|
|
Systém organizace havarijní odezvy provozovatele JE Temelín
KOŠŤÁL, Jaroslav
Práce je věnována popisu systému havarijní odezvy jaderné elektrárny. V souladu se zadáním se zaměřuje na shrnutí jeho legislativních předpokladů a následně se věnuje jeho konkrétní realizaci v podmínkách reálně provozovaného jaderného zařízení. V práci je shromážděna nezbytná terminologie a je podán základní přehled o fungování systému havarijní připravenosti ETE. Dále je věnována pozornost personálnímu obsazení, struktuře a počtu pracovišť, používané dokumentaci, a rovněž systému ověřování jeho připravenosti a funkčnosti. Cílem práce je definovat klíčové bezpečností aspekty JE s důrazem na jadernou bezpečnost a vytvořit základní přehled o systému havarijního plánování a systému havarijní odezvy konkrétního jaderného zařízení. V druhé části práce je provedeno srovnání obecných výsledků zátěžových testů jaderných elektráren Dukovany a Temelín, provedených po havárii JE Fukushima, s cílem posoudit plnění cílů jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti obou elektráren. Srovnání výsledků EDU a ETE v hodnocených oblastech je provedeno formou tabulek. Má interpretace zjištěných faktů je následující: 1.Pravděpodobnost vzniku zemětřesení přesahující projektovou odolnost stavebních objektů, technologických systémů a konstrukcí je prakticky zanedbatelná. Výsledky šetření jsou pro obě lokality prakticky identické. Projektová odolnost ETE vůči zemětřesení je nepatrně vyšší. 2.Na žádné z lokalit nehrozí zaplavení areálu elektrárny z říčních toků. Obě elektrárny jsou díky svému umístění velmi odolné i proti zaplavení srážkovou vodou. Nicméně pro zajištění vysoké míry odolnosti proti zaplavení srážkovou vodou je nutná pravidelná údržba kanalizačních systémů. 3.Protože EDU i ETE jsou odolné proti zemětřesení, jsou odolné i vůči povětrnostním vlivům, a to zejména účinkům nárazového větru. 4.Systémy zajištěného napájení vlastní spotřeby EDU a ETE jsou projektovány dle obdobných zásad a jsou dostatečně robustní proti selhání ze společné příčiny. Pro bezpečné dochlazení hlavního výrobního bloku stačí na obou lokalitách provoz jednoho ze systémů zajištěného napájení. V projektu ETE je oproti EDU i tzv. systém zajištěného napájení společné vlastní spotřeby, který je primárně určen k zabránění vzniku škod na technologii sekundárního okruhu. Nicméně dva dieselgenerátory neblokové vlastní spotřeby dále výrazně zvyšují odolnost bloků proti poruše typu Station Black Out. 5.Odvod tepla z jednotlivých technologických systémů je na obou elektrárnách zajišťován obdobnými chladicími systémy. Konstrukční rozdíly mezi elektrárnami jsou poplatné době vzniku projektů a odrážejí rozdílnou míru provozních a konstrukčních zkušeností v době jejich vzniku. Nelze vyloučit, že dojde k dílčím úpravám chladicích systémů EDU. 6.Systém zvládání těžkých havárií je na obou lokalitách organizován obdobným způsobem. Personální obsazení havarijního štábu a technického podpůrného střediska je na obou elektrárnách obdobné. V současnosti dochází k posilování personálu pro lepší zvládnutí případných současných událostí na více (obou) blocích. Dokumentace pro řešení abnormálních a havarijních provozních stavů a nadprojektových havárií má obdobnou strukturu. Provozní dokumentace je průběžně zdokonalována. Velká pozornost je věnována její verifikaci a validaci. 7.Na základě provedených zátěžových testů lze očekávat postupnou realizaci dílčích administrativních, personálních a technologických opatření zvyšující již tak vysokou úroveň jaderné bezpečnosti a havarijní připravenosti na obou elektrárnách. Konkrétní opatření jsou shrnuta v tzv. Akčním plánu. Vznik havárie nelze nikdy úplně vyloučit. Pravděpodobnost vzniku události spojené s poškozením jaderného paliva by měla být tak nízká, jak lze rozumně dosáhnout a zároveň by JE měla být schopna potlačit následky takové události na co nejmenší možnou míru. Právě schopnost zvládnout takovouto událost je hlavním cílem havarijní připravenosti, kterou je nutno chápat jako sofistikovaný interdisciplinární systém.
|
host ::
RSS.