|
|
Sportovní volnočasové aktivity osob s tělesným postižením
NOVOTNÁ, Petra
Bakalářská práce s názvem Sportovní volnočasové aktivity osob s tělesným postižením se zabývá problematikou dostupnosti sportovních volnočasových aktivit pro osoby s tělesným postižením v Jihočeském kraji. Cílem práce je zmapovat sportovní volnočasové aktivity pro osoby s tělesným postižením a zjistit, jaká je jejich dostupnost v Jihočeském kraji. Práce se také zaměřuje na to, jak vnímají samotní postižení tuto nabídku a jak je volnočasová aktivita ovlivňuje, tj. zda má sport opravdu pozitivní vliv na osobu s tělesným postižením a zda je jim prospěšný i po zdravotní stránce. Teoretickou část práce jsem rozdělila do čtyř hlavních kapitol. V první kapitole teoretické části definuji tělesné postižení. V druhé kapitole se zabývám rozdělením tělesného postižení dle postižené části těla. Považovala jsem za důležité, podrobněji uvést jednotlivá tělesná postižení. V další kapitole se věnuji smyslu sportovních volnočasových aktivit pro osoby s tělesným postižením a jejich historii. Uvádím, zda mají tělesně postižení sportovci i oporu v zákoně a jaké mají vůbec sportovní možnosti. Ve čtvrté kapitole se zabývám sportovními kompenzačními pomůckami. V praktické části bakalářské práce jsem použila kvalitativní typ výzkumu. Pro získání informací jsem využila metodu dotazování, techniku polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořily tři skupiny respondentů. Do první skupiny patří sportovci s vrozeným tělesným postižením. Druhou skupinu tvoří sportovci se získaným tělesným postižením. Jako třetí výzkumnou skupinu jsem zvolila vedoucí pracovníky organizací, které realizují sportovní aktivity pro osoby s tělesným postižením. Otázky rozhovoru jsem zvolila tak, abych se dozvěděla od sportovců, jestli je pro ně nabídka volnočasových aktivit v Jihočeském kraji uspokojivá a abych zjistila, jaké překážky osoby s tělesným postižením musejí překonávat a jak je pro ně náročné vykonávat sport. Zajímalo mě, jaká je jejich motivace tyto bariéry zdolávat a jak tráví svůj volný čas sportem. Zaměřila jsem se zde i na hlavní smysl sportovní volnočasové aktivity pro osobu s tělesným postižením. Otázky pro vedoucí organizací byly zaměřeny na finanční stránku, na oblast vedení zařízení a na jejich aktuální nabídku sportů. Z výzkumu vyplynulo, že pro osoby s tělesným postižením je největší bariérou pro výkon sportu finanční náročnost. Jednotlivé organizace by nemohly fungovat bez svých nadačních partnerů a sponzorů. Tuto bariéru se snaží organizace i jednotliví sportovci zdolávat, protože pro ně má sport velký význam. Na základě výzkumu lze konstatovat, že osoby s tělesným postižením nemají v Jihočeském kraji velké možnosti, jak v případě zájmu trávit svůj volný čas sportem. Většina organizací, které zde fungují, se však snaží udělat pro lidi s tělesným postižením, kteří chtějí sportovat, maximum. V Jihočeském kraji chybí cyklistika, kterou by osoby z výzkumného souboru uvítali. Přehled organizací, které se věnují sportovním volnočasovým aktivitám, uvádím v příloze č. 2 na mapě Jihočeského kraje. Výsledky mé bakalářské práce lze využít k propagaci sportu osob se zdravotním postižením ve vztahu k širší veřejnosti, pečovatelům, lékařům a také k samotným lidem s postižením, protože oni sami často nevědí, kde mohou svůj volný čas sportovně trávit.
|
|
|
Zavádění supervize v nestátních neziskových organizacích v rámci zákona o sociálních službách
BROŽOVÁ, Pavla
Diplomová práce se v teoretické části zaměřuje na vydefinování pojmů nestátní nezisková organizace a supervize. Velká míra pozornosti je pak v práci věnována zavádění supervize do organizací a také překážkám, které v tomto procesu hrají důležitou roli. Cílem výzkumné části práce bylo zmapovat současný stav zavádění supervize v nestátních neziskových organizacích poskytujících sociální služby v Jihočeském kraji. Prvním dílčím cílem bylo zmapovat důvody zavedení supervize v těchto organizacích. Druhým dílčím cílem bylo zjistit překážky bránící organizacím v zavedení supervize na jejich pracovišti. Pro realizaci výzkumné části práce byl zvolen kvalitativní typ výzkumu, metoda dotazování, technika polořízených rozhovorů. Výzkumný soubor tvořili ředitelé, ředitelky, popř. vedoucí pracovníci nestátních neziskových organizací poskytujících sociální služby a jejich zaměstnanci. Z výsledků je zřejmé, že účinnost zákona o sociálních službách, tzn. i Standardů kvality sociálních služeb, není jediným důvodem pro zavádění supervize. Podle odpovědí respondentů je těchto důvodů mnohem víc. Chápání důvodů zavedení supervize je ovšem rozdílné u vedení organizací a u jejich zaměstnanců. Výzkum také ukázal, že nedostatek finančních prostředků je hlavní překážkou zavádění supervize do nestátních neziskových organizací, které poskytují sociální služby. Autorka v diskusi navrhuje možná řešení tohoto problému. Tato práce může být podkladem pro zavedení supervize do organizací, kde dosud není využívána. Práce může přispět k usnadnění zavádění supervize do organizací, které poskytují sociální služby díky tomu, že došlo k detekci a popsání jednotlivých překážek. Dále by tato práce mohla být přínosem pro studenty a pracovníky pomáhajících profesí.
|
host ::
RSS.