|
|
Dostupnost chladnokrevných hřebců pro zapouštění klisen v přirozené plemenitbě
BALOUŠKOVÁ, Lidmila
Diplomová práce se zabývá dostupností chladnokrevných hřebců pro zapouštění klisen v přirozené plemenitbě. V České republice se v současné době chovají tři plemena chladnokrevných koní. Je to plemeno norické, slezský norik a českomoravský belgický kůň. V roce 2020 byl celkový stav koní v České republice 92 172 ks, z toho bylo 1352 ks plemene norický kůň, 1365 ks slezský norický kůň a 1971 ks českomoravského belgického koně. Do vlastního sledování bylo zařazeno celkem 132 chladnokrevných hřebců a 532 chladnokrevných klisen, které byly mezi lety 2017-2019 reprodukčně aktivní. U hřebců byla sledována věková struktura, vývoj základních tělesných rozměrů, podíl původních genů, úroveň dosažené výkonnosti a místo, kde se hřebec nachází tj. připouštěcí stanice. U chladnokrevných klisen bylo sledováno především umístění klisny, které bylo důležité pro zjištění dojezdové vzdálenosti k vybranému hřebci. Na závěr bylo provedeno ekonomické zhodnocení.
|
|
|
Zhodnocení kvality hřebečků chladnokrevných plemen koní v odchovnách
Stejskalová, Jana
Diplomová práce se zaměřuje na hodnocení kvality hřebečků v testačních odchovnách od roku 2001 do současnosti (2018). Zaměřili jsme se na analýzu odlišnosti hřebečků chladnokrevných plemen z hlediska tělesných měr, konečné známky a mechaniky pohybu na základě faktorů (plemeno, rok naskladnění či ukončení testace a odchovna). Při naskladnění se hřebečci ČMB statisticky vysoce průkazně liší od SN v KVH, KVP a OHR. ČMB hřebečci měli KVH 138,10 cm a SN 136,00 cm. U iKOST se hřebečci ČMB (14,53) statisticky vysoce průkazně liší od SN (14,72) a N (14,94). V OHOL se statisticky vysoce průkazně liší hřebečci ČMB (20,06 cm) od N (20,55 cm) a statisticky průkazně N od SN (20,01 cm). Kapitola výsledků zahrnuje taktéž růstové křivky chladnokrevných plemen, vytvořené na základě dat z jednotlivých třídění. Na konci testace dosáhli hřebečci ČMB nejvyšší KVH (160,59 cm) a statisticky vysoce průkazně se lišili od SN (158,44 cm) a statisticky průkazně od N (158,76 cm). OHOL byl na konci testace nejsilnější u hřebečků SN (24,52 cm), dále u N (24,17 cm) a nejslabší u ČMB (23,96 cm). Odlišnost ČMB a N je statisticky vysoce průkazná. Statistické vyhodnocení výsledné známky a mechaniky pohybu na konci testace neprokázalo rozdíl mezi hřebečky jednotlivých plemen, což poukazuje na vyrovnanost a srovnatelnou kvalitu všech.
|
|
|
Analýza výsledků testace chladnokrevných hřebců
Sotolářová, Lenka
Tato diplomová práce se zabývá hodnocením kvality chladnokrevných hřebců během výkonnostních zkoušek na základě získaných dat od roku 2006 až do roku 2018. Zjišťovali jsme vliv roku zkoušek na sledované znaky a odlišnostmi mezi jednotlivými plemeny z hlediska tělesných znaků (KVH, KVP, OH, Ohol) a ve výkonnosti při závěrečné zkoušce (zkouška v tahu, distanční jízda, ovladatelnost v páru, mechanika pohybu, atd.) Získaná data jsme zpracovali v rámci analýzy ANOVA, kde jsme zjistili vliv plemene statisticky vysoce průkazně na kohoutkovou výšku páskovou, rozdíl mezi plemeny ČMB a SN byl 1,6 cm. Statisticky průkazný rozdíl je také u kohoutkové výšky hůlkové, kde je rozdíl mezi hřebci ČMB a SN 1,5 cm. U hřebců plemene ČMB byla průměrná hodnota KVH 161,36 cm, u hřebců N to bylo 161,34 cm a u SN 159,95 cm. Další statisticky vysoce průkazný rozdíl je u obvodu holeně, kde jsou průměrné hodnoty Ohol u plemene ČMB 24,23 cm, u hřebců N 24,95 cm a u SN 24,39 cm. Statisticky vysoce průkazný rozdíl mezi plemeny jsme potvrdili také u kostnatosti. ČMB má průměrnou hodnotu kostnatosti 15,02, u hřebců plemene N je to 15,47 a u SN 15,47. Statistické vyhodnocení výkonnosti během jednotlivých závěrečných disciplín u VZ nám neprokázalo vliv plemene na žádný ze sledovaných znaků, kromě výcviku, který nám vyšel statisticky průkazný, ale Scheffeho test nám rozdíl nepotvrdil. Z toho může-me soudit, že jednotlivá chladnokrevná plemena jsou vyrovnaná a není statisticky prů-kazný rozdíl ve výkonnosti, tím pádem i v možnostech jejich využití.
|
|
|
Variabilita znaků lineárního popisu norických koní
NĚMCOVÁ, Hana
Norický kůň je původem z Alpských oblastí rozkládajících se na území dneš-ního Rakouska. Odtud byl rozšířen až do Českých zemí díky obchodním cestám a dovozu soli. Tato práce se zabývala variabilitou lineárního hodnocení norických koní s důrazem na posledních 15 let. V tomto období bylo u nás ohodnoceno a zapsáno do plemenných knih celkem 707 norických koní patřících do 25 uznaných linií a 4 linií importovaných hřebců. U všech 22 znaků lineárního popisu byla zjištěna četnost jednotlivých bodo-vých hodnot, která odpovídala normálnímu rozdělení. Nejvíce byly zastoupeny hod-noty kolem středu bodové stupnice. Největší variabilitu známek má znak typ, kde je rozpětí známek 3-9. Mezi jednotlivými 5 letými obdobími byly zjištěny rozdíly v desetinách hodnoty průměrné známky od celkového průměru. Nejvyrovnanější hodnocení za jednotlivá období lze najít u znaku zadní spěnka, kde je průměrná známka v letech 2005-2009 nižší o 0, 01 než průměr a u znaku nasazení krku za ob-dobí 2010-2014 o 0, 02 vyšší. Nejmenší vyrovnanost hodnocení lze pozorovat u dél-ky zádě, za období 2000-2004 je průměrná známka vyšší o 0,89 a v následujícím období o 0, 94 nižší než průměr. Dále u linií s více než 40 jedinci, jsou průměrné známky za jednotlivé znaky téměř vyrovnané, nejvíce se od ostatních odlišuje, v 6 znacích, pouze linie Maltum, ve znaku délka kohoutku je průměrná známka o 0,28 vyšší než průměr. U linií s méně než 40 ale více jak s 20 jedinci jsou rozdíly mezi liniemi výraznější kvůli malému počtu hodnocených jedinců, nejvýraznější rozdíly lze pozorovat u linie 2934 Hubert Nero IX, která má nejvíce zástupců. Nejvyšší průměrné známky 6,65 dosáhla linie 1542 Nero Diamant VI což je o 1, 02 vyšší než průměr.
|
|
|
Variabilita znaků lineárního popisu chladnokrevných koní v ČR.
RYBNÍČKOVÁ, Karolína
Variabilita znaků lineárního popisu chladnokrevných koní v ČR Cílem práce bylo porovnat chladnokrevná plemena koní chovaná v ČR z hlediska variability utváření zevnějšku a zjistit, jestli se od sebe sledovaná plemena odlišují. Jednalo se o plemena: českomoravský belgický kůň (ČMB), norický (N) a slezský norický kůň (SN). Vzhledem k tomu, že tato plemena vznikala na rozdílném genetickém základu a v odlišných podmínkách, předpokládá se, že mezi nimi bude rozdíl v utváření tělesných znaků. Výsledky ukázaly, že mezi chladnokrevnými plemeny je statisticky vysoce významný rozdíl v těchto znacích: kohoutková výška měřená páskou (KVP), obvod holeně, typ, rámec, délka krku, nasazení krku, délka kohoutku, délka hřbetu, délka beder, délka zádě, sklon zádě, šířka těla, lopatka, postoj zadních končetin, prostornost kroku. Například výrazný rozdíl mezi plemeny byl zjištěn v KVP, kterou má nejmenší SN a odlišuje se tím od ostatních dvou plemen. Dále se liší ČMB, který má nejmenší obvod holeně, a tím se odlišuje od N a SN. SN má nejdelší tělesný rámec a nejmenší obvodu hrudi ze sledovaných plemen. V porovnání s N a SN byl nejvýše nasazený a nejkratší krk zjištěn u ČMB. Nejdelší hřbet byl v průměru vyhodnocen u SN a nejkratší u ČMB. Nejlepší hodnocení prostornosti kroku má SN. Sledované byly také korelace mezi vybranými znaky. Velká míra těsnosti byla zjištěna mezi KVP a KVH u všech tří plemen.
|
|
|
Soutěže chladnokrevných koní jako stupeň kontroly užitkovosti
NAROVCOVÁ, Lenka
Cílem práce bylo analyzovat výsledky soutěží chladnokrevných koní v České republice v průběhu let 2003-2013, zpracování přehledu plemen koní, která se soutěží účastnili a zanalyzovat otce těchto koní, věk soutěžících koní, pohlaví, zda mají splněny zkoušky výkonnosti a zda jsou zapsáni v živočišných genových rezervách.Cílem práce bylo zanalyzování disciplín, jakých se koně účastnili a jak se v daných soutěží umisťovali. V práci je uveden stručný seznam kočích v jednotlivých letech, s jakými koňmi soutěžili i souhrnný seznam za celých 11 let, jaký kočí se soutěží nejčastěji účastnil a kolik soutěžilo žen. Z výsledků bylo zjištěno, že nejoblíbenějším plemenem, co se týče poměru k populaci i počtu koní na závodech, jsou slezští norici, z pohledu pohlaví jsou nejčastěji používané klisny. V poměru počtu koní, kteří se účastnili chladnokrevných soutěží k poměru velikosti populace chladnokrevných koní v české republice bylo zjištěno, že se soutěží účastní zanedbatelné procento koní. Z toho plyne, že výsledky soutěží velmi málo vypovídají o kvalitě populace koní v České republice a nelze z nich příliš usoudit, neboť většina hřebců má mezi soutěžícími koňmi zanedbatelné procento potomků.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.