|
|
Využití analyticko-syntetické metody a metody Sfumato při práci s žáky s parciálními poruchami
ŠROMOVÁ, Lucie
Bakalářská práce má dvě části, teoretickou a praktickou. V teoretické částí se čtenář seznámí s informacemi o parciálních poruchách, o jejich typech, diagnostice, počátečním čtení, čtenářské gramotnosti a předčtenářském období. Dále se čtenář dozví o analyticko-syntetické metodě a metodě Sfumato. Praktická část je rozdělena do dvou částí: v první je kvantitativní výzkum, který zjišťuje, kterou metodu pedagogové častěji využívají při výuce elementárního čtení a psaní a zároveň jaké je rozložení dyslexie a dysgrafie u jednotlivých metod. Druhá část je případová studie, která popisuje informace dvou základních škol, kdy na jedné využívají pedagogové výhradně analyticko-syntetickou metodu a na druhé metodu Sfumato. Práce také obsahuje teoretické informace o použitých metodách výzkumu, dotazníku a rozhovoru. Díky této práci čtenář zjistí, kterou metodu pedagogové častěji, u které metody je větší výskyt žáků s dyslexií a dysgrafií. Dále se čtenář dozví, proč si pedagogové metodu vybrali, jaké používají didaktické pomůcky, jak dle jejich názoru vyhovuje metoda žákům se specifickými poruchami učení a další.
|
|
|
Proces zavádění individuálního vzdělávacího plánu u žákyně s parciálními poruchami a nadáním na Základní škole v Dobřanech
KLINKOVSKÁ, Gabriela
Bakalářská práce je rozdělená do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá vysvětlením pojmu individuální vzdělávací plán, vymezením některých pojmů z oblasti parciálních poruch, dále pak problematice nadaných dětí. Praktická část obsahuje případovou studii žákyně základní školy, které se týká proces zavádění individuálního vzdělávacího plánu. Jsou v ní zachyceny postřehy a zjištění, které si zapisovala třídní učitelka, která s Marií pracovala. Je zde také ukázka z Mariina hodnocení, popis jakých výsledků dosahovala a kde se projevovalo její nadání. Práce dále zahrnuje metodický popis této práce, konkrétně analýzu dokumentů, záznamy o žákyni a rozhovory s lidmi, kteří s ní nejvíce pracovali. Cílem práce je popis celého procesu zavádění a tvorby individuálního vzdělávacího plánu, jeho náležitosti a časová náročnost. Tato práce otevírá prostor k přemýšlení nad problematikou nedodržování čekací lhůty pro vyšetření v pedagogicko-psychologické poradně. Dále pak i nad dlouhou dobou celého procesu zavádění individuálního vzdělávacího plánu.
|
host ::
RSS.