|
|
Silová tonizace v softballu žen
Pfeifer, Jan ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Feher, Jan (oponent)
Název: Silová tonizace v softballu žen Cíle: Cílem této studie bylo provést svalovou tonizaci a prokázat post-aktivační potenciaci (PAP) po silové zátěži. Aplikací komparace dvou velikostí odporu jsme otestovali vliv tonizace na explozivní sílu horních končetin. Metody: V této studii jsme aplikovali částečně randomizovaný výběr subjektu, aby se minimalizoval účinek možných nejasností, jako je pohlaví, stav trénovanosti a hráčská vyspělost. Byla přijata homogenní skupina dobře trénovaných žen s nejlepší technickou odezvou (Česká reprezentace, Softball ženy). Použili jsme metodu kontrastu, kdy data byla analyzována za účelem stanovení účinku různých velikostí odporu a pevně daného intervalu odpočinku pro silově dynamický cvik. Jedná se o trčení medicinbalu v sedu, který prováděly ženy nejvyšší hráčské úrovně. Měření bylo zpracováno pomocí přímé metody dynamických úsilí. Porovnávali jsme explozivní sílu pomocí medicinbalu trčeného vpřed a to ve vztahu vzdálenosti medicinbalu trčeného testovanou osobou. Výsledky: Měření ukázala, že PAP generovaný protokolem tonizace má významný dopad na zesílení reakce u explozívního cvičení. Cvikem pro tonizaci byl bench press s velikostí odporu 90 % RM a 100 % RM. Interval odpočinku pro potenciaci byl 10 min. V obou případech byl pozitivní vliv na výkon pro trčení...
|
|
|
Volební autoritářství v komparativní perspektivě Jihovýchodní Asie
Mička, František ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
V diplomové práci "Volební autoritářství v komparativní perspektivě jihovýchodní Asie" autor interpretuje přetrvání a pád čtyř nedemokratických režimů. Problém stability je zde pojímán jako úzce spjatý s adaptabilitou režimu, tedy schopností se v čase přizpůsobovat změnám v prostředí. Vycházeje z tohoto předpokladu, autor demonstruje, že určité subtypy autoritářství jsou patrně lépe predisponované k přežití než jiné. Vzhledem k tomu, že zkoumané režimy jsou v rámci současné debaty řazeny mezi volební autoritářství, text zároveň upozorňuje na některé metodologické nedostatky spojené s tímto konceptem. Inspirována novým institucionalismem a systémovým přístupem obrací tato práce pozornost na souvislost mezi institucionálním charakterem režimní elity a její schopností reagovat na změny v prostředí, tedy adaptabilitou režimu. Autor dochází k závěru, že personalistické režimy mají v čase politické krize tendenci reagovat téměř výhradně represivně a restriktivně a demonstrují tak nízkou míru flexibility a adaptability. V kontrastu s tím se ukazuje, že režimy s vládnoucí stranou jsou programově a personálně flexibilní, což zvyšuje jejich šance na udržení. Závěry textu současně zpochybňují užitečnost typologie režimů vytvořené na základě kvality volebního procesu. Takový postup vede k přehlížení jiných,...
|
host ::
RSS.