|
|
Model přímých plateb v elektronickém obchodování
Adámek, Jiří ; Fremelová,, Andrea (oponent) ; Dvořák, Jiří (vedoucí práce)
Práce se zabývá problematikou přímých plateb v elektronickém obchodování v rámci České republiky i zahraničí. Popisuje nejpoužívanější způsoby plateb z funkčního a technického hlediska. Na základě aktuálních trendů, které v elektronickém obchodování panují, se posléze snaží navrhnout optimální model zpracování plateb pro menší firmu, při zachování dobrého poměru cena / výkon. Navrhnuté řešení je při menších obměnách dobře využitelné i pro další firmy.
|
|
|
Možnosti přímých plateb v elektronickém obchodě
Kousal, Pavel ; Dvořák,, Jiří (oponent) ; Dvořák, Jiří (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je „Možnosti přímých plateb v elektronickém obchodě“ a návrh optimálního modelu přímých plateb pro elektronický obchod. V práci se zabývám elektronickými platebními prostředky, jejich realizací a detailním rozborem jednotlivých charakteristických rysů existujících internetových peněženek. V závěru práce navrhuji optimální model přímých plateb použitých v elektronickém obchodě a snažím se o zhodnocení jednotlivých aspektů, které jsou rozhodující při volbě internetové peněženky.
|
|
|
Společná zemědělská politika EU a její vliv na ekonomiku zemědělských podniků v komparaci cirkulární ekonomiky
MUNDUCHOVÁ, Kateřina
Cílem diplomové práce je analyzovat principy, záměry a fungování společné zemědělské politiky EU (SZP). Následně zhodnotit její dopad na ekonomiku zemědělských podniků jako subjektů působících v rámci cirkulární ekonomiky. Od vstupu do EU plynou do ČR finanční prostředky z evropských fondů (EAGF, EARFD) a jejich zprostředkování je hlavním úkolem Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF). V práci je analyzován vývoj plateb prvního i druhého pilíře SZP od roku 2004 do roku 2020, dále vývoj agrárních dotací a jejich dopad na finanční situaci vybraného subjektu včetně porovnání s průměrným podnikem ČR a EU. Finanční data o vývoji plateb obou pilířů jsou vytažena z výročních zpráv SZIF. Informace o podniku lze zjistit z veřejného rejstříku a sbírky listin a ze seznamu příjemců dotací SZIF. Data o průměrném podniku jsou stažena z databáze FADN. Je zjištěno, že SZP není financována pouze z rozpočtu EU, ale také z rozpočtu ČR. Z finanční analýzy podniku X, a. s. vyplývá, že podnik není schopen bez dotací realizovat zisk a nakonec je prostřednictvím testové statistiky vyvrácena hypotéza o neexistenci rozdílu ve vyplacených částkách prvního pilíře mezi vybraným subjektem a průměrným podnikem.
|
|
|
Vliv regionálních plateb na hospodaření zemědělských podniků
SLÁDKOVÁ, Markéta
Diplomová práce nese název {\clqq}Vliv regionálních plateb na hospodaření zemědělských podniků``. V práci jsou shrnuty přímé platby, SAPS a doplňkové platby. Jsou popsány výhody a nevýhody standardních přímých plateb a zjednodušeného systému. Od roku 2009 by měla Česká republika přejít na systém regionálních plateb. Pokusila jsem se o regionální rozdělení na základě výrobního zaměření zemědělských podniků a intenzity zemědělské výroby. Jedná se o vytvoření celkem 4 regionů v rámci České republiky. Na závěr je popsán návrh na regionální členění na základě výrobního zaměření zemědělských podniků a návrh regionálních plateb. Následuje porovnání vypočtených regionálních plateb se standardními přímými platbami a zjednodušeným systémem ve vybraných podnicích.
|
|
|
Analýza příležitostí a hrozeb nového Programu rozvoje venkova a Greeningu pro rodinnou farmu
Sapák, Antonín
Práce se zabývá novým Programem rozvoje venkova 2014-2020 a Přímými platbami v rámci Společné zemědělské politiky. Popisuje vybrané dotace z Programu rozvoje venkova 2014-2020 vhodné pro vybranou malou rodinnou farmu. V praktické části analyzuje dopady těchto dotací, nutné změny a případné plány na využití těchto dotací. Práce popisuje Přímé platby, včetně vyplácených částek. Dále práce srovnává vybrané podpory včetně vyplácených částek v rámci sousedních států a dalších vybraných států Evropské unie. V praktické části popisuje v současnosti pobírané platby na vybrané malé rodinné farmě a navrhuje využití dalších plateb. Práce uvádí požadavky, standardy a podmínky, které musí zemědělec žádající o dotace bezpodmínečně dodržovat. Popisuje kontrolní orgány a jejich aktivitu. Práce dále zmiňuje vybranou administrativu (evidence, výkazy atd.), kterou je nutno na farmě vykonávat. Výsledkem je doporučení, které dotace z nového Programu rozvoje venkova 2014-2020 a Přímých plateb jsou dosažitelné a vhodné pro vybranou malou rodinnou farmu. Práce doporučuje změny některých podmínek dotací tak, aby byly dosažitelnější, vhodnější a využitelnější pro podobné malé rodinné farmy.
|
|
|
Analýza implementace 1. pilíře Společné zemědělské politiky v České republice se zaměřením na přímé dotace
Culková, Anna ; Janovská, Vratislava (vedoucí práce) ; Kateřina, Kateřina (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na popis a analýzu 1. pilíře Společné zemědělské politiky. Dále se zabývá jejím fungování v České republice a v jiných členských státech Evropské unie a to z hlediska teoretického i praktického.
Data k hodnocení Společné zemědělské politiky v praxi nám poskytly zemědělské subjekty pomocí dotazníkového šetření, kterého se ze 778 dotazovaných respondentů zúčastnilo celkem 91. Díky provedenému průzkumu jsme mimo jiné zjistili, že dotace jsou v současnosti nepostradatelným zdrojem finančních prostředků pro rozvoj zemědělského podnikání, ale i to, že se zemědělci pro získání dotací musí často řídit spíše legislativními nařízeními než počasím.
Přínosem první části této práce je shrnutí informací z již existujících odborných zdrojů, což slouží k lepší orientaci cílového čtenáře. Druhá část práce pak přináší vyhodnocení střetnutí teoretických znalostí získané z legislativy s praktickými poznatky zemědělských subjektů.
|
|
|
Dotační politika a její význam pro zemědělství v regionu Sedlčansko
Stránská, Nikola ; Hejnák, Václav (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Diplomová práce se zabývá dotační politikou a jejím významem pro zemědělství v regionu Sedlčansko. Cílem práce bylo s použitím dostupné odborné literatury podat ucelený náhled na tuto problematiku. Vysvětlen byl důvod vzniku dotací a jejich význam. Byla zpracována tématika společné zemědělské politiky Evropské unie a její vliv na zemědělství České republiky. Představeny byly i prostředky, které používá Česká republika k podpoře zemědělců. Cílem práce je na regionu ukázat prakticky problematiku dotační politiky v rámci zemědělství. Byly stanoveny hypotézy: dotační politika v regionu Sedlčansko přispívá ke konkurence-schopnosti zemědělství, udržitelnému řízení přírodních zdrojů a k vyváženému rozvoji venkova a využívání dotací v regionu je srovnatelné se situací na celorepublikové úrovni. Byl charakterizován region Sedlčansko z hlediska přírodních podmínek, zemědělství, obyvatelstva. Zpracována byla data o čerpání dotací zemědělskými subjekty v regionu za rok 2014. Z těchto dat byly vytvořeny tabulky a grafy, došlo k porovnání mezi právnickými a fyzickými osobami i s celorepublikovou situací. Z hlediska vyplácených dotačních titulů, je v porovnání s celorepublikovou situací v regionu výrazně významná podpora v rámci méně příznivých oblastí. Z charakteristiky regionu byla zpracována SWOT analýza, v jejíž návaznosti jsou vypsány dotační možnosti pro rok 2016 v rámci Programu rozvoje venkova. V terénním šetření byla použita dotazníková šetření a polo-standardizované rozhovory se zemědělskými subjekty v regionu. Výsledky ukázaly, že prostřednictvím dotační politiky v regionu došlo ke zlepšení životní úrovně pracovníků v zemědělství, k možnosti modernizace výroby a strojové techniky. Zemědělské subjekty zároveň vnímají i negativa: rozdíly ve výši podpor mezi státy EU, zvyšování cen půdy a cen za nájem půdy a zvyšování cen dalších vstupů, nerovné podmínky jednotlivých státu EU, přílišná byrokracii a složitá legislativa. V rámci přírodních zdrojů se v regionu výrazně projevuje vodní eroze. Venkov v regionu se i přes dotační politiku stále potýká s problémy (snižující se počet obyvatel, odchod lidí do měst, stárnutí venkovské popu-lace, snižující se počet zemědělských podnikatelů). Na základě těchto výsledků nebyly hypotézy potvrzeny.
|
|
|
Struktura nástrojů zemědělské politiky v České republice
Vašáková, Daniela ; Malý, Michal (vedoucí práce) ; Čechura, Lukáš (oponent)
Agrární sektor, jako součást hospodářství každého státu, má nezastupitelnou úlohu v ekonomice státu. Jeho význam není pouze ve výrobě potravin, ale podílí se na fungování celého národního hospodářství. Tvorbou pracovních míst ve venkovských oblastech zmírňuje proces urbanizace. Rozvoj zemědělství a potažmo i venkovských oblastí, snižuje ekonomické a sociální rozdíly obyvatel měst a venkova a přispívá k harmonizaci celého národního hospodářství. Současná zemědělská výroba se snaží o svou činnost v rámci zachování přírodní diverzity a v rámci konceptu trvale udržitelného rozvoje. Zemědělská politika je úzce spjata s politikou veřejné správy a regionálního rozvoje. Snahou je respektovat zemědělství jako tradiční výrobní prostředek ve venkovských regionech, s důrazem na rozvoj kvality života a prosperity venkova a to podporou místní regionální produkce, investic do infrastruktury, vývoje nových technologií a inovací v zemědělské výrobě, vzdělávání nové generace rolníků a celkové dosažení konkurenceschopnosti v rámci Evropské unie.
V rámci společné zemědělské politiky EU je dotační politika realizována v rozmezí sedmiletých programovacích období. Nyní se nacházíme na začátku dotačního cyklu 2014 - 2020. Tato bakalářská práce si klade za cíl provést rozbor současného dotačního období. Vypracovat koncept možnosti podpor a poskytnout přehled dotačních programů agrárního sektoru. Snahou je vytvořit schéma, které by komplexním způsobem charakterizovalo možnosti českého farmáře, při využívání pobídkových stimulů a dotačních nástrojů jak národních, tak i z prostředků Evropské Unie.
|
|
|
Přímé platby v podpoře rozvoje českého zemědělství
Hertel, Roman
Diplomová práce se zabývá problematikou přímých plateb v modelu společné zemědělské politiky Evropské unie a jejich konkrétní implementací v podmínkách českého zemědělství. V rámci teoretických východisek jsou charakterizovány základní okruhy státních ingerencí v agrárním sektoru, rozhodující změny v přístupech podpory rozvoje zemědělství v současných podmínkách agrobyznysu a vymezení role přímých plateb v této koncepci. Další část je věnována konkrétní charakteristice a podstatě rozdílů v implementaci přímých plateb v kontextu jejich vývoje v reformovaných strategiích SZP a rozdílům v jejich aplikaci v původních a nových členských zemích se zaměřením na uplatnění těchto podpor v podmínkách českého zemědělství. Předpoklady a přínosy uplatnění přímých plateb v současných podmínkách českého zemědělství jsou ověřovány na příkladu konkrétního zemědělského podniku.
|
|
|
Možnosti přímých plateb v elektronickém obchodě
Kousal, Pavel ; Dvořák,, Jiří (oponent) ; Dvořák, Jiří (vedoucí práce)
Tématem mé bakalářské práce je „Možnosti přímých plateb v elektronickém obchodě“ a návrh optimálního modelu přímých plateb pro elektronický obchod. V práci se zabývám elektronickými platebními prostředky, jejich realizací a detailním rozborem jednotlivých charakteristických rysů existujících internetových peněženek. V závěru práce navrhuji optimální model přímých plateb použitých v elektronickém obchodě a snažím se o zhodnocení jednotlivých aspektů, které jsou rozhodující při volbě internetové peněženky.
|
host ::
RSS.