|
|
Zájezd
Rosůlek, Jan ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je analyzovat náležitosti smlouvy o zájezdu dle platné legislativy a analyzovat nároky zákazníka, které mu mohou ze smlouvy o zájezdu vůči pořadateli vzniknout. V práci je porovnávána nejen v současné době účinná právní úprava s právní úpravou předcházející, ale na vybraných místech je porovnávána také s právní úpravou obsaženou ve Směrnici evropského parlamentu a rady 2015/2302, která má být do českého právního řádu transponována nejpozději s účinností od 1.7.2018. Tuto práci lze rozdělit do čtyř hlavních částí. Prvná část se zabývá náležitostmi smlouvy o zájezdu, kterými jsou: i. zájezd. Zájezdem je předem připravený soubor služeb cestovního ruchu, jsou zde proto nejprve vymezeny jednotlivé služby, které tento soubor tvoří s uvedením relevantní judikatury. Následně je krátký prostor věnován také spojeným cestovním službám, což je nový institut, který přináší Směrnice evropského parlamentu a rady 2015/2302, který se svou podobou zájezdu velmi přibližuje. ii. smluvní strany - pořadatel, zákazník. Úvodem je vymezena soukromoprávní pozitivní a negativní definice pořadatele. Poté je uvedeno, kdo může být tímto pořadatelem a jaké musí splňovat požadavky dle veřejnoprávních předpisů. V kapitole věnované zákazníkovi je i tento pojem nejprve definován, následně jsou uvedena specifika,...
|
|
|
Zájezd
Rosůlek, Jan ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je analyzovat náležitosti smlouvy o zájezdu dle platné legislativy a analyzovat nároky zákazníka, které mu mohou ze smlouvy o zájezdu vůči pořadateli vzniknout. V práci je porovnávána nejen v současné době účinná právní úprava s právní úpravou předcházející, ale na vybraných místech je porovnávána také s právní úpravou obsaženou ve Směrnici evropského parlamentu a rady 2015/2302, která má být do českého právního řádu transponována nejpozději s účinností od 1.7.2018. Tuto práci lze rozdělit do čtyř hlavních částí. Prvná část se zabývá náležitostmi smlouvy o zájezdu, kterými jsou: i. zájezd. Zájezdem je předem připravený soubor služeb cestovního ruchu, jsou zde proto nejprve vymezeny jednotlivé služby, které tento soubor tvoří s uvedením relevantní judikatury. Následně je krátký prostor věnován také spojeným cestovním službám, což je nový institut, který přináší Směrnice evropského parlamentu a rady 2015/2302, který se svou podobou zájezdu velmi přibližuje. ii. smluvní strany - pořadatel, zákazník. Úvodem je vymezena soukromoprávní pozitivní a negativní definice pořadatele. Poté je uvedeno, kdo může být tímto pořadatelem a jaké musí splňovat požadavky dle veřejnoprávních předpisů. V kapitole věnované zákazníkovi je i tento pojem nejprve definován, následně jsou uvedena specifika,...
|
|
|
Zájezd
Rosůlek, Jan ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je analyzovat náležitosti smlouvy o zájezdu dle platné legislativy a analyzovat nároky zákazníka, které mu mohou ze smlouvy o zájezdu vůči pořadateli vzniknout. V práci je porovnávána nejen v současné době účinná právní úprava s právní úpravou předcházející, ale na vybraných místech je porovnávána také s právní úpravou obsaženou ve Směrnici evropského parlamentu a rady 2015/2302, která má být do českého právního řádu transponována nejpozději s účinností od 1.7.2018. Tuto práci lze rozdělit do čtyř hlavních částí. Prvná část se zabývá náležitostmi smlouvy o zájezdu, kterými jsou: i. zájezd. Zájezdem je předem připravený soubor služeb cestovního ruchu, jsou zde proto nejprve vymezeny jednotlivé služby, které tento soubor tvoří s uvedením relevantní judikatury. Následně je krátký prostor věnován také spojeným cestovním službám, což je nový institut, který přináší Směrnice evropského parlamentu a rady 2015/2302, který se svou podobou zájezdu velmi přibližuje. ii. smluvní strany - pořadatel, zákazník. Úvodem je vymezena soukromoprávní pozitivní a negativní definice pořadatele. Poté je uvedeno, kdo může být tímto pořadatelem a jaké musí splňovat požadavky dle veřejnoprávních předpisů. V kapitole věnované zákazníkovi je i tento pojem nejprve definován, následně jsou uvedena specifika,...
|
|
|
Financování neziskových organizací v oblasti ochrany spotřebitele
KLICPEROVÁ, Markéta
Tato diplomová práce byla zpracována na téma Financování neziskových organizací v oblasti ochrany spotřebitele. Jejím cílem bylo analyzovat formy a možnosti financování neziskových organizací v této oblasti a srovnat české prostředí ochrany spotřebitele s vybranými státy EU. V první části práce byla zpracována literární rešerše, v níž jsou všeobecně definovány nestátní neziskové organizace, jejich vize, poslání, cíle a postavení v tržním ekonomickém systému. Dále je zde popsán systém ochrany spotřebitele v ČR, jednotlivé organizace, působící v této oblasti a pozornost je věnována taktéž finančnímu řízení a fundraisingu. Pro srovnání spotřebitelského prostředí byly vybrány Spolková republika Německo a Slovensko, lišící se od ČR především systémem daňových asignací a vyšší podporou státu. V následné praktické části je provedena analýza forem financování nestátních neziskových organizací v oblasti ochrany spotřebitele, a to dvěma způsoby: v prvním z nich byla použita sekundární data z výročních zpráv třech vybraných NNO v oblasti ochrany spotřebitele, v dalším z nich poté proběhlo u totožných organizací dotazníkové šetření, zaměřené na získání primárních dat ve zkoumané oblasti. Výsledky obou těchto šetření nezávisle na sobě potvrdily fakt, že NNO v oblasti ochrany spotřebitele jsou v dlouhodobém horizontu nuceny realizovat svoji činnost s nedostatečným objemem finančních prostředků, jejichž tendence je meziročně kolísavá, se spíše klesající tendencí. Růstový trend je zaznamenáván pouze u několika položek zdrojových příjmů, kterými jsou členské příspěvky a dary od soukromých dárců. Taktéž příjmy z vlastní činnosti jsou u jedné z oslovených organizací významnou součástí příjmové části rozpočtu. Opačnou, tedy klesající tendenci, mají všeobecně již dlouhodobě dotační tituly rezortního ministerstva ? MPO. V praktické části byl dále jako podpůrný zdroj šetření zpracován dotazník pro spotřebitele, jež měl analyzovat hloubku jejich povědomí o činnosti, významu a financování NNO v oblasti ochrany spotřebitele a taktéž ochotu veřejnosti k finanční podpoře těchto organizací. Ze šetření vyplynuly zcela jasné závěry, že široká veřejnost není dostatečně informována o činnosti a významu NNO v oblasti ochrany spotřebitele a od tohoto faktu se následně odvíjí i všeobecně nízká ochota k participaci na chodu těchto organizací, popř. na jejich financování. Závěrem lze konstatovat kauzalitu mezi špatnou informovaností veřejnosti, jež není schopna všeobecně docenit význam činnosti NNO a dlouhodobým poddimenzovaným financováním těchto organizací, jež jsou v naší společnosti stále ještě na pokraji společenského zájmu. Příčiny tohoto stavu lze spatřovat v kombinaci několika faktorů, kterými mohou být absence tradice rozvoje občanských společností, přerušená na několik desetiletí totalitním režimem, všeobecný nezájem široké veřejnosti o společenské dění, nedostatek informací o této oblasti společenského života, či jejich obtížné získávání, také nekoncepčně realizovaná Public Relations ze strany organizací a jejich nedostatečná spolupráce s jednotlivými druhy médií, v neposlední řadě také velmi nesystematicky pojatá podpora ze strany státu.
|
host ::
RSS.