Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Cesta k Pražské smlouvě
Mentlík, Petr ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá okolnostmi, za nichž byla na počátku 70. let 20. století vyjednávána a uzavřena Smlouva o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo označovaná jako Pražská smlouva. Těžiště práce představuje kapitola Cesta k Pražské smlouvě, která obsahuje jednak analýzu vyjednávání o textu Pražské smlouvy, při němž byla největší překážkou neshoda o povaze neplatnosti Mnichovské dohody, ale i otázky kolem závaznosti některých ustanovení smlouvy pro Západní Berlín, a dále se pak věnuje vlastnímu podpisu smlouvy v Praze v prosinci 1973 a konečně i procesu ratifikace smlouvy v obou státech. Rozbor procesu ratifikace spočívajícího zejména v projednávání smlouvy v zákonodárných sborech obou států je založen především na primárních pramenech, tedy parlamentních tiscích a stenoprotokolech. Komplikované bylo projednávání zejména ve Spolkové republice, kdy proti smlouvě vystupovali poslanci opoziční CDU/CSU ve Spolkovém sněmu a Spolková rada se dokonce dvakrát vyslovila proti schválení smlouvy. Ve Federálním shromáždění ČSSR byla smlouva schválena jednohlasně, nicméně vystoupení jednotlivých poslanců bylo využito především k proklamaci vlastního výkladu některých ustanovení smlouvy. Lze konstatovat, že uzavření Pražské smlouvy byl...
Cesta k Pražské smlouvě
Mentlík, Petr ; Nigrin, Tomáš (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá okolnostmi, za nichž byla na počátku 70. let 20. století vyjednávána a uzavřena Smlouva o vzájemných vztazích mezi Československou socialistickou republikou a Spolkovou republikou Německo označovaná jako Pražská smlouva. Těžiště práce představuje kapitola Cesta k Pražské smlouvě, která obsahuje jednak analýzu vyjednávání o textu Pražské smlouvy, při němž byla největší překážkou neshoda o povaze neplatnosti Mnichovské dohody, ale i otázky kolem závaznosti některých ustanovení smlouvy pro Západní Berlín, a dále se pak věnuje vlastnímu podpisu smlouvy v Praze v prosinci 1973 a konečně i procesu ratifikace smlouvy v obou státech. Rozbor procesu ratifikace spočívajícího zejména v projednávání smlouvy v zákonodárných sborech obou států je založen především na primárních pramenech, tedy parlamentních tiscích a stenoprotokolech. Komplikované bylo projednávání zejména ve Spolkové republice, kdy proti smlouvě vystupovali poslanci opoziční CDU/CSU ve Spolkovém sněmu a Spolková rada se dokonce dvakrát vyslovila proti schválení smlouvy. Ve Federálním shromáždění ČSSR byla smlouva schválena jednohlasně, nicméně vystoupení jednotlivých poslanců bylo využito především k proklamaci vlastního výkladu některých ustanovení smlouvy. Lze konstatovat, že uzavření Pražské smlouvy byl...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.