|
|
Molekulární mechanismy mutageneze a rezistence u buněčných linií CML
Karasová, Dominika ; Čuřík, Nikola (vedoucí práce) ; Savvulidi Vargová, Karina (oponent)
Chronická myeloidní leukemie je klonální onemocnění krvetvorby, pro které je charakteristický fúzní gen BCR ABL1. Ačkoli léčba tyrosinkinázovými inhibitory (TKI) dosáhla zásadního zlepšení přežívání pacientů, u % dochází k rozvoji Jednou z hlavních příčin selhání léčby jsou mutace v kinázové doméně ABL1. Cílem této práce bylo objasnit molekulární mechanismy vzniku využitím Hlavní část této práce byla věnována identifikaci genů reagujících na poškození zodpovědných za které by mohly hrát roli ze skupiny vybraných genů odpovídajících na poškození DNA a jejich oprav jejichž genová exprese se signifikantně a specificky snižovala v průběhu Produkty těchto genů se účastní oprav dvouřetězcových zlomů cestou nehomologního spojování konců (NHEJ). Při studiu jsme dále zjistili, že klony, které mutac na začátku k zvýšenou oproti klonům, které Klíčová slova myeloidní leukemie, mutace, TKI rezistence, genová exprese, XRCC6,
|
|
|
Molekulární mechanismy mutageneze a rezistence u buněčných linií CML
Karasová, Dominika ; Čuřík, Nikola (vedoucí práce) ; Savvulidi Vargová, Karina (oponent)
Chronická myeloidní leukemie je klonální onemocnění krvetvorby, pro které je charakteristický fúzní gen BCR ABL1. Ačkoli léčba tyrosinkinázovými inhibitory (TKI) dosáhla zásadního zlepšení přežívání pacientů, u % dochází k rozvoji Jednou z hlavních příčin selhání léčby jsou mutace v kinázové doméně ABL1. Cílem této práce bylo objasnit molekulární mechanismy vzniku využitím Hlavní část této práce byla věnována identifikaci genů reagujících na poškození zodpovědných za které by mohly hrát roli ze skupiny vybraných genů odpovídajících na poškození DNA a jejich oprav jejichž genová exprese se signifikantně a specificky snižovala v průběhu Produkty těchto genů se účastní oprav dvouřetězcových zlomů cestou nehomologního spojování konců (NHEJ). Při studiu jsme dále zjistili, že klony, které mutac na začátku k zvýšenou oproti klonům, které Klíčová slova myeloidní leukemie, mutace, TKI rezistence, genová exprese, XRCC6,
|
|
|
Molekulární mechanizmus účinku sulfanu v průběhu meiotického zrání prasečích oocytů
Veselá, Andrea ; Hošková, Kristýna (vedoucí práce) ; Tomáš, Tomáš (oponent)
V současné době jsou reprodukční biotechnologické metody na vzestupu, ale jejich rozvoj a uplatnění v širším managementu reprodukce závisí na získání dostatečného počtu kvalitních oocytů kultivovaných v in vitro podmínkách. Předpokladem tohoto požadavku je vytvoření optimálních podmínek v průběhu kultivace oocytů.
Pochopení a znalost procesů, ke kterým v oocytu během zrání dochází, je důležitou a nezbytnou podmínkou optimalizace procesu kultivace oocytů v in vitro podmínkách a zisku dostatečného množství kvalitních oocytů v metafázi II. meiotického dělení. Je známo velké množství mechanismů, které zrání oocytů ovlivňují a řídí, nicméně i přesto nelze tvrdit, že by tento proces byl plně objasněn a prostudován. Jedním z faktorů, který má možnou úlohu v regulaci meiotického zrání oocytů je gasotransmiter sulfan (H2S), důležitá signální molekula endogenního původu.
Na základě studia H2S byla stanovena hypotéza, že H2S aktivně ovlivňuje průběh meiotického zrání prasečích oocytů prostřednictvím regulace klíčových signálních kaskád. Cílem práce bylo stanovit zapojení H2S do regulace signální kaskády MEK1-MAPK, odpovědné za iniciaci a průběh meiotického zrání oocytů, a kaskády MEK1-PARP-1, jako signalizaci podporující životaschopnost buněk. Pro tento účel byly použity prasečí oocyty, které byly kultivovány v modifikovaných médiích s přídavkem specifické kombinace inhibitorů enzymů (3Ki) nebo v kultivačním médiu s donorem H2S. Oocyty byly následně podrobeny imunocytochemickému barvení, fluorescenční mikroskopii a analýze obrazu.
Z výsledků je patrné, že H2S se podílí na regulaci meiotického zrání. Byla potvrzena hypotéza o vlivu endogenní produkce H2S na průběh meiotického zrání prasečích oocytů a ovlivnění signální kaskády MAPK. Na základě dosažených výsledků je však pravděpodobné, že signální kaskáda MEK1-PARP-1 není H2S ovlivněna, na rozdíl od MAPK signalizace, zahrnující zmíněnou MEK1 jako nadřazenou kinázu. MAPK kinázová aktivita je v oocytech signifikantně nižší po ošetření 3Ki. Další experimenty jsou pro detailnější pochopení těchto regulačních drah a k vhodnému ověření mechanizmu účinku H2S nezbytné, zejména pak pro úplné objasnění regulace cílových faktorů prostřednictvím post-translační modifikace
S-sulfhydratací.
|
host ::
RSS.