|
|
Předobraz fikčního prostředí románu Sedmikostelí v pražském Novém Městě
Hrazdírová, Eliška ; Kudlová, Klára (vedoucí práce) ; Charypar, Michal (oponent)
Práce si klade za úkol analyzovat možné podoby vztahu mezi historickou architekturou a urbanistickými koncepty a literární fikcí. Jako konkrétní předmět pro tuto analýzu volí žánr gotického románu a jeho zcela konkrétní případ, román Sedmikostelí (1999) českého spisovatele Miloše Urbana. V jednotlivých výkladových a interpretačních kapitolách klade do vzájemného vztahu dva jedinečné ideové koncepty. Prvním z nich je pojetí Nového Města pražského v myšlení jeho zakladatele, Karla IV. Druhým je literární zrcadlení tohoto konceptu a jeho inspirační role pro fikční Nové Město v Urbanově románu Sedmikostelí a pro ústřední myšlenku díla, kterou představuje utopistický únik z každodennosti do gotického období s jeho estetickými i společenskými ideály a pravidly. Tento únik má v díle umožnit znovuzpřítomnění zaniklé kaple Božího Těla, která v myšlení románových postav představuje střed prostoru tzv. Sedmikostelí. Práce představuje historii a architekturu Nového Města a symbolický rozměr urbanistické koncepce v myšlení Karla IV. a krok za krokem odhaluje vztah mezi touto koncepcí a jednotlivými stavbami, postavami a ideovým podkladem Urbanova Sedmikostelí. Výsledky této komparace, podpořené mimo jiné i svědectvím rozhovoru se spisovatelem samotným, jsou dvojí: ukazuje se jednak to, že v případě gotického...
|
|
|
Obchodní domy Baťa v Praze
Dorňáková, Adéla ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
Obchodní domy Baťa jsou velmi početným souborem staveb pocházejícím z 20. a 30. let 20. století a v mnoha městech tehdejšího Československa představovaly první vstup moderní architektury do historického prostředí. Tato práce se omezila na osm staveb, které vznikly na území Prahy. Na jedné straně stojí velmi známé budovy na Václavském náměstí či v Celetné ulici, na druhé však dnes zcela neznámé stavby, jejichž původní účel byl již téměř zapomenut. Studium dochovaných archivních pramenů i literatury umožnilo detailní představení jednotlivých domů, jejich stavební historie i proměn, kterými do současnosti prošly. Detailní popisy staveb byly nakonec využity při vzájemném srovnání i jejich zařazení do celkové produkce obchodních domů Baťa. Zároveň volba pražského prostředí umožnila porovnání s ostatními soudobými obchodními domy. Klíčová slova Obchodní dům, firma Baťa, Praha, Dům služby, baťovská architektura, architektura 20. století, funkcionalismus, Staré Město, Nové Město, Vysočany, Nusle, Libeň, Vršovice, Žižkov, Letná
|
host ::
RSS.