|
|
Vývoj chápání pravdy od presokratiků k Platónovi a její smysl v dějinách očima Martina Heideggera
Štěrba, Vojtěch ; Pětová, Marie (vedoucí práce) ; Benyovszky, Ladislav (oponent)
Práce vychází z Heideggerova pojetí pravdy od začátku 30. let 20. století a sleduje vývoj proměny pojetí pravdy v dějinách, jmenovitě od Anaximandra, přes Parmenida až k Platónovi. Toto téma je zkoumáno na vybraných Heideggerových textech, které se presokratikům a tématu pravdy věnují, společně s Platónovým dialogem Parmenidés, na který se váže i anonymní komentář k němu od neznámého autora z dob pozdní antiky. Pro Heideggera se totiž způsob bytí člověka v dějinách nějak mění na základě proměny vztahu k bytí, což bytostně souvisí i s proměnou pojetí pravdy. S tím souvisí také způsob, jakým jsoucno ve světě odkrýváme a co pro nás vůbec jsoucno znamená. Proto můžeme říci, že v tom, jak pravdě rozumíme, se nějak bytostně ukazuje, jak rozumíme sobě i celému světu. Pojetí pravdy je tak sledováno ve spojení s Heideggerovým pojetím dějin, jež pro něj bytostně souvisí s proměnou vztahu člověka k bytí samému, což ovlivňuje nejen to, jak a od čeho si vůbec člověk ve světě rozumí (a tím ovlivňuje i pojetí pravdy v dějinách), ale také to, zda a jakým způsobem se člověk po bytí vůbec ptá. Práce tak začíná vykročením z tradičního pojetí pravdy k tomu původnímu na počátku dějin západního myšlení (Anaximandros, Parmenidés), abychom od něj opět vykročili po cestě, na níž se jeho význam v Heideggerových očích nějak...
|
|
|
Platónův dialog Parmenides z hlediska logiky
Nalevajková, Nikola ; Vlasáková, Marta (vedoucí práce) ; Dostálová, Ludmila (oponent)
Hlavním tématem této bakalářské práce je takzvaný "Argument třetího člověka". Jedná se o argument, který byl již za Platónova života zformulován a namířen proti jeho teorii idejí. Na tuto kritiku Platón reagoval sepsáním právě dialogu Parmenidés, ve kterém uvádí některé z námitek, které byly proti jeho pojetí idejí vzneseny, včetně argumentu třetího člověka. Po části věnované samotnému dialogu následuje stať, ve které postupně uvádím tři různé současné pohledy na problematiku celého argumentu. Jako první zmiňuji přístup G. Vlastose. Následuje výklad toho, jak se s problémem vypořádali pánové F. J. Pelletier a E. N. Zalta, a jako poslední jsem se zaměřila na text uveřejněný M. S. Cohenem na webových stránkách Washingtonské univerzity. Poslední stránky jsou věnované dalšímu vývoji vnímání idejí jako obecných výrazů.
|
host ::
RSS.