|
|
Vliv predátora na ostražitost sýkor navštěvujících krmítko
Tichá, Irena ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Sedláček, Ondřej (oponent)
V této práci jsem vyhodnocovala parametry ostražitosti dvou druhů sýkor ovlivněné přítomností predátora v zimním období. Při preferenčních krmítkových experimentech měly sýkory na výběr dvě krmítka, v jejichž blízkosti byla instalována atrapa predátora. Použila jsem atrapu krahujce, nekompletní a zakrytá torza krahujce a neškodného holuba. Je známo, že sýkory jsou schopny vyhodnotit nebezpečnost předložené atrapy, a dle posouzeného rizika se odváží k případné návštěvě jednoho z krmítek. Nasnadě tedy byla otázka, zda přítomné atrapy ovlivňují chování na krmítku a v případě že ano, jak ho ovlivňují. Zjistila jsem, že sýkory v přítomnosti nebezpečných atrap zvyšují svoji ostražitost. Sledované druhy se na krmítkách chovají rozdílně. Chování na krmítku ovlivňoval i celkový počet ptáků navštívivších krmítko a také atrapa umístěná na alternativním krmítku.
|
|
|
Variabilita ve zbarvení vaječné skořápky ve snůškách sýkory koňadry
Kratochvílová, Anna ; Svobodová, Jana (vedoucí práce) ; Veronika, Veronika (oponent)
Zbarvení vaječné skořápky ve snůškách ptáků vykazuje výraznou vnitrodruhovou variabilitu, která zatím nebyla zcela objasněna. Jeho charakter je udáván dvěma pigmenty: modro-zelený biliverdin zpravidla tvoří podkladovou barvu, zatímco hnědo-červený protoporfyrin je spojován s tvorbou skvrn. Vzhledem k povaze a metabolismu těchto dvou pigmentů v organismu ptáků se usuzuje, že mají vliv na hladinu oxidativního stresu, a jejich depozice do vaječné skořápky by proto mohla poukazovat na fyzickou kondici hnízdící samice. Z tohoto předpokladu vychází signální hypotéza zbarvení vaječné skořápky, která předpokládá, že její zbarvení by proto mohlo reflektovat individuální zdravotní stav a fyzickou kondici, případně by přímo mohlo indikovat anémii (anemická hypotéza). Tato práce testovala souvislosti mezi fyzickou kondicí samic sýkory koňadry (Parus major) a protoporfyrinovou makulací jejich vajec. Jako parametry zastupující fyzickou kondici byla zvolena standardizovaná hmotnost samic a jejich vybrané hematologické ukazatele (poměr heterofilů ku lymfocytům a podíl imaturních erytrocytů). Zbarvení vaječné skořápky bylo charakterizováno odstínem, sytostí a jasem protoporfyrinových skvrn, jejich standardizovaným počtem a procentuálním zastoupením, a reflektancí podkladové barvy skořápky. Bylo zjištěno, že samice vykazující vyšší hodnoty poměru heterofilů ku lymfocytům snášely v některých hnízdních sezónách vejce s větším počtem skvrn a vyšší reflektancí podkladové barvy. Vyšší počet skvrn na vejcích byl rovněž pozorován u samic s vyšším podílem imaturních erytrocytů v krvi. To naznačuje, že vyšší depozice protoporfyrinu indikuje zhoršený zdravotní stav a fyzickou kondici. Současně však bylo zjištěno, že větší a těžší samice snášely v některých případech vejce s nižší reflektancí podkladové barvy. Ačkoli výsledky jsou nejednoznačné, neodporují předpokladům signální hypotézy a částečně podporují anemickou hypotézu. Zjištěné závislosti však nebyly konzistentní pro všechny zkoumané hnízdní sezóny a naznačují tudíž, že v charakteru zbarvení vaječné skořápky hrají roli i další faktory.
|
|
|
Fenotyp spermií a jejich vztah k individuální kondici
Köstelová, Linda ; Svobodová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlína, Pavlína (oponent)
U živočichů je známo mnoho znaků, které vyvinuli ve snaze uspět při sexuální selekci, tyto sekundární sexuální ukazatele by podle předešlých výzkumů měly korelovat s kvalitou ejakulátu daného samce. Z literární rešerše vyplývá, že čím delší měl samec spermie, tím spermie byli rychlejší, životaschopnější a pohyblivější. Životaschopnost souvisela s délkou střední části spermie, která obsahuje mitochondrii. Zároveň spermie, které disponovaly delším bičíkem, byly rychlejší, naopak samci, jejichž spermie se vyznačovali delšími hlavičkami, měli tyto spermie pomalejší. Práce měla za úkol osvětlit vliv fenotypu spermie na ukazatele kondice. Zjistit, zda podle fenotypu samce je možné určit kvalitu ejakulátu samce. Pro tuto práci, která probíhala na sýkoře koňadře, byla jako ukazatel kvality zvolena délka spermií. Byla měřena délka jak celé spermie, tak i všech jejích částí. Každá z těchto částí má jinou funkci pro pohyb spermie a její životaschopnost. Testovali jsme, zda délka spermie koreluje s ukazateli kondice. Ukazateli kondice spermie byla zvolena délka melaninového ornamentu, váha samce, délka tarsu a počet leukocytů v krvi. Výsledky ukázaly, že délka hlavičky spermie koreluje s délkou melaninového ornamentu sýkory koňadry. Mezi ostatními námi zvolenými parametry kondice nebyla prokázána žádná souvislost.
|
|
|
Variabilita zbarvení vaječné skořápky
Bubeníčková, Kateřina ; Svobodová, Jana (vedoucí práce) ; Sládeček, Martin (oponent)
Ptačí vejce jsou charakteristická velkou variabilitou zbarvení. Toto zbarvení
je způsobeno dvěma hlavními typy pigmentů, biliverdinem a protoporfyrinem. Biliverdin je odpovědný za modrozelené zbarvení vajec a protoporfyrin
za červenohnědé a černé skvrny na vejcích. Ačkoliv příčiny výsledné variability zbarvení vajec se snaží objasnit řada hypotéz, přesto nebyly plně vyjasněny,
a proto stojí v popředí zájmu vědeckých výzkumů. V teoretické části práce jsou popsány jednotlivé typy hypotéz, které byly navrženy pro vysvětlení příčiny variability zbarvení vaječné skořápky. Hypotézy jsou zaměřeny na strukturální a signální funkci pigmentu a anemickou hypotézu; ty jsou v práci podrobněji popsány, jelikož jsou předmětem výzkumu této studie. Hypotéza o signální funkci pracuje s teorií,
že pigmentace vajec reflektuje fyzickou kondici samic. Z dosud publikovaných studií o signální hypotéze bylo zjištěno, že 60% publikovaných výsledků podporuje teorii
o vztahu skvrnitosti vajec a tělesnou kondicí samic. Většina prací studujících signální hypotézu byla prováděna na pěvcích (80%), a proto nelze tuto hypotézu aplikovat v obecném měřítku i na jiné druhy ptáků, jelikož na nich (mimo výjimky) nebyla dostatečně testována. Anemická hypotéza se snaží variabilitu zbarvení vajec vysvětlit pomocí teorie, kde vyplavovaný protoporfyrin ve větší koncentraci v důsledku anémie má za následek větší pigmentaci vajec. Cílem praktické části bylo testovat, zda závisí kvalita kondice samice na charakteru barvy skvrn sýkory koňadry (Parus major)
a dále, jestli má poměr imaturních erytrocytů k celkovému počtu erytrocytů vliv (odraz míry anémie) na výsledné zbarvení vaječné skořápky. Výsledky studie prokázaly,
že zbarvení vaječné skořápky souvisí s kondičními znaky samic, tedy
že červenohnědé skvrny s menším jasem a sytostí indikují větší plochu břišního melaninového pruhu. Tato práce tedy podpořila hypotézu o signální funkci protoporfyrinu výsledkem, že tělesné znaky kondice samice souvisí se zbarvením vaječné skořápky a to tak, že samice s horší fyzickou kondicí produkují více pigmentovaná vejce. Dále ve výzkumném šetření nebyl prokázán žádný vztah poměru imaturních erytrocytů k celkovému počtu erytrocytů a zbarvení vaječné skořápky. To znamená, že není možné potvrdit vztah anémie a variability zbarvení vaječné skořápky na naší populaci sýkory koňadry.
|
|
|
Melaninové ornamenty ptáků a jejich vztah k individuální kondici
Straka, Antonín ; Svobodová, Jana (vedoucí práce) ; Karlíková, Zuzana (oponent)
Tato práce shrnuje poznatky z literatury o melaninovém pigmentu a jeho vlastnostech, melanogenezi, faktorech ovlivňujících syntézu a ukládání melaninu do tkání, o metodách analýzy ornamentálních znaků ptáků a vztahu melaninových ornamentů a individuální kondice. Dosavadní studie ukazují, že exprese melaninového opeření může být kondičně závislá; velikost nebo sytost barev ornamentů mnohdy signalizuje individuální kondici. Vztah mezi ukazateli kondice a melaninovým pigmentem je nalézán častěji u achromatických druhů než u druhů s opeřením založeným na melaninech i karotenoidech. Výzkumů zabývajících se feomelaninovými ornamenty je nedostatek.
Statistickou analýzou dat získaných z dospělých samců sýkory koňadry (Parus major) odchycených během hnízdních sezón 2014 a 2015 na lokalitách Čimický háj a Ďáblický háj v Praze byl testován vztah mezi velikostí melaninového břišního pruhu a standardizovanou hmotností, absolutním počtem leukocytů a délkou tarsu. Výsledky této práce nepotvrdily souvislost mezi plochou melaninového ornamentu a analyzovanými ukazateli kondice. Budoucí výzkum zohlední další kondiční parametry, které by mohly přispět k vysvětlení úlohy břišního pruhu v pohlavním výběru sýkory koňadry.
|
|
|
The dynamics of temperature in birdboxes
Slavíková, Z. ; Žalud, Z. ; Bartošová, Lenka ; Fischer, Milan ; Trnka, Miroslav
The aim of the study was to detect the changing temperature in bird boxes of two bird species-collared flycatcher (Ficedula albicollis, T.) and great tit (Parus major, L.). The work is the result of the monitoring of nesting bird species for two years (2009 and 2010) by temperature sensors. Data was continuously recorded for several different breeding pairs with the micro-datalogers MINIKIN. Temperature sensors were fixed directly into the nest with eggs and also in the upper part of bird boxes or outside the boxes. Temperature data was then processed and analyzed. Experimental work was carried out in a floodplain forest in nature reserve Plačkův les a říčka Šatava near Vranovice, altitude: 170; latitude: 48°56´54´´; longitude: 16°35´50´´. The forest is dominated by full-grown, multi-aged canopy with no forestry management. Experimental site belongs to the same natural biogeocenoses group (i.e. Ulmi-fraxineta carpini) and to the same geobotanical group (i.e. suballiance Ulmenion of the Alnion incanae alliance). Our initial hypothesis assumed that the temperature of eggs in the nest and also the time spent in the bird boxes by both bird species (collared flycatcher and great tit) do not differ significantly. The results showed that during the period when the eggs were layed (by both bird species) the temperature were significantly however the temperature of eggs of collared flycatcher and great tit during the period of incubation were very.
|
|
| |
|
|
Role osobnosti v ptačí reakci na výstražně zbarvenou kořist
TESAŘOVÁ, Monika
Tato práce zkoumala osobnost a individuální rozdíly v reakcích na aposematickou kořist u sýkory koňadry, Parus major. Cílem bylo ohodnotit individuální rozdíly v chování čtyřiceti jedinců sýkor a najít možné korelace s reakcemi těchto ptáků k nápadně zbarvené kořisti, pátému larválnímu instaru ruměnice pospolné, Pyrrhocoris apterus.
|
host ::
RSS.