|
|
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny
Žáček, Ondřej ; Vybíral, Roman (oponent)
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny Abstrakt Disertační práce odpovídá na řadu otázek, které se týkají vstupu ČR do eurozóny. Základním východiskem je, že vstup do eurozóny nespočívá pouze ve změně národní měny, ale je nutné jej vnímat komplexněji v podobě přechodu státu do třetí etapy hospodářské a měnové unie, která se dynamicky institucionálně vyvíjí. Hlavní závěry disertační práce jsou následující. Za podmínky vstupu do eurozóny nelze považovat pouze tradičně uváděná maastrichtská konvergenční kritéria tak, jak jsou výslovně formulována v primárním právu. Při vyhodnocování plnění těchto kritérií ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky jsou relevantní i mimoprávní aspekty. Zároveň došlo v eurozóně ke vzniku řady nových institucí jako je bankovní unie či Evropský mechanismus stability, které tato kritéria nezohledňují. To zároveň potvrzuje, že vstup do eurozóny nelze zužovat na změnu používané měny. Důležitým závěrem rovněž je, že vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je nezbytný pro splnění jednoho z konvergenčních kritérií, není pouhým formálním úkonem. Z přístupových procesů Bulharska a Chorvatska vyplývá, že i vstup do ERM II je podmíněn splněním řady kritérií, o nichž se však unijní právo nezmiňuje. Ve vztahu k České republice je klíčový další závěr,...
|
|
|
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny
Žáček, Ondřej ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Karfíková, Marie (oponent) ; Papoušková, Zdenka (oponent)
Právní a ekonomické aspekty vstupu České republiky do eurozóny Abstrakt Disertační práce odpovídá na řadu otázek, které se týkají vstupu ČR do eurozóny. Základním východiskem je, že vstup do eurozóny nespočívá pouze ve změně národní měny, ale je nutné jej vnímat komplexněji v podobě přechodu státu do třetí etapy hospodářské a měnové unie, která se dynamicky institucionálně vyvíjí. Hlavní závěry disertační práce jsou následující. Za podmínky vstupu do eurozóny nelze považovat pouze tradičně uváděná maastrichtská konvergenční kritéria tak, jak jsou výslovně formulována v primárním právu. Při vyhodnocování plnění těchto kritérií ze strany Evropské komise a Evropské centrální banky jsou relevantní i mimoprávní aspekty. Zároveň došlo v eurozóně ke vzniku řady nových institucí jako je bankovní unie či Evropský mechanismus stability, které tato kritéria nezohledňují. To zároveň potvrzuje, že vstup do eurozóny nelze zužovat na změnu používané měny. Důležitým závěrem rovněž je, že vstup do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je nezbytný pro splnění jednoho z konvergenčních kritérií, není pouhým formálním úkonem. Z přístupových procesů Bulharska a Chorvatska vyplývá, že i vstup do ERM II je podmíněn splněním řady kritérií, o nichž se však unijní právo nezmiňuje. Ve vztahu k České republice je klíčový další závěr,...
|
|
|
Czechia's Choice: Would Euro Make a Difference?
Trubelík, Ivan ; Baxa, Jaromír (vedoucí práce) ; Dědek, Oldřich (oponent)
Přijetí eura představuje významný krok v rámci ekonomické integrace do Evrop- ské unie. Cílem této práce je kvantifikovat dopady, které by toto rozhodnutí mělo na Českou republiku v případě vstupu do Eurozóny uvažovaného pro různá data v nedávné minulosti. Aplikací globálního VAR modelu jsou vytvořeny nepodmíněné a podmíněné srovnávací předpovědi 29 modelovaných ekonomik, které jsou použity pro odhad pravděpodobností vyššího reálného HDP a nižší cenové hladiny. Z pohledu České republiky výsledky ukazují, že vstup do Eu- rozóny během finanční krize v roce 2009 by zhoršil jak tehdy probíhající recesi, tak i cenovou deflaci. Naopak jako nejpříznivější datum vstupu se jeví za- čátek roku 2020, kdy po několika počátečních kvartálech pomalejšího růstu jsou odhady pravděpodobnosti vyššího reálného HDP velmi vysoké. Přijetí eura je tedy možno označit za rozhodnutí, jehož efekty se spíše než v podobě okamžitého ekonomického stimulu materializují v delším časovém úseku. Klasifikace JEL C32, C53, C54, C55, E52, F45 Klíčová slova Přijetí eura, Globální VAR, Pravděpodob- nostní předpovědi Název práce Volba pro Česko: Jaký rozdíl by znamenalo euro?
|
|
|
The Evolution of Optimum Currency Area Index: Post-crisis Perspective
Kadlecová, Pavlína ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Tato práce odhaduje determinanty variability měnového kurzu pro 21 vyspělých ekonomik v období 1980-1998. Výsledky ukazují, že tradiční kritéria vyplývající z teorie optimálních měnových zón (OCA), jako například synchronizace hospodářského cyklu, obchodní toky a velikost ekonomiky, významně ovlivňují variabilitu kurzu. Pomocí metody nejmenších čtverců počítáme tzv. OCA indexy pro evropské ekonomiky vzhledem k Německu a identifikujeme země, které stabilně vykazují známky velké či malé konvergence. Jelikož od roku 1998 se většina evropských zemí přiblížila k Německu bez ohledu na to, zda používají euro či ne, konstatujeme, že strukturální podobnost je poháněna i jinými faktory, než pouze měnovou integrací. Naše výsledky na základě zobecněné metody momentů zároveň naznačují, že také další kritéria, flexibilita pracovního trhu a růst dluhu soukromého sektoru, jsou signifikantní proměnné vysvětlující variabilitu měnového kurzu a vedou k rozdílnému řazení zemí ve srovnání s tradičním přístupem OCA. Nalézáme pozitivní vztah mezi OCA indexem a poklesem HDP během hospodářské krize v letech 2008-09, což dále podporuje tezi, že OCA index je užitečný nástroj ke zhodnocení připravenosti kandidátské země na členství v eurozóně. Aplikujeme výsledky na země střední a východní Evropy a konstatujeme, že země, které...
|
|
|
Česká republika, Slovensko a měnová integrace v EU
Bendl, Ondřej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice přijetí eura na Slovensku a v České republice. Primárně sledovaným obdobím je interval 2004-2014. Pro zvýšení věrohodnosti dosažených výsledků se však práce ve vybraných případech soustředí i na období mimo tuto periodu. Hlavním cílem této práce je analýza variace vztahu obou sledovaných zemí k procesu evropské měnové integrace. Zatímco totiž Slovensko přijalo euro v roce 2009, ČR doposud nesplnila svůj závazek vyplývající z členství v EU. Sekundárním cílem této práce je navíc i ověření síly mezinárodně vztahových teorií, které se zabývají přesunem pravomocí na nadnárodní úroveň. Tato práce se proto snaží určit, zdali sledovanou problematiku dokáže lépe zachytit konstruktivistický myšlenkový směr, anebo racionalistické paradigma, které je pro účely této práce zastoupenou ideovým liberalismem, obchodním liberalismem a liberálním intergovernmentalismem. Autor se snaží naplnit cíl této práce prostřednictvím aplikace metody rozdílu a metody kongruence. Každá z těchto metod vedle ve finále k mírně odlišným výsledkům. Na základě metody rozdílu práce z možných vysvětlení vyloučila obchodně liberální / liberálně intergovernmentalistickou logiku ekonomicko-materiální výhodnosti. Výsledky dosažené metodou kongruence podporují v českém případě primárně...
|
|
| |
|
|
Ekonomické a právní aspekty přijetí eura v ČR
NOVOTNÝ, Adam
The Czech Republic has committed itself to adopt the euro with joining the European union in 2004. Until today there has not been any political interest of setting the specific date of euro adoption due to low public approval. Currently, there is an increase of positive public opinion about euro so it is the right time to start an objective discussion. The thesis is divided into three parts. The First part describes the history and evolution of the European monetary union, Maastricht convergence criteria and the theory of optimal currency area. The second part presents possible economic benefits and costs of joining the monetary union. The third and the main part examines the real effects of euro adoption on sample of selected countries with similar characteristics. The impact of euro on main economic indicators was analysed and there has been carried out a comparison between these countries. Also the role of euro in trade of selected countries has been highlighted. Last but not least, the possible impact of euro on country competitivness has been analysed in the context of optimum currency area theory. It is expected that joining the monetary union leads to a boost of bilateral trade which harmonizes the economic cycles of trade partners. The main purpose of this part is to prove the increase of competitiveness of exporters gained from monetary union measured by the raise of the bilateral trade interconnection. Finally these two criteria - gross domestic product alignment and bilateral trade interconnection have been used to describe the suitability of Czech Republic as a candidate country for the European monetary union.
|
|
|
Integrace Litvy do eurozóny a její dopady na ekonomiku a veřejné mínění
Kachlíková, Eva
Předmětem této bakalářské práce je definice politické cesty Litvy do eurozóny a výzkum krátkodobého dopadu přijetí eura na ekonomiku. Teoretická část se věnuje vymezení historického vývoje Litvy v rámci regionální spolupráce. Zabývá se plněním maastrichtských konvergenčních kritérií, které definují připravenost vstupu Litvy do eurozóny. Výzkumná část se věnuje interpretaci ekonomických indikátorů v rámci Litevské republiky. Dále využívá průzkumu veřejného mínění, kdy se práce snaží zhodnotit očekávání občanů s reálnými ekonomickými dopady. Průzkum veřejného mínění vychází z dat Eurobarometru pod záštitou Evropské komise.
|
|
|
Česká republika, Slovensko a měnová integrace v EU
Bendl, Ondřej ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Jeřábek, Martin (oponent)
Tato diplomová práce se věnuje problematice přijetí eura na Slovensku a v České republice. Primárně sledovaným obdobím je interval 2004-2014. Pro zvýšení věrohodnosti dosažených výsledků se však práce ve vybraných případech soustředí i na období mimo tuto periodu. Hlavním cílem této práce je analýza variace vztahu obou sledovaných zemí k procesu evropské měnové integrace. Zatímco totiž Slovensko přijalo euro v roce 2009, ČR doposud nesplnila svůj závazek vyplývající z členství v EU. Sekundárním cílem této práce je navíc i ověření síly mezinárodně vztahových teorií, které se zabývají přesunem pravomocí na nadnárodní úroveň. Tato práce se proto snaží určit, zdali sledovanou problematiku dokáže lépe zachytit konstruktivistický myšlenkový směr, anebo racionalistické paradigma, které je pro účely této práce zastoupenou ideovým liberalismem, obchodním liberalismem a liberálním intergovernmentalismem. Autor se snaží naplnit cíl této práce prostřednictvím aplikace metody rozdílu a metody kongruence. Každá z těchto metod vedle ve finále k mírně odlišným výsledkům. Na základě metody rozdílu práce z možných vysvětlení vyloučila obchodně liberální / liberálně intergovernmentalistickou logiku ekonomicko-materiální výhodnosti. Výsledky dosažené metodou kongruence podporují v českém případě primárně...
|
|
|
The Evolution of Optimum Currency Area Index: Post-crisis Perspective
Kadlecová, Pavlína ; Horváth, Roman (vedoucí práce) ; Geršl, Adam (oponent)
Tato práce odhaduje determinanty variability měnového kurzu pro 21 vyspělých ekonomik v období 1980-1998. Výsledky ukazují, že tradiční kritéria vyplývající z teorie optimálních měnových zón (OCA), jako například synchronizace hospodářského cyklu, obchodní toky a velikost ekonomiky, významně ovlivňují variabilitu kurzu. Pomocí metody nejmenších čtverců počítáme tzv. OCA indexy pro evropské ekonomiky vzhledem k Německu a identifikujeme země, které stabilně vykazují známky velké či malé konvergence. Jelikož od roku 1998 se většina evropských zemí přiblížila k Německu bez ohledu na to, zda používají euro či ne, konstatujeme, že strukturální podobnost je poháněna i jinými faktory, než pouze měnovou integrací. Naše výsledky na základě zobecněné metody momentů zároveň naznačují, že také další kritéria, flexibilita pracovního trhu a růst dluhu soukromého sektoru, jsou signifikantní proměnné vysvětlující variabilitu měnového kurzu a vedou k rozdílnému řazení zemí ve srovnání s tradičním přístupem OCA. Nalézáme pozitivní vztah mezi OCA indexem a poklesem HDP během hospodářské krize v letech 2008-09, což dále podporuje tezi, že OCA index je užitečný nástroj ke zhodnocení připravenosti kandidátské země na členství v eurozóně. Aplikujeme výsledky na země střední a východní Evropy a konstatujeme, že země, které...
|
host ::
RSS.