výuku studentů a rodinné příslušníky osob s handicapem. Dále bude práce sloužit jako základ pro další možné výzkumy kvantitativního charakteru, které by ověřovaly zjištěná data nebo jako zdroj informací při rekonstrukci standardů zdravotně-sociálních zařízení.
|
|
|
Spirituální potřeby hospitalizovaných pacientů
RACEK, Otakar
Ve své práci se zabývám tématem spirituálních potřeb hospitalizovaných pacientů. Výzkum byl zpracován za pomoci polostrukturovaných rozhovorů s devíti informanty, kteří mají určitý vztah ke spiritualitě. Cílem výzkumné části bakalářské práce bylo zjistit, jaké spirituální potřeby mají hospitalizovaní pacienti, dále porovnat naplňování spirituálních potřeb u religiózních a nereligiózních pacientů, a také zjistit, zda pandemie onemocněním Covid-19 ovlivnila spirituální potřeby pacientů a možnosti jejich naplňování. V teoretické části je kladen důraz na nezastupitelnost spirituality v holistickém pojetí péče o pacienta. Dále jsou vysvětleny odborné pojmy, aby bylo možné se v problematice lépe zorientovat. Poté je teoretická část práce orientována na spirituální péči poskytovanou kaplany či zdravotníky - jakým způsobem mohou poskytovat duchovní podporu nemocným lidem. V práci je také věnován prostor historickému kontextu spirituální péče. V závěru teoretické části práce popisuji etapy duchovního rozvoje. V praktické části práce provádím analýzu rozhovorů s kaplany, zdravotními sestrami a pacienty v oblasti spirituálních potřeb na zadané výzkumné otázky. Všímám si, nakolik jsou kaplani, sestry a pacienti obeznámeni s oblastí naplňování spirituálních potřeb. Tato práce může posloužit ve výuce jako ilustrativní příklad spirituálních potřeb pacientů. Může také pomoci zdravotnickým pracovníkům k indikování duchovní péče. Výzkumným šetřením bylo zjištěno, jaké mají pacienti spirituální potřeby, zda jsou rozdílné v závislosti na jejich religiozitě a také že onemocnění Covid-19 způsobilo zvýšený zájem o naplnění spirituálních potřeb pacientů.
|
|
|
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Úvod: Problematika ischemické choroby srdeční je stále aktuální téma. Přestože její mortalita v posledních letech klesá, prevalence v populaci stagnuje, takže zahrnuje velkou skupinu pacientů. Incidence akutního infarktu myokardu je stále vysoká. Jednou z metod reperfúzní léčby je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může být pooperačně zkomplikován rozvojem syndromu nízkého srdečního výdeje s nutností využití extrakorporální membránové oxygenace. Takto nemocní pacienti vyžadují vysoce specializovanou a komplexní péči nejen během kritické fáze stonání, ale také v období dlouhodobé rekonvalescence na jednotce intenzivní péče přes náročnou rehabilitaci a weaning od umělé plicní ventilace až po nácvik soběstačnosti a pomoc při návratu do běžného života. Rešerše literatury: Teoretická část je vypracována na základě rešerše Národní lékařské knihovny (NLK) a Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (SVKPL). K vyhledávání článků v zahraničních odborných publikacích zahrnující nejnovější kohortní studie byly použity databáze PubMed, Scopus, Web of science a Science direct. Využívanými periodiky jsou Cor et Vasa, European Heart Journal, Critical Care či European Journal of Cardiovascular Nursing atd. Zdrojem informací se staly také guidelines odborných organizací: Česká...
|
|
|
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent) ; Hocková, Jana (oponent)
Jednou z metod reperfúzní léčby akutního infarktu myokardu (AIM), jehož incidence je stále vysoká, je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může zkomplikovat rozvoj postkardiotomického kardiogenního šoku s nutností venoarteriální extrakorporální membránové oxygenace (V-A ECMO). Kvalita vysoce specializované a komplexní péče o takto nemocné dlouhodobě hospitalizované na jednotce intenzivní péče (JIP) závisí na pochopení jejich potřeb a způsobů saturace. Cílem diplomové práce se proto stala prezentace těchto potřeb z pohledu pacienta a jeho rodiny. Výzkumné otázky mají za úkol identifikovat klíčový aspekt úspěšné rekonvalescence, faktory negativně ovlivňující psychický stav pacientů, konkrétní formy pomoci od zdravotníků či blízkých, jak mohou pomoci zdravotníci pacientově rodině a jakým způsobem tato zkušenost ovlivnila jak rodinu, tak samotného pacienta. Pro výzkum byla zvolena kvalitativní metoda formou polostrukturovaného rozhovoru se šesti respondenty s touto anamnézou, hospitalizovanými mezi lety 2015 až 2021 na kardiochirurgickém resuscitačním oddělení, a třemi jejich příbuznými. Podle výsledků je klíčovým aspektem při rekonvalescenci psychická pohoda pacientů, na níž negativně působí nemohoucnost, závislost na pomoci druhých, svalová slabost a ztráta intimity. Pomoc...
|
|
|
Potřeby pacienta na JIP po prodělaném infarktu myokardu vyžadující V-A ECMO podporu
Procházková, Tereza ; Konopásková, Marie (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Úvod: Problematika ischemické choroby srdeční je stále aktuální téma. Přestože její mortalita v posledních letech klesá, prevalence v populaci stagnuje, takže zahrnuje velkou skupinu pacientů. Incidence akutního infarktu myokardu je stále vysoká. Jednou z metod reperfúzní léčby je kardiochirurgické založení aortokoronárního bypassu, který může být pooperačně zkomplikován rozvojem syndromu nízkého srdečního výdeje s nutností využití extrakorporální membránové oxygenace. Takto nemocní pacienti vyžadují vysoce specializovanou a komplexní péči nejen během kritické fáze stonání, ale také v období dlouhodobé rekonvalescence na jednotce intenzivní péče přes náročnou rehabilitaci a weaning od umělé plicní ventilace až po nácvik soběstačnosti a pomoc při návratu do běžného života. Rešerše literatury: Teoretická část je vypracována na základě rešerše Národní lékařské knihovny (NLK) a Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje (SVKPL). K vyhledávání článků v zahraničních odborných publikacích zahrnující nejnovější kohortní studie byly použity databáze PubMed, Scopus, Web of science a Science direct. Využívanými periodiky jsou Cor et Vasa, European Heart Journal, Critical Care či European Journal of Cardiovascular Nursing atd. Zdrojem informací se staly také guidelines odborných organizací: Česká...
|
|
|
Spokojenost s ošetřovatelskou péčí na jednotkách chirurgické intenzivní péče z pohledu pacientů
KRAMAŘÍKOVÁ, Lucie
Základním záměrem diplomové práce bylo vyčlenit a zmapovat spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí v chirurgické intenzivní péči, porovnat výsledky dle pracoviště a délky hospitalizace pacientů. Diplomová práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. Teoretická část se skládá z pěti kapitol. Empirická část diplomové práce probíhala metodou kombinovaného výzkumu. První část tvořil výzkum kvalitativní prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru, druhou část výzkum kvantitativní, který byl proveden prostřednictvím nestandardizovaného strukturovaného dotazníku a přímým dotazováním tváří v tvář. Výsledky byly zpracovány pomocí programu Excel do přehledných tabulek a grafů. Celé výzkumné šetření bylo založeno na již existujících osmi nejdůležitějších dimenzích stanovených Pickerovým institutem, které zásadně ovlivňují kvalitu péče a spokojenost pacientů s touto péčí. Výzkumný vzorek tvořilo pro kvalitativní část 11 respondentů, pro kvantitativní část 142 respondentů. Samotný sběr dat probíhal na standartním chirurgickém oddělení. Pro účely této diplomové práce byly vymezeny čtyři cíle a k nim se vztahující dvě výzkumné otázky. Prvním cílem bylo zjistit, jak jsou pacienti spokojeni s pooperační ošetřovatelskou péčí. Druhý cíl se zaměřoval na spokojenost pacientů s činností sester při svém ošetřování. Třetím cílem bylo zjistit faktory v oboru intenzivní péče, které ovlivňují spokojenost pacientů v negativním i pozitivním směru. Čtvrtým cílem bylo zhodnotit spokojenost pacientů s ošetřovatelskou péčí na JIP dle typu pracoviště a délky hospitalizace. Pro kvalitativní část výzkumného šetření byly stanoveny dvě výzkumné otázky. 1. Jaké jsou možnosti ošetřovatelské péče ke zlepšení spokojenosti pacientů? Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že nejvíce problémová je oblast informovanosti pacientů. Je třeba zlepšit informovanost pacienta po příjmu na jednotku intenzivní péče a při překladu na standartní oddělení. Bolest a její nedostatečné tlumení zvláště v akutní pooperační fázi se vyskytuje poměrně často. Sestry by měly na tomto problému více spolupracovat s lékařem a především více sledovat pacienta a nabízet různé alternativní možnosti tišení bolesti. Další problémy byly zaznamenány v souvislosti s možnostmi úpravy lůžka. I přesto, že se sestry snaží v tomto ohledu dělat naprosté maximum, ne všechny okolnosti mohou ovlivnit, například tvrdost matrace. Poslední problémovou oblastí, která byla respondenty zmíněna, byl pocit samoty. Zde je třeba, aby sestra vedla s pacientem zcela ohleduplnou a citlivou komunikaci, navodila vzájemný pocit důvěry a byla pro pacienta oporou. Druhá výzkumná otázka zněla: Jaké faktory ovlivňují spokojenost pacientů? Zcela jednoznačně se jedná o přístup ošetřovatelského personálu. Dalšími velmi důležitými faktory jsou informovanost pacienta, bolest a její dostatečné tlumení, prostředí JIP a v neposlední řadě i úprava lůžka. Ke zpracování kvantitativní části bylo stanoveno šest hypotéz. Pro správné ověření byly použity statistické metody test nezávislosti chí-kvadrát, chí-kvadrát test s Yatesovou transformací, t-test a korelační a regresní analýza. Identifikační otázky v úvodní části dotazníku byly zpracovány procentuálním vyjádřením v přehledných grafech. Z výzkumného šetření vyplynulo, že respondenti jsou spokojeni s poskytovanou ošetřovatelskou péčí i s činností sester při svém ošetřování. Jako nejvíce problémové oblasti se opět projevily informovanost při příjmu na jednotku intenzivní péče a anonymita personálu. Jako nejdůležitější faktor ovlivňující spokojenost pacientů byl potvrzen přístup ošetřujícího personálu. Oproti tomu faktor bolest a její nedostatečné tlumení nebyl potvrzen jako jednoznačná příčina nespokojenosti pacientů. Stejného zastoupení dosáhl i nedostatek informací o prováděných výkonech. V závěru kvantitativní výzkumné šetření prokázalo, že není statisticky významný rozdíl ve spokojenosti pacientů dle typu zdravotnického zařízení či délky hospitalizace.
|
|
|
Porovnání dostupnosti zdrojů týkajících se multikulturního ošetřovatelství v České Republice a ve Velké Británii.
SHIVALANKA, Anna
V současné době je multikulturní ošetřovatelství stále více diskutovaným tématem. Vznikají nové zdroje, které sestry informují, jak o pacienty z jiných kulturních skupin pečovat. Hlavním cílem práce bylo zmapování a porovnání dostupnosti těchto zdrojů sestrám v České republice a ve Velké Británii a dále objasnění toho, jaké konkrétní zdroje sestry při práci s pacienty z minorit používají. Položily jsme si 3 výzkumné otázky: 1. Jak často se pracovníci českých a britských nemocnic dostanou do situace, kdy pečují o člověka z některé z minorit a potřebují ohledně této péče vyhledat informace? 2. Jaká je dostupnost zdrojů týkajících se multikulturního ošetřovatelství? 3. Jaká je přehlednost a srozumitelnost zdrojů ohledně péče o příslušníky minorit, které jsou zdravotnickým pracovníkům k dispozici? Bylo provedeno kvalitativní šetření, pro které byly stanoveny výzkumné otázky. Vlastní šetření probíhalo formou individuálního nestandardizovaného rozhovoru s výzkumným souborem, který tvořilo pět všeobecných sester z České republiky a pět všeobecných sester z Velké Británie. Rozhovory tvoří výzkumný podklad, ze kterého vycházejí kategorizační oblasti. Výsledky vycházejí z provedených rozhovorů a byly zpracovány pomocí rámcové analýzy (kategorizačních skupin). Z těchto výsledků je patrné, že sestry ve Velké Británii se s pacienty z minoritních skupin setkávají častěji než jejich české kolegyně. Sestry z obou zemí si při své práci uvědomují, že existují specifika péče o jednotlivé minoritní skupiny. Jazykovou bariéru řeší sestry v obou zemích podobně, ale britské sestry navíc uvádějí, že se snaží naučit základní slova v jazycích, se kterými se setkávají nejčastěji. V oblasti multikulturního vzdělávání jsou britské sestry jednoznačně napřed. Co se týče vlastní iniciativy při vyhledávání zdrojů týkajících se multikulturního ošetřovatelství, většina českých sester necítí potřebu takové informace vyhledávat, zatímco všechny dotazované sestry z Velké Británie si takové informace dobrovolně a aktivně vyhledávají. Značný rozdíl je i v přístupu k informacím na pracovištích. Většina českých sester uvádí, že takové zdroje na pracovišti nemají, zatímco všechny britské sestry vědí, kde tyto informace na svém pracovišti najít. Všechny dotazované sestry ? jak z České republiky, tak z Velké Británie ? by uvítaly sjednocené zdroje, které by jim poskytly informace ohledně specifik ošetřovatelské péče o minoritní skupiny. Většina českých i britských sester také neví o konkrétním právním předpise, který by uzákoňoval péči o cizince. Je nutné, aby si sestry uvědomovaly vlastní zodpovědnost za vzdělání a informovanost v oblasti multikulturního ošetřovatelství. Nesmí jim být lhostejné pocity jejich pacientů z různých kultur, musí se aktivně vzdělávat a informovat v oblasti multikulturní péče a podílet se na jejím rozvoji. Sestry se také musí chovat tak, jak jim přikazuje Nursing and Midwifery Council and International Council of Nurses ? především s bezpodmínečným respektem ke svým pacientům. Zodpovědnost za znalosti a schopnosti leží jak na sestrách samotných, tak na jejich zaměstnavatelích. Ú?čelem této práce je upozornit na nutnost osvěty a vzdělávání sester v oboru multikulturního ošetřovatelství, a to jak v základní přípravě na povolání, tak i v následných kurzech a ve formě sebevzdělávání. Tato práce by měla dále upozornit na nutnost jednotných, přehledných a uživatelsky přívětivých zdrojů, které budou dostupné všem sestrám. Dokud nebudou sestry vzdělané i v oboru multikulturní péče, nemůže být ošetřovatelská péče poskytována holistickým způsobem, což je cílem moderního ošetřovatelství.
|
|
|
Role sestry jako finanční poradkyně seniorů
KOLÁŘOVÁ, Jaroslava
Finance vstupují do každé oblasti našeho žití a bytí. Mají vliv i na oblast tak humánní jakou je zdravotnictví. Jen v málo povoláních se událo v tak krátkém období takové množství změn jako v profesi všeobecné sestry. Sociální sektor v České republice prožil změnu systému poskytování sociální péče v roce 2007.Hlavním cílem této změny bylo posílení autonomie klienta a zvýšení efektivnosti vynakládání finančních prostředků. Další změnou bylo zavedení regulačních poplatků v rámci veřejného zdravotního pojištění. Touto bakalářskou prací bylo zjištěno, že rozhodne-li se senior prožít své stáří v sociálním zařízení ( konkrétně Domov pro seniory Blatná ), bude dostatečně informován personálem v oblasti své finanční situace. Dále bylo zjištěno, že všeobecné sestry se staví ke změnám ve zdravotnickém sektoru zodpovědně , diskutují o možnostech i dopadech změn a tyto změny jsou schopné přijmout i v limitním čase. Všeobecná sestra sleduje média, musí se vzdělávat , aby kvalifikovaně a sebejistě mohla zodpovědět otázky, které s sebou přináší měnící se systém sociálních a zdravotnických služeb.
|
host ::
RSS.