|
|
Vliv dominantní dřeviny a zrnitosti substrátu na složení mikrobiálního společenstva studovaného pomocí PLFA
Stachová, Sandra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Heděnec, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provedení analýzy půdních mikrobiálních společenstev tří ekologicky odlišných lokalit, cca 25 let starých, lesnicky rekultivovaných, výsypek v Polské republice, a to konkrétně výsypky hnědouhelného lomu Bełchatów a pískoven Piaseczno a Szczakowa. Účelem analýz bylo vyhodnocení míry závislosti složení mikrobiálních společenstev na různé zrnitosti substrátu a na dominantní dřevině v jednotlivých lokalitách. Dominantními dřevinami byly porosty břízy bělokoré (Betula pendula), borovice lesní (Pinus silvestris), dubu letního (Quercus robur) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). Analýza půdních mikrobiálních společenstev byla provedena metodou vyhodnocování specifických fosfolipidových mastných kyselin (PLFA) mikroorganizmů, která je nejvhodnějším způsobem provedení relativně rychlé analýzy velkého množství vzorků, neboť PLFA jsou extrahovatelné a fungují jako biomarkery indikující přítomnost a množství mikroorganizmů (hub, G- a G+ bakterií, aktinobakterií apod.) a umožňují tak kvalitativní a kvantitativní zhodnocení celých mikrobiálních společenstev. Analýza PLFA umožňuje pomocí celkové koncentrace PLFA detekovat v půdě živou mikrobiální biomasu. Celkem bylo analyzováno 66 vzorků půd, z toho 33 z Oe vrstvy a 33 z A vrstvy vždy ve 3 replikacích, tedy na každé lokalitě pod každou...
|
|
|
Biodegradace nových typů lehčených polyuretanů v různých environmentálně relevantních mikrokosmech
Hušek, Pavel ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá novým typem lehčené polyuretanové pěny (PUR), která byla připravena za účelem dosažení biodegradovatelnosti dle současně platných norem biodegradovatelnosti plastových materiálů. Materiál má předpokládané využití jako nosič pro pachové odpuzovače zvěře v zemědělské krajině, kde by po skončení životnosti materiál mohl být ponechán samovolnému rozkladu v půdním prostředí. Testovaný materiál PUR BIO-10 byl podroben testu biodegradovatelnosti dle standardizované metody ASTM D5988-03 v laboratorních mikrokosmech. Biodegradovatelnost byla testována ve dvou opakováních a dvou odlišných půdních prostředích - lesním a polním, která byla vybrána s ohledem na předpokládané budoucí využití materiálu jakožto pachového ohradníku. Dle metodiky byla biodegradovatelnost měřena jako mineralizace materiálu záchytem oxidu uhličitého. Byly provedeny dva experimenty s odlišným nastavením - během prvního experimentu byl materiál vpraven přímo do půdy a během druhého experimentu byl materiál uzavřen v litterbagu, aby nedocházelo k jeho kontaminaci půdou, která způsobovala problémy v dalších analýzách. V případě prvního experimentu byla po 90 dnech naměřena mineralizace materiálu v lesní půdě 10,65 ± 2,54 % a 20,48 ± 9,18 % v půdě polní; v druhém experimentu byla po 32 dnech naměřena v lesní půdě...
|
|
|
Biodegradace nových typů lehčených polyuretanů v různých environmentálně relevantních mikrokosmech
Hušek, Pavel ; Innemanová, Petra (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá novým typem lehčené polyuretanové pěny (PUR), která byla připravena za účelem dosažení biodegradovatelnosti dle současně platných norem biodegradovatelnosti plastových materiálů. Materiál má předpokládané využití jako nosič pro pachové odpuzovače zvěře v zemědělské krajině, kde by po skončení životnosti materiál mohl být ponechán samovolnému rozkladu v půdním prostředí. Testovaný materiál PUR BIO-10 byl podroben testu biodegradovatelnosti dle standardizované metody ASTM D5988-03 v laboratorních mikrokosmech. Biodegradovatelnost byla testována ve dvou opakováních a dvou odlišných půdních prostředích - lesním a polním, která byla vybrána s ohledem na předpokládané budoucí využití materiálu jakožto pachového ohradníku. Dle metodiky byla biodegradovatelnost měřena jako mineralizace materiálu záchytem oxidu uhličitého. V případě prvního experimentu byla naměřena mineralizace materiálu v lesní půdě 10,65 ± 2,54 % a 20,48 ± 9,18 % v půdě polní; při opakování byla naměřena v lesní půdě míra rozložení materiálu 3,88 ± 3,42 % a v půdě polní 8,96 ± 1,79 %. V tomto opakování je rozdíl rozložitelnosti mezi půdami statisticky signifikantní. Po skončení biodegradačního testu byly z testovaných půd vyjmuty testované materiály a podrobeny analýze fosfolipidových mastných kyselin (analýza...
|
|
|
Využití analýzy fosfolipidových mastných kyselin při studiu biosušení
Stránská, Štěpánka ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Cílem této diplomové práce je využití analýzy fosfolipidových mastných kyselin (PLFA) pro stanovení skupin mikroorganismů v průběhu biosušení čistírenských kalů a jejich popis vzhledem k teplotnímu režimu biosušení. Byly sledovány 4 experimentální cykly A, B, C, D, přičemž cykly A, B a C, D se vzájemně lišily čistírenským kalem odebíraným ze dvou čistíren odpadních vod. Každý cyklus A, B, C, D probíhal ve 2 reaktorech s různými režimy provzdušňování pro porovnání mezofilního (max. teploty ±50 řC) a termofilního (max. teploty ±70 řC) režimu biosušení. Pro stanovení mikrobiálních skupin byla použita analýza fosfolipidových mastných kyselin (PLFA). Koncentrace jednotlivých PLFA byly podrobeny analýze hlavních komponent (PCA). Celková koncentrace PLFA odpovídající celkové mikrobiální biomase klesala v průběhu obou teplotních režimů cyklů B, C a D, oproti tomu ke konci obou teplotních režimů cyklu A byl zaznamenán nárůst celkové koncentrace PLFA. Výsledné celkové koncentrace PLFA dosahovaly statisticky vyšších hodnot na konci mezofilních režimů cyklů B, C a D. Vývoj poměru hub a bakterií ukázal, že houby se více uplatňovaly s postupem obou teplotních režimů cyklů A, B a termofilního režimu cyklu C. Na základě vývoje koncentrací PLFA charakteristických pro aktinobakterie bylo patrné, že nedošlo k nárůstu...
|
|
|
Various aspects of soil microbial ecology as revealed by phospholipid fatty acid (PLFA) analysis.
KOTAS, Petr
The PLFA profiling method was adopted and used to determine changes in microbial community structure and abundance along natural and human-induced environmental gradients. The presented studies were based on field sampling campaigns combined with targeted laboratory experiments. According to the aims of particular studies, microbial PLFA fingerprinting was combined with the auxiliary below- and aboveground ecosystem characteristics to identify the drivers of microbial responses to environmental changes or with 13C-labelling and metagenomics to obtain more complex information about running processes and involved microorganisms.
|
|
|
Nové způsoby vzorkování pro vyhodnocení reálných remediačních studií
Kroupová, Kristýna ; Cajthaml, Tomáš (vedoucí práce) ; Innemanová, Petra (oponent)
Tato diplomová práce (DP) je součástí projektu Využití dlouhodobých (pasivních) vzorkovacích metod v kombinaci s in situ mikrokosmy k posouzení potenciálu (bio)degradace (PASSES), v rámci kterého probíhala sanace podzemní vody v areálu společnosti Farmak a.s. v Olomouci pilotní fotooxidační jednotkou a probíhal monitoring úspěšnosti sanace pasivními a aktivními metodami vzorkování. Pilotní fotooxidační jednotka je technologie založená na fotochemické oxidaci H2O2/UV-C organických polutantů. V této DP byly provedeny optimalizační testy pilotní fotooxidační jednotky, přičemž doba zdržení podzemní vody ve fotoreaktorech potřebná k jejímu dostatečnému vyčištění od farmaceutických látek a aromatických uhlovodíků, byla zvolena 2,5 hodiny. Za tu dobu bylo dosaženo v průměru 91% degradace farmaceutických látek a 80% degradace aromatických uhlovodíků. Ačkoli účinnost odstranění farmaceutických látek fotooxidační jednotkou byla vysoká, v konečném důsledku byla použitá sanace neefektivní k odstranění farmaceutických látek z podzemní vody na lokalitě. Srovnáním výsledků koncentrací farmaceutických látek z monitoringu sanace pomocí aktivního a pasivního vzorkování se ukázalo, že pasivní vzorkovače polárních organických kontaminantů (POCIS) jsou pro účely monitoringu farmaceutických látek během sanace vhodné a...
|
|
|
Vliv dominantní dřeviny a zrnitosti substrátu na složení mikrobiálního společenstva studovaného pomocí PLFA
Stachová, Sandra ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Heděnec, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce bylo provedení analýzy půdních mikrobiálních společenstev tří ekologicky odlišných lokalit, cca 25 let starých, lesnicky rekultivovaných, výsypek v Polské republice, a to konkrétně výsypky hnědouhelného lomu Bełchatów a pískoven Piaseczno a Szczakowa. Účelem analýz bylo vyhodnocení míry závislosti složení mikrobiálních společenstev na různé zrnitosti substrátu a na dominantní dřevině v jednotlivých lokalitách. Dominantními dřevinami byly porosty břízy bělokoré (Betula pendula), borovice lesní (Pinus silvestris), dubu letního (Quercus robur) a olše lepkavé (Alnus glutinosa). Analýza půdních mikrobiálních společenstev byla provedena metodou vyhodnocování specifických fosfolipidových mastných kyselin (PLFA) mikroorganizmů, která je nejvhodnějším způsobem provedení relativně rychlé analýzy velkého množství vzorků, neboť PLFA jsou extrahovatelné a fungují jako biomarkery indikující přítomnost a množství mikroorganizmů (hub, G- a G+ bakterií, aktinobakterií apod.) a umožňují tak kvalitativní a kvantitativní zhodnocení celých mikrobiálních společenstev. Analýza PLFA umožňuje pomocí celkové koncentrace PLFA detekovat v půdě živou mikrobiální biomasu. Celkem bylo analyzováno 66 vzorků půd, z toho 33 z Oe vrstvy a 33 z A vrstvy vždy ve 3 replikacích, tedy na každé lokalitě pod každou...
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.