|
|
Eurozóna jako optimální měnová oblast?
Bambas, Jan ; Dočkal, Dalibor (vedoucí práce) ; Řežábek, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je nalézt odpověď na otázku, zda je Evropská hospodářská a měnová unie - zejména státy, které již vstoupily do 3. stádia Evropské hospodářské a měnové unie - optimální měnovou oblastí. Tato otázka je důležitá zejména pro posouzení kladů a záporů používání jednotné měny (euro). Práce objasní stěžejní kritéria související s pojmem optimální měnové oblasti, tak jak se vyvíjela již od R. Mundella. Stručně se taktéž věnuje historickému vývoji Evropské hospodářské a měnové unie, kde se snaží poukázat na zásadní mezníky v procesu integrace. Také se v této bakalářské práci dočkáme srovnání s jinými oblastmi, které využívají společnou měnu jako například Spojené státy americké. Jedním z charakteristických znaků jednotné měnové oblasti je sjednocení hospodářských cyklů v rámci oblasti. Závěrečná část této práce se věnuje analýze a celkovému pohledu na hospodářské cykly vybraných zemí před přijetím eura.
|
|
|
MÁ ZAVEDENÍ EURA VLIV NA KONVEGENCI HOSPODÁŘCKÝCH CYKLŮ ZEMÍ EMU?
Zezulová, Petra ; Jaklín, Jiří (vedoucí práce) ; Chytil, Zdeněk (oponent)
Cílem této bakalářské práce je získat odpověď na otázku, zda regiony zemí, které participují v Evropské měnové unii již od roku 1999, tvoří optimální měnovou oblast. Zjišťovat to budeme podle jednoho z kritérií -- synchronizovanosti hospodářských cyklů. Práce nejprve objasní vznik a vývoj teorie optimálních měnových zón, její kritiku a především dva různé pohledy na výskyt asymetrických šoků v ekonomice po vstupu do jednotné měnové unie, které způsobují asynchronnost hospodářského cyklu jednotlivých zemí. Dále také částečně objasníme hospodářský cyklus a především metody používané k detrendování časových řad, které se využívají k jeho výzkumu. V analytické části pak pomocí vyfiltrovaných ročních dat hrubé přidané hodnoty regionů NUTS2 vytvoříme korelační analýzu, která nám bude schopna odpovědět, zda jejich hospodářské cykly konvergují, či naopak divergují.
|
|
|
Cesta ČR do Eurozóny - očekávané efekty
Svatoňová, Petra ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Müllerová, Františka (oponent)
Práce se zabývá rozborem očekávaných přínosů společné měny euro a porovnává je s možnými náklady a riziky spojenými s jejím zavedením. Základní teoretické východisko rozboru představuje ekonomická teorie optimálních měnových oblastí za použití dostupných empirických analýz provedených na dané téma. Celkem je práce rozčleněna na pět kapitol, úvod a závěr. První kapitola obsahuje stručný popis vývoje procesu evropské měnové integrace s navazujícím zhodnocením postavení eura v rámci světového měnového systému. Druhá kapitola je věnována teorii optimálních měnových oblastí, jejímu vývoji a definování kritérií, jejichž splnění by mělo zajistit převahu očekávaných přínosů nad náklady vyplývající z členství v měnové unii. Dále je uvedena problematika asymetrických šoků a ověřeno plnění kritérií teorie optimálních měnových oblastí na příkladu členských zemích eurozóny. Třetí a čtvrtá kapitola popisuje očekávané ekonomické přínosy a náklady spojené se členstvím České republiky v eurozóně. Závěrečná kapitola je koncipována jako zamyšlení nad způsobem určení časového horizontu vstupu ČR do eurozóny, které se opírá o teorii optimálních měnových oblastí.
|
|
|
Měnová politika a ECB
Strejc, Daniel ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Coniglio, Nicola (oponent)
Práce hodnotí měnovou politiku ECB použitím úrokových pravidel a srovnává vhodnost měnové politiky vzhledem k jednotlivým členům Eurozóny v průběhu poslední dekády. Zabývá se reakční funkcí centrální banky, která je vyjádřena produktem a inflací a je rozdělena na dvě hlavní části. Část teoretická uvádí měnovou politiku a hodnocení Eurozóny z hlediska teorie optimální měnové oblasti. Druhá empirická část obsahuje ekonometrický model reakční funkce ECB. Použitím OLS metod a srovnáním dvou modelů není možné jednoznačně určit, zda ECB reagovala více na změny v produktu či inflaci. Modely s vysokou statistickou významností lišící se použitými daty (HDP či průmyslová výroba) vykazují odlišné výsledky. Dále výsledky ukázaly, že úroková politika ECB vyhovuje největším ekonomikám Eurozóny.
|
host ::
RSS.