Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Nexus v Opočně – Transformace školního areálu v moderní inkluzivní čtvrť v souladu s rozvojovými směry města a kraje
Rusiňáková, Katarína ; Františák, Luboš (oponent) ; Palacký, Jiří (vedoucí práce)
Současná podoba areálu bývalé střední školy v Opočně je dlouhodobě nevyhovující, s množstvím funkčních i estetických problémů. Návrh komplexně řeší využití celého areálu, a to po konzultaci s vedením města, a dle jeho požadavků. Historické a architektonicky hodnotné stavby doplňuje novostavbami pro bydlení, a kultivuje prostranství mezi nimi. Samostatně se také zabývá novým využitím panelového domu. Díky tomu se z opuštěného a uzavřeného areálu, stává přístupná a živá část čtvrti. Podrobněji je navržena rekonstrukce jedné z historických staveb, která získává novou funkci jako drobné zdravotnické zařízení, a větší stavební úpravy tělocvičny. Celý návrh byl vypracován dle učení rakouského architekta Dietmara Eberleho a jeho knihy 9x9.
Nexus v Opočně – Transformace školního areálu v moderní inkluzivní čtvrť v souladu s rozvojovými směry města a kraje
Všetečková, Eva ; Františák, Luboš (oponent) ; Palacký, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce je najít nové využití pro areál bývalé Střední průmyslové školy, Odborné školy a Základní školy, který je po ukončení působnosti minimálně využíván, a jeho začlenění do struktury města Opočna s důrazem na dostupné inkluzivní bydlení s pracovními příležitostmi a dostatečnou veřejnou vybaveností v docházkové vzdálenosti. Projekt vychází z principů podle rakouského architekta Dietmara Eberleho, díky kterým je umožněna změna funkce využívání staveb, a předchází současnému problému prázdného areálu bez možnosti jednoduché transformace funkce.
Poválečná prezentace interiérů na vybraných památkách ve východních Čechách
Ťažký, Petr ; Indrová, Martina (vedoucí práce) ; Jareš, Jakub (oponent)
Konec druhé světové války přinesl v Čechách změny v mnoha oblastech. Velmi zásadně zasáhl i do přirozeného historického vývoje hradů a zámků, které byly řadě šlechtických rodů zkonfiskovány a ocitly se nově v rukách státu. O jejich dalším osudu nejprve rozhodovala Národní kulturní komise, jež některá historická sídla určila ke zpřístupnění veřejnosti, jiná však "odsoudila" k využívání pro dětské domovy, školy nebo jako rekreační zařízení. Cílem této diplomové práce je přiblížení poválečné prezentace zámeckých interiérů na vybraných památkových objektech nacházejících se východních Čechách. Pozornost bude věnována zámkům Náchod, Ratibořice, Opočno a Slatiňany, které sice od sebe nedělí velká vzdálenost, avšak jejich poválečný osud byl velmi odlišný. Práce se zaměří na historický vývoj těchto památkových objektů, osudný roky po druhé světové válce, činnosti Národní kulturní komise, vytřiďování mobiliáře, návrhu prvních poválečných expozic, vstupní historické expozice, průvodcovské sylaby a prezentace instalací od roku 1990 do současnosti. KLÍČOVÁ SLOVA zámek, konfiskace, expozice, Národní kulturní komise, mobiliář, Náchod, Ratibořice, Opočno, Slatiňany
Trčkové z Lípy a jejich dominium
KOZÁKOVÁ, Karolína
Diplomová práce s názvem Trčkové z Lípy a jejich dominium se zabývá vzestupem tohoto původně rytířského rodu. Práce především sleduje ohromné nabývání majetku od konce husitských válek až do roku 1634, kdy historie Trčků z Lípy končí. Dalším cílem bylo také zařadit jednotlivé členy Trčků z Lípy do historického kontextu. V neposlední řadě se diplomová práce snaží poukázat na důležitost Trčků z Lípy v české historii.
Město Opočno v topografických pramenech z 18. a 19. století
Tůmová, Martina ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Chromý, Pavel (oponent)
TŮMOVÁ, M., Město Opočno v topografických pramenech z 18. a 19. století, diplomová práce, Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, 2014, 191 s., 11 příl. Tématem diplomové práce je zachycení města Opočna a jeho krajiny ve vybraných, významných topografických pramenech z období 18. a 19. století. S ohledem na různé typy použitých pramenů je hlavním cílem komparace jejich výpovědní hodnoty a sestavení obrazu krajiny města v minulosti. Úvod zahrnuje začlenění tématu do širokého pojetí historické regionalistiky a obsahuje stručnou historii i popis současného stavu města. Práce je dále členěna do jednotlivých kapitol podle použitých pramenů. Zvláštnímu zřeteli byly podrobeny operáty prvního vojenského mapování a stabilního katastru, které pro Opočno obsahují písemný i kartografický materiál, jsou dobře porovnatelné díky časovému odstupu a odlišným důvodům svého vzniku. Pro snazší pochopení studovaných pramenů i vybraného území je práce doplněna obrazovou přílohou a ukázkami starých i současných map. Klíčová slova: Opočno, topografie, první vojenské mapování, stabilní katastr, městská krajina
Vývoj a funkce veřejných prostranství v urbánní struktuře na příkladu města Opočno.
Čančarová, Jana ; Růžičková, Lenka (vedoucí práce) ; Hana, Hana (oponent)
Tato bakalářská práce se nejprve zabývá teorií veřejného prostranství, člení jej, charakterizuje a snaží se nalézt jeho funkce. Zamýšlí se nad nezbytnými prvky veřejného prostoru. Poměrně velký prostor je věnován historii a také současnosti veřejných prostranství ve městech. Neopomíná ani ohrožení veřejného prostoru a hledá indikátory, které se snaží o udržitelný rozvoj veřejných prostranství. Dále se zabývá případovou studií města Opočno se zaměřením na opočenská náměstí. Výstupy z teoretické části práce byly porovnány s reálným prostředím města Opočna, převážně s prostorem Kupkova a Trčkova náměstí. Bakalářská práce se opírá o analýzu, která byla prováděna mezi obyvateli Opočna. Zjišťuje jejich pohled a názor na opočenská náměstí. Díky vlastnímu pozorování a názorům opočenských obyvatel jsou v bakalářské práci navrženy malé změny ke zlepšení daných prostor.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.