|
|
Využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách
Remerová, Martina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách. V teoretické části práce jsou popsány vybrané pasivní vzorkovače a podrobněji je popsán vzorkovač typu POCIS. Další kapitola je věnována steroidním hormonům a vstupu estrogenních hormonů do životního prostředí. Práce obsahuje kapitoly zabývající se možnostmi stanovení hormonů ve vodách, se zaměřením na analýzu pitných a povrchových vod. V poslední kapitole teoretické části práce je přiblížena úpravna vody, kde byly odebírány vzorky pro experimentální stanovení. Experimentální část práce je věnována popisu extrakce analytů a nastavení použitých přístrojů. V práci jsou uvedeny kalibrace pro jednotlivá stanovení hormonů. Výsledky stanovení pro každé odběrové místo jsou uspořádány do přehledné tabulky. Ve většině odběrových míst nebylo prokázáno zvýšené množství sledovaných estrogenů.
|
|
|
Pasivní vzorkování polárních organických kontaminantů z vod
Vítková, Libuše ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá pasivním vzorkováním polárních látek z vod pomocí vzorkovačů typu POCIS (Polar Organic Chemical Integrative Sampler), které byly po dobu 4 týdnů exponovány v odpadní vodě na vtoku do městské čistírny odpadních vod Brno - Modřice a rovněž i na výpusti vyčištěné vody do řeky Svratky. Po ukončení expozice byly zachycené organické kontaminanty uvolněny ze sběrné fáze vzorkovače pomocí extrakce směsí methanolu, toluenu a dichlormethanu. Získané extrakty byly analyzovány pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí a ionizací elektrosprejem. Dále byla využita dvojrozměrná plynová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí, kdy byly analyzovány extrakty po trimethylsilylaci a methylaci. Separované látky byly identifikovány na základě jejich retenčního chování a hmotnostních spekter.
|
|
|
Perfluorované látky ve vodním životním prostředí
TLAČILOVÁ, Hana
Perfluorované a polyfluorované látky (PFAS) jsou syntetické sloučeniny, které díky svým specifickým vlastnostem našly širokou škálu využití. PFAS jsou většinou vysoce stabilní látky, které nepodléhají biochemickému, chemickému, termickému ani fotochemickému rozkladu. Jsou to ve většině případů látky perzistentní a bioakumulativní. Tato práce se zabývá detekcí výskytu 33 zástupců PFAS v bentosu, juvenilních rybách, vzorcích svalů adultních ryb a ve vodě, za pomoci pasivních vzorkovačů POCIS. Pro vzorkování bylo vybráno 27 lokalit, profilů ČHMÚ používaných pro monitoring povrchových vod, rozmístěných na některých z významných řek České republiky Odebrané vzorky byly analyzovány pomocí vysokorozlišující hmotnostní spektrometrie spojené s vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC-HESI-HRPS) a koncentrace sledovaných látek byly vyhodnoceny pomocí TraceFinder 3.3 software (Thermo Fisher Scientific, USA). Výsledkem měření byla detekce 13 PFAS z celkových 33 analyzovaných zástupců, konkrétně PFOS, FOSA, PFDoA, FHpPA, H4PFUnA, PFBS, PFHxS, PFTeDA, PFTrDA, PFHpS, 6:2FTS, PFHxS a PFHpA. Na lokalitě Ohře - Želina byla naměřena nejvyšší koncentrace ve vzorcích juvenilních ryb, kde celková koncentrace sumy PFAS dosahovala až 887,7 ng×g-1, konkrétně pak 620 ng×g-1 PFHxS, 260 ng×g-1 PFOS a 7,7 ng×g-1 PFTrDA, a ve vzorcích bentosu, s koncentrací sumy PFAS 147 ng×g-1, konkrétně 120 ng×g-1 PFHxS a 27 ng×g-1 PFOS. Nejvyšší koncentrace ve vzorcích svalů byla naměřena na lokalitě Labe - Obříství, 200 ng×g-1 sumy PFAS, a v POCIS vzorcích byla naměřena nejvyšší koncentrace sumy PFAS na lokalitě Labe - Litoměřice, o koncentraci 29 ng×g-1. Výsledky analýz prokázaly nutnost kombinace více typů vzorků pro získání nejširšího spektra zachycených látek.
|
|
|
Výskyt (anti-)thyroidní aktivity ve vodním prostředí České republiky
SMĚŠNÁ, Tereza
Xenobiotika vyskytující se ve vodním prostředí mohou mít hormonální aktivitu, a tudíž potenciál narušovat endokrinní systém a představovat tak riziko pro vodní organismy. Cílem této práce bylo provést první monitoring výskytu (anti-)thyroidních aktivit ve vzorcích z povrchových vod v České republice a následně identifikovat rizikové lokality výskytu (anti-)thyroidní aktivity. Vzorky byly odebrány za pomoci pasivních vzorkovačů typu POCIS z 21 lokalit na 17-ti řekách v České republice. Detekce (anti-)thyroidních aktivit byla provedena za pomoci (anti-)TRbeta-CALUX in vitro biotestu, v němž byly buňky vystaveny referenčním látkám a řadě ředění extraktů z pasivních vzorkovačů. Jako referenční látka pro thyroidní aktivitu byl použit trijodthyronin a pro anti-thyroidní aktivitu byl použit deoxynivalenol. Thyroidní aktivita nebyla nalezena na žádné ze sledovaných lokalit. Anti-thyroidní aktivita byla zjištěna u 38 % testovaných vzorků a naměřené aktivity se pohybovaly v rozmezí 89-310 mikrogramů/l ekvivalentů deoxynivalenolu. V této práci bylo odhaleno 8 lokalit s anti-thyroidní aktivitou v povrchových vodách České republiky. Nejsilnější anti-thyroidní aktivity byly zjištěny na řekách Bílina, Odra a Svratka. V této práci byly také testovány vzorky ze státu Texas (USA). Vzorky byly odebrány za pomocí pasivních vzorkovačů typu POCIS z 12 lokalit na 4 řekách. Thyroidní ani anti-thyroidní aktivity nebyly nalezeny. Další výzkum by měl být zaměřen na identifikaci látek zodpovědných za tyto zjištěné anti-thyroidní aktivity v povrchových vodách v České republice a na vyhodnocení případného rizika, které mohou látky způsobující tyto aktivity pro vodní organismy představovat.
|
|
|
Mapování výskytu (anti-)progestagenních aktivit v povrchových vodách České republiky
KRULOVÁ, Jana
Cílem bakalářské práce bylo zmapovat výskyt látek s (anti-)progestagenní aktivitou v povrchových vodách České republiky. Vzorky byly odebrány pomocí POCIS vzorkovačů na 21 lokalitách a jednalo se o tzv. uzávěrové profily (konec povodí) nebo významná vzorkovací místa podél profilu řeky Labe. Vzorky byly převezeny do laboratoře, kde byly extrahovány. Pro detekci (anti-)progestagenní aktivity byl použit (Anti-)PR-CALUX in vitro biotest. Nejprve byly buňky nasazeny na mikrotitrační destičku a po 24 hodinové inkubaci byly vystaveny kalibrační řadě referenční látky ORG 2058 pro detekci progestagenní aktivity nebo referenční látce mifepristonu pro testování anti-progestagenní aktivity a řadě ředěných extraktů povrchových vod. Po 24 hodinové expozici byla měřena luminiscence buněk v relativních světelných jednotkách. Výsledná hormonální aktivita byla vyjádřena v ng/l ekvivalentu referenční látky (ORG 2058 či mifepristonu). Progestagenní aktivita byla ve vzorcích z roku 2017 na všech 21 lokalitách pod limitem kvantifikace (<6-11 ng/l ekvivalentů ORG 2058). Anti-progestagenní aktivita byla detekována na 6 lokalitách, a to v rozsahu od 12 do 33 ng/l ekv. mifepristonu. Pro srovnání byly analyzovány 3 vzorky z roku 2016. Anti-progestagenní aktivita byla detekována v rozsahu od 14 do 48 ng/l ekv. mifepristonu. Progestagenní aktivita byla na všech 3 lokalitách pod limitem kvantifikace. Výskyt anti-progestagenní aktivity byl prokázán převážně na lokalitách, kde se v okolí nachází podniky chemického průmyslu. Sídlí zde společnosti, které při výrobě svých produktů mohou používat některé látky vykazující anti-progestagenní aktivitu jako jsou například polycyklické mošusové sloučeniny, bromované zpomalovače hoření či bisfenoly. Výskyt anti-progestagenní aktivity na těchto lokalitách by mohl indikovat nedostatečnou schopnost průmyslových čistíren odpadních vod odbourat látky vykazující anti-progestagenní aktivitu. Výskyt anti-progestagenní aktivity v povrchových vodách by mohl mít negativní dopad na vodní organismy, zejména obratlovce. Expozice těchto organismů látkám s anti-progestagenní aktivitou by mohla vést ke snížení plodnosti a poruchám vývoje pohlavních orgánů.
|
|
|
Nové způsoby vzorkování pro vyhodnocení reálných remediačních studií
Kroupová, Kristýna ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce (DP) je součástí projektu Využití dlouhodobých (pasivních) vzorkovacích metod v kombinaci s in situ mikrokosmy k posouzení potenciálu (bio)degradace (PASSES), v rámci kterého probíhala sanace podzemní vody v areálu společnosti Farmak a.s. v Olomouci pilotní fotooxidační jednotkou a probíhal monitoring úspěšnosti sanace pasivními a aktivními metodami vzorkování. Pilotní fotooxidační jednotka je technologie založená na fotochemické oxidaci H2O2/UV-C organických polutantů. V této DP byly provedeny optimalizační testy pilotní fotooxidační jednotky, přičemž doba zdržení podzemní vody ve fotoreaktorech potřebná k jejímu dostatečnému vyčištění od farmaceutických látek a aromatických uhlovodíků, byla zvolena 2,5 hodiny. Za tu dobu bylo dosaženo v průměru 91% degradace farmaceutických látek a 80% degradace aromatických uhlovodíků. Ačkoli účinnost odstranění farmaceutických látek fotooxidační jednotkou byla vysoká, v konečném důsledku byla použitá sanace neefektivní k odstranění farmaceutických látek z podzemní vody na lokalitě. Srovnáním výsledků koncentrací farmaceutických látek z monitoringu sanace pomocí aktivního a pasivního vzorkování se ukázalo, že pasivní vzorkovače polárních organických kontaminantů (POCIS) jsou pro účely monitoringu farmaceutických látek během sanace vhodné a...
|
|
|
Sledování výskytu pesticidů v povodí horní Blanice pomocí pasivního vzorkování
VLK, Pavel
Cílem této práce bylo stanovit výskyt farmak a pesticidů v horní části vodňanské Blanice. Tato řeka pramení ve VVP Boletice. Byl předpoklad, že toto území, kde je přítomnost veřejnosti a využívání krajiny minimální, bude minimální znečištění těmito antropogenními polutanty. Vyšší znečištění přichází dále po vodním toku se zvýšeným využíváním krajiny. Ke sběru vzorků byly použity pasivní vzorkovače POCIS, analýza byla provedena pomocí apalinové chromatografie. Bylo sledováno 201 látek (127 farmak, 74 pesticidů). Nad hranicí měřitelnosti bylo zjištěno 27 látek (18 farmak, 9 pesticidů). Nejmenší zatížení bylo zjištěno na lokalitě Spálenec, celkové zatížení farmaky a pesticidy činilo 83,9 ng. POCIS-1. Největší celkové zatížení bylo zjištěno na lokalitě Černý potok, celkové zatížení farmaky a pesticidy činilo 618,9 ng. POCIS-1. Jedná se však o malý tok. Druhé nejvyšší znečištění bylo zjištěno na lokalitě Rechle na přítoku do VN Husinec, celkové zatížení farmaky a pesticidy činilo 482 ng. POCIS-1. V horní části sledovaného vodního toku je zatížení relativně malé vzhledem k nízké úrovni osídlení a využívání krajiny. Od lokality Řepešínský mlýn stoupá počet obyvatel v povodí a krajina se mění z lesní na zemědělskou. Zde výrazně stoupá i znečištění krajiny, které se pak projevilo i ve vzorkovačích umístěných ve vodním toku. Některé látky mění ve volném prostředí své chemické vlastnosti a stávají se perzistentní. Proto jsou v krajině přítomné i dlouho po ukončení jejich používání (hexazinon, DEET). Velká vodní nádrž VN Husinec dokáže velkou část polutantů zadržet. Tento jev se projevil více u farmak než u pesticidů.
|
|
|
Nové postupy biomonitoringu cizorodých látek ve vodním prostředí
ČERVENÝ, Daniel
V rámci disertační práce byly studovány a hodnoceny různé přístupy biomonitoringu. Metoda hodnocení zdravotních rizik byla v minulosti dobře popsána a používá se k hodnocení složek potravy v lidské výživě. V rámci této práce byla metoda aplikována na hodnocení rizik spojených s konzumací masa volně žijících ryb ve významných rybářských revírech v České republice. Tato studie byla zaměřena na skupinu populace věnující se sportovnímu rybolovu, která často ryby z volných vod konzumuje. Z tohoto důvodu nebyly výsledky práce publikovány pouze ve vědeckém časopise, ale také byly zájemcům z řad rybářů distribuovány ve formě brožury prostřednictvím Českého rybářského svazu. Zdravotní rizika spojená s konzumací ryb z volných vod závisí na druhu ryby a lokalitě. Zatímco zcela bez rizik je na všech sledovaných lokalitách konzumace masa kapra obecného (Cyprinus carpio), častou konzumaci většího množství masa dravých ryb nelze na některých lokalitách doporučit. Použití pasivních vzorkovačů se stává v posledních dvou desetiletích stále atraktivnější. Vzhledem k tomu, že tyto zařízení dokáží napodobit absorpci kontaminantů, která probíhá v živých organismech, mají v rutinních programech monitorujících výskyt cizorodých látek značný potenciál, neboť jsou schopné nahradit ryby jako bioindikátory znečištění. V rámci naší práce byla tato teorie potvrzena v případě PFASs, kdy koncentrace těchto polutantů byly na vybraných lokalitách porovnány v tkáních ryb a v extraktech z pasivních vzorkovačů. V porovnání s živými organizmy neprobíhá v pasivních vzorkovačích metabolická přeměna kontaminantů vyskytujících se ve vodním prostředí, a proto výsledky analýz lépe odpovídají reálné situaci na dané lokalitě. Použití pasivních vzorkovačů navíc naplňuje mezinárodně uznávané principy Replacement, Reduction, Refinement (3R). Dalším slibným přístupem se jeví použití juvenilních (tohoročních) ryb jako bioindikátorů znečištění. Směsné vícedruhové vzorky homogenátu ryb této věkové kategorie byly v rámci práce vyhodnoceny jako lepší indikátor širokého spektra polutantů, než dospělé ryby jednoho druhu odlovené ve stejné lokalitě. Vzhledem k tomu, že homogenát tvořený celými těly vzorkovaných jedinců obsahuje veškeré vnitřní orgány, je možné v těchto vzorcích detekovat širší spektrum kontaminantů, než ve svalovině dospělců. Kromě nižších hodnot limitů detekce a kvantifikace přináší tato metoda značné praktické a ekonomické výhody. Využití juvenilních ryb částečně naplňuje principy 3R, protože odlovem této věkové kategorie dochází k menšímu ovlivnění rybích populací, než při využití ryb v reprodukčním věku. V případě rtuti, která je limitujícím kontaminantem pro konzumaci ryb z volných vod v ČR, je možné pro posouzení kontaminace vodního prostředí použít metodu založenou na analýze ústřižků ploutví, která nevyžaduje usmrcení vzorkovaných jedinců. Kromě monitoringu výskytu rtuti na monitorovaných lokalitách, je možné tento přístup využít také k odhadu koncentrace rtuti ve svalovině ryb. Rozdíl mezi skutečnou a odhadnutou průměrnou koncentrací rtuti ve svalovině ryb činil při použití námi optimalizované metody na většině posuzovaných lokalit méně než 10%. Přesto, že bentos představuje významný článek potravního řetězce ve vodním prostředí, informace ohledně kontaminace cizorodými látkami jsou značně omezené. V další studii zařazené do této práce se podařilo poprvé prokázat kumulaci některých léčiv v bentických organismech, které jsou významnou složkou potravních řetězců ve vodním prostředí. Ačkoliv léčiva jsou obecně považována za látky, které se nekumulují v organismech, naše studie prokázala, že u některá farmaka mají bioakumulační potenciál a tedy existuje i reálné riziko kontaminace vyšších organismů (ryb) prostřednictvím přijímané potravy.
|
|
|
Využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách
Remerová, Martina ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na využití pasivního vzorkování při analýze hormonů v pitných vodách. V teoretické části práce jsou popsány vybrané pasivní vzorkovače a podrobněji je popsán vzorkovač typu POCIS. Další kapitola je věnována steroidním hormonům a vstupu estrogenních hormonů do životního prostředí. Práce obsahuje kapitoly zabývající se možnostmi stanovení hormonů ve vodách, se zaměřením na analýzu pitných a povrchových vod. V poslední kapitole teoretické části práce je přiblížena úpravna vody, kde byly odebírány vzorky pro experimentální stanovení. Experimentální část práce je věnována popisu extrakce analytů a nastavení použitých přístrojů. V práci jsou uvedeny kalibrace pro jednotlivá stanovení hormonů. Výsledky stanovení pro každé odběrové místo jsou uspořádány do přehledné tabulky. Ve většině odběrových míst nebylo prokázáno zvýšené množství sledovaných estrogenů.
|
|
|
Pasivní vzorkování polárních organických kontaminantů z vod
Vítková, Libuše ; Mravcová, Ludmila (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá pasivním vzorkováním polárních látek z vod pomocí vzorkovačů typu POCIS (Polar Organic Chemical Integrative Sampler), které byly po dobu 4 týdnů exponovány v odpadní vodě na vtoku do městské čistírny odpadních vod Brno - Modřice a rovněž i na výpusti vyčištěné vody do řeky Svratky. Po ukončení expozice byly zachycené organické kontaminanty uvolněny ze sběrné fáze vzorkovače pomocí extrakce směsí methanolu, toluenu a dichlormethanu. Získané extrakty byly analyzovány pomocí kapalinové chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí a ionizací elektrosprejem. Dále byla využita dvojrozměrná plynová chromatografie s hmotnostně spektrometrickou detekcí, kdy byly analyzovány extrakty po trimethylsilylaci a methylaci. Separované látky byly identifikovány na základě jejich retenčního chování a hmotnostních spekter.
|
host ::
RSS.