Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 388 záznamů.  začátekpředchozí379 - 388  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Psychosociální podpora dětí při malých plánovaných chirurgických operacích
BLÁHOVÁ, Ilona
Tato práce je zaměřena na problematiku dostatečného rozsahu, míry a kvality psychosociální podpory dětí v rámci plánovaných chirurgických výkonů. Domnívám se, že tato specifická oblast je v České republice stále poněkud zanedbávána i přes poměrně prudký rozvoj všech medicínských oborů a také ošetřovatelství. Právě při takových zátěžových situacích, kterými plánované operační zákroky u dětí bezesporu jsou, je blízký kontakt rodiče (matky) s dítětem velmi důležitý a nese s sebou řadu pozitiv. V praxi často dochází k tomu, že děti indikované k plánovaným chirurgickým výkonům jsou separovány od svého rodiče již při příjmu do nemocnice a nebo následně při odchodu na operační sál zdravotníkem. Následující bezprostřední předoperační příprava mnohdy postrádá psychologickou přípravu a dostatečnou informovanost dětského klienta. Stává se, že zvláště malé děti bývají v prostředí operačního sálu mezi cizími lidmi vystrašené a často plačtivé. Pro anesteziologickou sestru je pak velmi složité během krátké chvíle získat důvěru dítěte a zklidnit jej. Bohužel, se to často podaří až farmakologickou cestou. Podceňování sociální opory dítěte v těchto momentech a psychická zátěž dítěte může často být i příčinou vzniku řady komplikací v rámci operačního i pooperačního období. Cílem této práce bylo za prvé zjistit zájem rodičů o aktivní účast v rámci předoperační přípravy a pooperační péče u svých dětí, dále zmapovat názory anesteziologických pracovníků na rodičovský doprovod dětí až na operační sál, včetně zjištění výhod a nevýhod z toho vyplývajících a v neposlední řadě porovnat výskyt komplikací v rámci operace u dětí s psychosociální podporou rodičů a u dětí bez takové podpory. Posledním z cílů, na které se tato práce soustředila, bylo i mezinárodní srovnání úrovně a rozsahu poskytované psychosociální péče o dětské chirurgické pacienty mezi Českou republikou, Maďarskem a Rakouskem. Všechny stanovené cíle se podařilo splnit. Pro kvantitativní výzkum bylo stanoveno těchto pět hypotéz: 1/ Rodiče mají zájem o aktivní účast v rámci předoperační přípravy u svých dětí indikovaných k plánovaným operacím. 2/ Rodiče mají zájem se účastnit pooperační péče u svých dětí. 3/ Doprovod dětí na operační sál v souvislosti s plánovanými operačními výkony je přínosem pro práci anesteziologických sester. 4/ U dětí s psychosociálním zázemím rodičů v rámci operačního výkonu se vyskytuje mnohem méně operačních a pooperačních komplikací než u dětí bez psychosociální podpory. 5/ Aktivní účast rodičů v rámci operačních výkonů je v zahraničí (Rakousko, Maďarsko) více podporována než v České republice. Pro kvalitativní zpracování dat byly vytyčeny dvě výzkumné otázky zaměřené na srovnání úrovně a rozsahu psychosociální podpory u dětských chirurgických pacientů v České republice a v zahraničí. 1/ Jsou rozdíly v uspokojování psychosociálních potřeb u dětských chirurgických pacientů v České republice a v zahraničí ( Rakousko, Maďarsko)? 2/ Jsou v České republice podmínky pro kvalitní uspokojování psychosociálních potřeb u dětských pacientů?
Počátky přípravy hry na klavír
DAVIDOVÁ, Veronika
Bakalářská práce je rozdělena do čtyř kapitol, ve kterých rozebírá aspekty, které mají v počátcích přípravy hry na klavír důležitou roli. První kapitola se zabývá hudební ontogenezi člověka v jednotlivých vývojových obdobích od prenatálního období až po období adolescence. Druhá zmiňuje hlavní účastníky pedagogického procesu. Dítě, pedagoga a rodiče, který má nezastupitelnou úlohu v pedagogickém procesu. Třetí část práce stručně nastíní psychologii hudebních schopností, problematiku vloh a schopností, vrozených a získaných dispozic a nakonec i poruchy těchto schopností a příčiny jejich vzniku. Poslední kapitola se zmíní o rozvoji hudebnosti, hudebního vnímání a tvořivosti u dětí. Do práce je zařazena vlastní osobní zkušenost s klavírní přípravou dětí v mladším školním věku.
Sociální a psychologická situace v rodině s kombinovaně postiženým dítětem
MAŠKOVÁ, Hana
Práce se zabývá sociální a psychologickou situací v rodině s kombinovaně postiženým dítětem, narozením dítěte a reakcí rodičů, rodiny a okolí na vzniklou problematiku. Dále se zabývá problémy v rozhodování se v dalších možných krocích v péči o dítě, řešením vzniklých problémů a postavením se k dané problematice. Cílem je poukázat na rodiče, kterým se dítě s postižením narodilo a přiblížit jejich situaci od počátku až k jejímu vyrovnání se. Praktická část obsahuje průzkum, který byl zpracován z dotazníků vyplněných rodiči s dítětem s postižením. Zabývá se především rodiči, jejich situací a změnou života po narození dítěte, partnerským vztahem, okolím, pomocí a dalšími organizacemi, které navštěvují rodiče či jejich děti.
Aktivity českých rodin v sobotu a v neděli - závislost na ročním období.
HOLÁ, Věra
Ve své bakalářské práci se zabývám aktivitami českých rodin v sobotu a v neděli v závislosti na ročním období. Teoretická část práce shrnuje dosavadní poznatky k tomuto tématu z literatury a jiných pramenů. Hlavní náplní druhé části práce je analýza údajů získaných průzkumem v rodinách s použitím metod {--} dotazníku, rozhovoru, pozorování. Zjištěné údaje jsou sumarizovány do tabulek a znázorněny v podobě grafu. Ze srovnání víkendových aktivit matek a otců jednoznačně vyplynulo, že matky věnují dítěti a péči o domácnost podstatně více času. Muži {--} otcové se v mnohem větší míře věnují odpočinkovým a zájmovým aktivitám. Celkově převládá pasivní způsob trávení volného času. Na základě těchto výsledků jsou v závěru formulována doporučení.
Využití nástrojů PR ve výchovných a vzdělávacích institucích
HAJSKÝ, Ondřej
Cílem práce bylo zjistit míru využívání PR ve výchovných a vzdělávacích institucích a to pomocí výsledků dotazníkového průzkumu a dotazování vedení škol. Dílčím cílem bylo zjistit potenciál komunikačních kanálů a také faktory, které ovlivňují rozhodování studentů o výběru následující školy. Kromě výše uvedeného by měl mít po přečtení této práce čtenář představu o možnostech hodnocení spokojenosti zákazníka (v našem případě studenta).
Individualizovaná vývojová péče o novorozence narozené před 32. gestačním týdnem z ošetřovatelského pohledu
TROUPOVÁ, Jitka
V současnosti je v popředí zájmu v péči o nedonošené novorozence a jejich rodiče tzv. individualizovaná vývojová péče-NIDCAP, jejíž cílem je ochránit vyvíjející se centrální nervový systém předčasně narozeného dítěte. Cílem ošetřovatelské péče je pomoci nedonošenému dítěti vyrovnat se s předčasným narozením. Upravit prostředí a způsob péče tak, aby vyhovoval individuálním potřebám každého dítěte. Důraz je kladen na podporu rodičovské role a co nejčasnější zapojení rodičů do péče o novorozence. V diplomové práci byly stanoveny tyto cíle. Zpracovat z ošetřovatelského hlediska zkušenosti se zaváděním nových forem vývojové péče o těžce a extrémně nedonošené novorozence. Charakterizovat současné zajištění individualizované vývojové péče o novorozence narozené před 32.gestačním týdnem. Zmapovat úlohu sestry v poskytování individualizované vývojové péče a zjistit jak je vývojová péče vnímána rodiči těžce a extrémně nedonošených novorozenců. Na podkladě cílů práce byly položeny 4 výzkumné otázky. Jaké formy individualizované vývojové péče jsou nejčastěji využívány v ošetřovatelské péči o novorozence narozené před 32.gestačním týdnem? S jakými problémy se sestry setkávají při začlenění individualizované vývojové péče do každodenní ošetřovatelské péče o novorozence narozené před 32. gestačním týdnem a které z rolí sestry se nejvíce uplatňují při poskytování této péče? Jak vnímají rodiče novorozenců narozených před 32. gestačním týdnem zařazení individualizované vývojové péče do ošetřování jejich dítěte? Teoretická část práce se věnuje problematice velmi a extrémně nedonošených novorozenců, charakteristice individualizované vývojové péče a jejím ošetřovatelským strategiím, roli sestry a roli rodičů. V praktické části je zpracován kvalitativní výzkum. Výsledky výzkumu přinesly zjištění, že do ošetřování nedonošených novorozenců na neonatologickém oddělení Nemocnice České Budějovice je sestrami začleněna individualizovaná vývojová péče,i když ne v celé své šíři.Rodiče vnímají začleněné aspekty této péče pozitivně,zde zastává důležitou roli ošetřovatelský personál.Výzkumem bylo zjištěno s jakými problémy se sestry setkávají ve své praxi při začlenění této péče a jaké jsou rezervy v její realizaci. Výsledkem výzkumu je mapa individualizované vývojové péče pro praktické využití sestrami.
Rodiče v procesu osvojení
ČERMÍN, Radek
Práce se zabývá postavením rodiče v procesu osvojení. Smyslem práce je zpracování stávající právní úpravy a v závěru práce porovnání, jaké změny by v této problematice mohly nastat, pokud by byly přijaty navrhované změny Občanského zákoníku. V prvé řadě jsou vymezeny pojmy, které jsou pro celé téma důležité {--} mateřství, otcovství, dítě, osvojení. V další části je zpracována problematika osvojení, které může být zrušitelné a nezrušitelné a problematika souhlasu, který je k osvojení dítěte potřebný, ať už se jedná o souhlas přímý, nebo blanketový. K uvedené problematice jsou dále uvedeny výjimky z pravidel souhlasu osvojení. V závěru je provedeno porovnání stávající úpravy celé problematiky s navrhovanými změnami, které by do celého systému mohla přinést změna Občanského zákoníku. Zde je nutno poznamenat, že některé navrhované změny by celému procesu osvojení pomohly, jiné jsou však minimálně diskutabilní.
Vliv pořadí sourozenců v rodině pro nasměrování profesní orientace.
HEJLKOVÁ, Kristýna
Ve své práci se zabývám porovnáváním dvou skupin sourozenců v rozdílném sourozeneckém postavení a jejich predispozicemi k volbě povolání a chtěla jsem tak poukázat na vlastnosti, které si jedinec nese od dětství a které mohou ovlivnit výběr budoucího povolání. Cílem práce je zjistit a porovnat změny v této teorii v proměnné během desetiletí. Předpokládala jsem, že prvorození budou vyhledávat klidná zaměstnání, která vyžadují přesnost, vysokou schopnost soustředění, houževnatost i zodpovědnost a to především vzhledem k jejich perfekcionistické povaze a silné vůli dosáhnout úspěchu. Naopak u nejmladších dětí z rodiny, kteří jsou svou povahou spíše volnomyšlenkáři, jsem předpokládala, že jako flexibilní a nezávislí budou vyhledávat práci s abstraktním obsahem a zároveň umělecky založená povolání. Ke sběru dat do této diplomové práce jsem použila dotazníkového šetření. Vyplnili jej náhodně zvolení respondenti libovolného věku. Výzkum jsem provedla porovnáním představitelů nejstarších, nejmladších a okrajově i prostředních sourozenců.
Mapování potřeb současných i potenciálních klientů mateřských center v městské části Praha 13
Machová, Iva ; Francová, Tereza (vedoucí práce) ; Lukeš, Martin (oponent)
Teoretická část práce se věnuje rodině, její podpoře ze strany státu a jiných institucí, analýze předškolních zařízení - mateřská centra, školky, miniškolky, jesle, apod. Hlouběji je analýza směřována k popisu účelu, fungování a financování mateřských center. Praktická část práce se zabývá analýzou ve formě dotazníkové šetření současných a potenciálních klientů mateřských center za účelem zjištění dostupnosti, vybavenosti, služeb, atd. předškoních zařízení na Praze 13 s cílem podat doporučení pro další vývoj Mateřského centra Prokůpek.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 388 záznamů.   začátekpředchozí379 - 388  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.