|
|
Reversi
Labaj, Tomáš ; Jurka, Pavel (oponent) ; Rozman, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje umělé inteligenci, resp. použití umělé inteligence na deskové hře Reversi. Ta je nejlépe realizovatelná pomocí metody minimax. Aby nedocházelo k zbytečnému prohledávání stavového prostoru, je vhodné zavést omezení v podobě prořezávání Alfa-beta. Obě metody jsou zde popsány a vysvětleny. Další část je věnována strojovému učení, tedy tomu, jak může počítač vylepšit svůj tah, když byl minule neúspěšný.
|
|
|
Shakespeare's Drama and Homosexuality
Mašková, Barbora ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Queer teorie se začala pomalu etablovat v 80. letech a stala se velmi důležitým prvkem genderových studií konce 20. století, který ovlivnil nejen genderové kategorie jako takové, ale i vnímání těchto kategorií v textech. Tato práce se soustřeďuje na queering dramat Williama Shakespeara a popis vztahů, které jsou obecně vnímány jako homosexuální - romantickou, či sexuální přitažlivost mezi jedinci stejného pohlaví, což zahrnuje rovněž homosociální, či homoerotické aspekty těchto vztahů. Po prozkoumání textových podkladů pro taková čtení se práce zabývá inscenacemi těchto interpretací na jevišti, ve filmu a televizi, a to jak z anglofonního, tak z Českého prostředí. Za účelem reprezentativního vykreslení problému je zachováno tradiční dělení Shakespearových dramat na komedie, tragedie a historické hry. Z každé z těchto skupin je pak dále diskutována jedna hra. Za komedie je to Kupec benátský, za tragedie Othello a za historické hry Richard II. V Kupci benátském je rozebírán vztah Antonia a Bassania ve snaze najít možné důvody pro Antoniovu nevídanou štědrost k jeho mladému příteli. Nejznámější homosexuální interpretace tohoto vztahu je vyobrazena ve filmu Michaela Radforda z roku 2004, ale interpretace samotná je daleko starší a sahá až do 60. let. V Othellovi queeringu podléhá vztah Jaga k postavě Othella,...
|
|
|
Shakespeare's Drama and Homosexuality
Mašková, Barbora ; Znojemská, Helena (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Queer teorie se začala pomalu etablovat v 80. letech a stala se velmi důležitým prvkem genderových studií konce 20. století, který ovlivnil nejen genderové kategorie jako takové, ale i vnímání těchto kategorií v textech. Tato práce se soustřeďuje na queering dramat Williama Shakespeara a popis vztahů, které jsou obecně vnímány jako homosexuální - romantickou, či sexuální přitažlivost mezi jedinci stejného pohlaví, což zahrnuje rovněž homosociální, či homoerotické aspekty těchto vztahů. Po prozkoumání textových podkladů pro taková čtení se práce zabývá inscenacemi těchto interpretací na jevišti, ve filmu a televizi, a to jak z anglofonního, tak z Českého prostředí. Za účelem reprezentativního vykreslení problému je zachováno tradiční dělení Shakespearových dramat na komedie, tragedie a historické hry. Z každé z těchto skupin je pak dále diskutována jedna hra. Za komedie je to Kupec benátský, za tragedie Othello a za historické hry Richard II. V Kupci benátském je rozebírán vztah Antonia a Bassania ve snaze najít možné důvody pro Antoniovu nevídanou štědrost k jeho mladému příteli. Nejznámější homosexuální interpretace tohoto vztahu je vyobrazena ve filmu Michaela Radforda z roku 2004, ale interpretace samotná je daleko starší a sahá až do 60. let. V Othellovi queeringu podléhá vztah Jaga k postavě Othella,...
|
|
|
Shakespearean Minorities: Myth, Prejudice and Transformation
Bielková, Andrea ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Hlavní náplní bakalářské práce je vyobrazení menšin v Shakespearově Kupci benátském a Othellovi, mouřenínu benátském. Prostřednictvím "pečlivého čtení" (close reading) a komparativní metody jsou pak z různých perspektiv analyzováni dva hlavní představitelé menšin: Shylock v Kupci benátském a Othello v Othellovi. Zvláštní pozornost je věnována jak srovnání způsobů, kterými jsou obě postavy vykresleny publiku v porovnání s tím, jak se prezentují oni sami, tak tomu, jak oba představitelé menšin fungují v majoritní společnosti a jak se identita obou postav v průběhu her transformuje. Úvodní kapitola se věnuje definování klíčových pojmů práce, rozvržení struktury práce a jejím hlavní cílům. První kapitola poskytuje náhled na vnímání Židů a Maurů v evropském kontextu od středověku až do raného novověku. Dále se kapitola zaměřuje na celou řadu stereotypů, předsudků a mýtů kolujících v Anglii a následně tomu, jak se výše uvedené aspekty odráží ve vyobrazení daných menšin v dobové literatuře. Druhá kapitola se pak soustředí zejména na analýzu vzájemného vztahu mezi většinovou společností a Jiným, na aspekty, prostřednictvím kterých se majoritní společnost od Jiného odlišuje a distancuje, a na to, jak tyto dvě skupiny koexistují v daném kontextu. V návaznosti na to je převážná část této kapitoly věnována...
|
|
|
Anatomy of villainy: the concept of an antagonist in tragedies and histories of William Shakespeare
Štollová, Jitka ; Hilský, Martin (vedoucí práce) ; Nováková, Soňa (oponent)
Bakalářská práce se věnuje analýze a porovnání postav padouchů v hrách Williama Shakespeara Othello a Richard III. Základem pro zkoumání je polemika s esejí F. R. Leavise "Ďábelský intelekt a vznešený hrdina: aneb sentimentalistický Othello", jejíž hlavní myšlenky jsou shrnuty a následně kriticky zhodnoceny v kapitole 2. Závěry vyplývající z tohoto hodnocení se stávají impulzy pro vlastní analýzu Jaga a Richarda III., která má za cíl zdůraznit některé rysy Shakespearovy metody zobrazování postav padouchů. Zvláštní pozornost je věnována rozporu mezi jejich skutečnou zlomyslnou povahou a předstíraným čestným zdáním, chápaným jako zásadní pro celý koncept shakespearovského padoušství. V kapitole 3 jsou zkoumány jednotlivé strategie skrývání opravdového "bytí" za vnitřně utvořené a kontrolované "zdání", zejména pak ve vztahu k jazyku jako nástroji, který těmto strategiím slouží a zároveň je prozrazuje. Kapitola 4 postupuje od detailní a zaměřené analýzy k obecnému přehledu obou postav. Utváření identity Jaga a Richarda III chápe jako komplexní proces, na němž se spolupodílejí jak padouši, tak ostatní postavy: první formováním svého obrazu, druzí reakcí na něj. Práce zkoumá vybrané otázky, které přispívají k ukotvení obou shakespearovských padouchů jako výrazných a jedinečných postav, například jejich...
|
|
|
Reversi
Labaj, Tomáš ; Jurka, Pavel (oponent) ; Rozman, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje umělé inteligenci, resp. použití umělé inteligence na deskové hře Reversi. Ta je nejlépe realizovatelná pomocí metody minimax. Aby nedocházelo k zbytečnému prohledávání stavového prostoru, je vhodné zavést omezení v podobě prořezávání Alfa-beta. Obě metody jsou zde popsány a vysvětleny. Další část je věnována strojovému učení, tedy tomu, jak může počítač vylepšit svůj tah, když byl minule neúspěšný.
|
host ::
RSS.