|
|
Rodina dítěte s mentálním postižením
Kasíková, Eliška ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Mužáková, Monika (oponent)
Tématem bakalářské práce je rodina dítěte s mentálním postižením a jejím cílem bylo zjistit, jakým způsobem narození dítěte s mentálním postižením ovlivnilo život jeho rodiny a jak rodina tuto skutečnost prožívala. Práce se skládá z části teoretické a praktické. Teoretická část je věnována uvedení do problematiky mentálního postižení. Dále se věnuje tématu rodiny, narození dítěte s mentálním postižením a procesem jeho přijetí. Přibližuje také změny v životě rodin dětí s mentálním postižením. Praktickou částí je kvalitativní výzkum, který se věnuje zkušenosti matek dětí s mentálním postižením. Data byla zjišťována metodou polostrukturovaných rozhovorů a následně analyzována za užití interpretativní fenomenologické analýzy. Výsledkem práce je interpretace zkušenosti matek dětí s mentálním postižením a prožívání jejich života v souvislosti s péčí o dítě. KLÍČOVÁ SLOVA mentální postižení, péče o dítě s mentálním postižením, rodiče dětí s mentálním postižením, rodina, zkušenost rodičů dětí s mentálním postižením
|
|
|
Diference rodičovských rolí v rodině se zdravým dítětem a v rodině s dítětem s mentálním postižením
HRKALÍKOVÁ, Jana
Rodiny s dítětem s mentálním postižením zažijí po sdělení diagnózy zatěžkávací zkoušku, která může znamenat i rozpad rodiny. Zmíněné rodiny se musí vyrovnat s krizí, jejíž zvládnutí může být pro rodinu velmi posilujícím faktorem. Je jisté,že rodiny s dítětem s mentálním postižením fungují odlišně od rodin se zdravými dětmi. Narození dítěte s mentálním postižením zasáhne celou rodinu. Tato skutečnost může rodinu poznamenat takovým způsobem, že se u rodičů vyskytnout psychické problémy, nebo bude mít rodina sklon k rizikovému chování. Mohou se změnit rodičovské role a také je riziko, že sourozenci dětí s postižením budou obtížně navazovat kontakty. Narození dítěte s mentálním postižením znamená pro rodiče obrovskou zátěž a proto je zřejmé,že tyto rodiny budou mít svá neopomenutelná specifika. Teoretická část práce je věnována mentálnímu postižení a jeho klasifikaci. Dále pojednává o sociálních službách, které může rodina s dítětem s mentálním postižením využít. Není opomenuta ani úloha rodiny, její funkce, význam rodičovských rolí a sourozenecké konstelace. V práci popisuji styly výchovy a dále se zabývám specifiky rodiny s dítětem s mentálním postižením. V práci má své místo také úloha sourozence u dítěte s mentálním postižením. Popsány jsou i fáze vyrovnání se s diagnózou mentálního postižení. Popisuji také rizikové chování rodičů dětí s mentálním postižením v důsledku nezvládnutí krizové situace a s tím související psychické problémy. Cílem práce je zjistit, zda se diametrálně liší rozdělení rodičovských rolí při péči o dítě s mentálním postižením oproti rodině se zdravým potomkem. Dílčím cílem bude zjistit, zda rodiny s dítětem s mentálním postižením jsou náchylnější k výskytu sociálně patologických jevů. Hypotézy jsou následující. Péče o dítě s mentálním postižením je zajištěna v nadpoloviční většině matkami. V rodinách s dítětem s mentálním postižením bude častější výskyt rizikového chování, nežli u rodin se zdravým dítětem. Sourozenci dětí s mentálním postižením mají méně přátelských vztahů nežli zdravé děti. Použita byla strategie kvantitativního výzkumu. Technika dotazníku. Dotazníkové šetření bylo provedeno u 20 rodin se zdravými dětmi a u 20 rodin s dětmi s postižením. Vyplněné dotazníky byly vyhodnoceny pomocí elementární statistiky programů SPSS a Excel. Zjistila jsem, že v rodinách s dětmi s mentálním postižením je mezi sourozenci více konfliktních vztahů než v rodinách se zdravými sourozenci. Dále jsem zjistila,že sourozenci dětí s mentálním postižením se starají o děti s mentálním postižením více, než se starají starší zdraví sourozenci o mladší sourozence. Sourozenci dětí s mentálním postižením mají méně přátelských vztahů než děti se zdravými sourozenci. U zdravých dětí je rodičovská péče více vyvážená než u dětí s mentálním postižením. Zde zajišťuje péči zejména matka. Rodiče zdravých dětí mají zástup v péči zajištěn ponejvíce prarodiči, zatímco mnoho rodičů dětí s mentálním postižením zástup v péči nemá. Rodiče zdravých dětí i dětí s mentálním postižením uplatňují nejvíce demokratický styl výchovy. Psychické problémy rodičů jsou častější u rodičů dětí s mentálním postižením.
|
host ::
RSS.