|
|
Vliv půdního hospodaření na vlastnosti huminových látek
Rubínková, Eva ; Pospíšilová, Ľubica (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je posoudit vliv hospodaření (osevní postup na orné půdě a půdy s travním porostem) na kvantitu a kvalitu huminových látek. Tyto vlastnosti jsou závislé nejen na způsobu obdělávání půdy, ale také na klimatických podmínkách, ke kterým patří např. srážky, teplota, nadmořská výška, hladina podzemní vody a obsah jílu. Významně ovlivněnými faktory jsou obsah a forma organického uhlíku, které jsou velmi úzce spjaty právě s huminovými látkami. V této práci byl pak sledován vývoj obsahu a vlastností půdních huminových kyselin v daném časovém období a byl posouzen vliv osevného postupu na změny fyzikálních a chemických vlastností huminových látek v půdním prostředí. Diplomová práce je realizována ve spolupráci s Mendlovou univerzitou v Brně, která dodala vzorky ke zpracování. Studované půdní vzorky byly odebrány z humusového horizontu kambizemě modální Vatín v letech 1999–2006, vždy na podzim. Jednotlivé vzorky byly charakterizovány dostupnými analytickými metodami, které jsou běžně používány v oblasti výzkumu huminových látek. Jde především o fluorescenční spektrometrii, UV-VIS a IR spektrometrii a acidobazické a konduktometrické titrace.
|
|
|
Stanovení léčiv v půdním ekosystému
Brož, Tomáš ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
Práce se zabývá aktuální problematikou narůstajících koncentrací léčiv, a tím i rostoucího počtu rezistentních bakterií v půdě. Jednou z příčin je hnojení zemědělských polí zvířecími fekáliemi, ve kterých se antibiotika vyskytují v nezměněné a stále aktivní formě nebo nedostatečná účinnost konvenčních metod používaných v čistírnách odpadních vod. Ve snaze zlepšit monitoring tohoto problému, byla vyvinuta a optimalizována metoda stanovení těchto antibakteriálních látek v půdní matrici, za využití extrakce tuhou fázi, a také UPLC/MS metoda na jejich vyhodnocení. Ze skupiny sulfonamidových antibiotik byl vybrán sulfacetamid, sulfadiazol, sulfamerazin, sulfamethazin, sulfamethoxazol, sulfapyridin, sulfasalazin, sulfathiaozal a trimethoprim. Nejnižším limitem detekce metody byla koncentrace 0,3 µg/g v případě sulfathiazolu a nejvyšším 8,1 µg/g pro sulfasalazin. Nejvyšších průměrných výtěžností bylo dosaženo u sulfamethoxazolu a to konkrétně 63 ±8 %.
|
|
| |
|
|
Vliv aplikace lignitu na distribuci organického uhlíku v půdě
Širůček, David ; Záhora, Jaroslav (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na optimalizaci metodiky sekvenční chemické frakcionace na humeomika, aby byla využitelná k určení obsahu a distribuce organické hmoty a organických prvků v půdě. Následně je takto optimalizovaná metodika využita k posouzení vlivu aplikace lignitu jakožto půdní podpůrné látky na tyto sledované půdní charakteristiky. K těmto účelům byly tři zdrojové matrice organické hmoty (lignit, půda a roční odběr půdy po aplikaci lignitu) frakcionovány metodou sekvenční chemické analýzy. Souběžně byly tyto vzorky podrobeny klasické alkalické extrakci, kterou byl získán tzv. extrahovatelný podíl organické hmoty (NOM). Jednotlivé frakce z chemické sekvenční frakcionace a rovněž vzorky NOM byly charakterizovány metodami elementární analýzy (určení zastoupení organický prvků), termogravimetrie (obsah popela, organické hmoty a vlhkosti) a FTIR spektrometrie (strukturní analýza). Výsledky získané z velké škály dat ze všech vyizolovaných frakcí humeomik a NOM ukázaly, že metodika sekvenční chemické frakcionace poskytuje vyšší výtěžky organické hmoty v porovnání s klasickou alkalickou extrakcí. Další nespornou výhodou je rovněž fakt, že získané frakce rozdělené podle rozpustnosti a síly vazby na půdní anorganiku je možné lépe charakterizovat fyzikálně-chemickými metodami, což poskytuje detailnější informaci o půdní organické hmotě. Z výsledků práce rovněž vyplývá, že aby lignit jako podpůrná látka mohl znatelně ovlivnit vlastnosti půdy, bylo by zapotřebí delšího časového horizontu pro vykonání více odběrů, a také opakování jednotlivých frakcionací.
|
|
|
ge137989
Kamenskich, Jiří ; Ambrůz, Jan (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zkoumání a analyzování mého rodného kraje a jeho nejbližšího okolí. Současně navazuje na sérii mých předchozích prací, které se tímto tématem zabývají. Hlavním cílem je posouvat mé osobního poznání a cítění zdejší krajiny. Nejvíce mě zajímalo to, co je pod povrchem místní hory Keprník, záměrem byl vytvořit objekt, jehož realizace probíhá v přímém kontaktu s tímto místem. Jako vhodnou hmotu pro tento objekt jsem zvolil kalafunu, což je pro mě materiál, který má po zaschnutí schopnost zachovat svoji transparentnost, a současně dokáže spojit jednotlivé prvky určité půdy, ze které tak přijímá esenci i tvar. Celý proces byl zdokumentován videozáznamem, který je součástí prezentace objektu.
|
|
|
Studium vlivu aplikace biouhlu na organickou hmotu v půdě
Kurková, Marie ; Sovová, Šárka (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce studuje, jaký vliv má aplikace biouhlu na složení organické hmoty dvou rozdílných vzorků půd. Konkrétně byl sledován celkový obsah organické hmoty v půdě a poměr huminových a fulvinových kyselin v těchto půdách před a po aplikaci biouhlu. Složení půdní hmoty bylo pozorováno termogravimetricky a také na základě využití certifikované metodiky izolace huminových a fulvinových kyselin ze vzorků studovaných půd. Dále byl pozorován vliv biouhlu na růst modelové rostliny (kukuřice setá – Zea mays), kdy už od počátku experimentu bylo možné pozorovat rozdíly v růstu, a to jak v porovnání vzorků s biouhlem a bez biouhlu, tak také v porovnání vzorků s různou dávkou biouhlu. Vliv na růst rostlin měl také druh půdy, která byla využita pro kultivační experimenty.
|
|
|
Vliv biouhlu na mikrobiální pochody v půdě
Losová, Anežka ; Sovová, Šárka (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem mikrobiálních pochodů v půdě po aplikaci biouhlu. V teoretické části jsou blíže popsány vlastnosti půdy, charakteristika biouhlu se způsobem výroby a jeho vliv na mikrobiální aktivitu v půdě. Experimentální část se zaměřuje na optimalizaci podmínek k posouzení vlivu biouhlu na rychlost mineralizace půdní organické hmoty tím, že sleduje uvolňování oxidu uhličitého v půdě bez přítomnosti biouhlu a po následné aplikaci biouhlu a hnojiva NPK. Oxid uhličitý se během inkubace sorbuje do hydroxidu sodného a následně se stanovuje titračně. V další části práce se experimenty zaměřují na posouzení vlivu zvýšené teploty a vlhkosti půdy na množství uvolněného CO2 půdní respirací. Z experimentálních dat vyplývá, že biouhel podporuje mikrobiální aktivitu a přidáním hnojiva NPK k definovanému množství biouhlu se účinnost zesílí. Zvýšená teplota působí převážně negativně na mikrobiální pochody v půdě, jelikož dochází k poklesu rychlosti půdní respirace oxidu uhličitého. Rovněž nadměrná vlhkost půdy má negativní vliv na mikrobiální aktivitu, což se projevilo zpomalením rychlosti půdní respirace. Biouhel má však v definovaném množství za příznivých podmínek pozitivní vliv na mikrobiální aktivitu a mineralizaci půdní organické hmoty a je vhodným půdním kondicionérem využitelným v zemědělství.
|
|
|
Vliv úpravy půdních vzorků a metod stanovení na koncentraci těžkých kovů.
Kejík, Marek ; Marko, Michal (oponent) ; Hajzler, Jan (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce si klade za cíl prozkoumat možnosti úpravy půdních vzorků a srovnání vhodnosti vybraných analytických metod analýzy pro stanovení koncentrace těžkých kovů. Bylo vybráno 7 referenčních certifikovaných materiálů rozličných druhů půd a jeden vzorek půdy z rekreační oblasti nacházející se v Brně. Každý vzorek půdy byl podroben třem různým úpravám. Jedná se o metodu tavení do roztoku, rozklad v lučavce královské a vodný výluh. Všechny takto upravené vzorky byly následně podrobeny analytickým metodám stanovení koncentrace, konkrétně byly použity metody ICP OES a GF AAS. Pro posouzení vhodnosti vybraných metod úpravy půdních vzorků a analytických metod stanovení byly vybrány 4 nejvíce rizikové prvky, a to arsen, kadmium, měď a olovo. Naměřené koncentrace byly porovnány s referenčními hodnotami půdních vzorků. Závěrem byla posuzována vhodnost kombinací různých postupů úpravy vzorku a vybraných metod analytického stanovení obsahu stanovovaných prvků z půdních vzorků.
|
|
|
Kontaminace půd a sedimentů rizikovými kovy
Pidima, Tomáš ; Komendová, Renata (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá půdou a sedimenty z hlediska životního prostředí. Pro vybrané těžké kovy – kadmium, olovo a rtuť jsou uvedeny informace o jejich výskytu, vlastnostech a možných zdrojích kontaminace životního prostředí. Je také zmíněna legislativa zabývající se danou problematikou. Pro určené prvky jsou uvedeny limitní koncentrace v půdě a sedimentech, metodika jejich stanovení a principy nejčastěji používaných instrumentálních analytických metod.
|
|
|
Studium chování nanočástic platiny ve složkách životního prostředí
Berka, Michal ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Platinové nanočástice představují riziko pro složky životního prostředí. Cílem této diplomové práce je provedení výzkumu vlivu platinových nanočástic v širokém spektru koncentrací, na vlastnosti půdy při různých vlhkostech. Konkrétně se jedná o ovlivnění stability vodních molekulových můstků, obsahu alifatických krystalitů, zadržovací kapacity vody v půdě a síly vazby vody. Dále bylo také měřeno množství nanočástic sorbovaných na půdu. Tyto ukazatelé nám dají bližší informace o vlivu platinových nanočástic na evapotranspiraci a zhoršení funkce půdy. Pro tyto výzkumy byly využívány metody termické analýzy (diferenční kompenzační kalorimetrie), a metody optické (atomová absorpční spektrometrie). Teoretická část práce je věnována komplexnímu seznámení s platinou a jejími nanočásticemi, a také vodním molekulovým můstkům. Bylo zjištěno, že 200 nm platinové nanočástice ovlivňují pevnost vodních molekulových můstků, nemají vliv na obsah alifatických krystalitů, mají minimální vliv na zadržování vody v půdě, a že síla vodní vazby vlivem platinových nanočástic při vysoké relativní vlhkosti klesá. U 200 nm platinových nanočástic dochází v celém rozsahu koncentrací k úplnému naadsorbování na půdu. U 3 nm nanočástic se půda při větších koncentracích přesytí a větší množství neadsorbuje. Z výsledků vyplývá, že čím je větší velikost platinových nanočástic, tím klesá jejich negativní vliv na evapotranspiraci i samotnou funkci půdy.
|
host ::
RSS.