|
|
Neinvazivní metody pro stanovení pohlaví a stereoidních hormonů u gibonů rodu Nomascus
Bolechová, Petra ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Giboni rodu Nomascus patří ke kriticky ohroženému druhu, o kterém zároveň chybí velké množství základních biologických informací. Vzhledem ke statutu těchto zvířat ve volné přírodě i počtu chovaných jedinců v chovu zoologických zahrad je prioritní otázkou zlepšení managmentu chovu, kam patří i znalost reprodukce. Základním cílem této práce je praktické využití neinvazivních metod (polymerázová řetězová reakce k extrakci DNA a enzymové imunotesty), využívajících k analýzám vzorky výkalů. První metoda, polymerázová řetězová reakce, byla využita pro determinaci pohlaví u mláďat, protože kvůli jejich specifickému zbarvení a vzhledové podobnosti vnějších pohlavních orgánů, není diagnostika možná bez odchycení zvířete. Další částí je zodpovězení hypotéz týkajících se ovariálního cyklu samic a faktorů ovlivňujících jejich koncentrace včetně souvislosti nástupu pohlavního cyklu u samic a jejich změny barvy srsti. Hypotézy byly ověřeny sledováním výše koncentrací metabolitů progesteronu a estrogenu ve výkalech a vyhodnocením složení chovné skupiny gibonů a vlivu ZOO. Celkem bylo analyzováno během čtyř let (2010-2014) 51 zvířat z 16 zoologických zahrad v celkovém množství 1618 vzorků výkalů. Výsledky potvrdily využití neinvazivních metod pro determinaci pohlaví a tak zajištění maximálního welfare v chovech. Endokrinologické analýzy potvrdily hypotézy o vlivu prostředí (ZOO) na koncentraci hormonů a vliv březosti samice a jejího věku na výši koncentrace hormonů, ale také vliv březosti na koncentraci hormonů u samců-otců. Prvotní informací v této studii je potvrzení nástupu ovariálního cyklu u mladých samic bez návaznosti na jejich přebarvení a významný faktor vlivu matky a její teritoriality. Tato studie předkládá první dlouhodobější monitoring ovariálního cyklu u samic a koncentrace hormonů u ostatních jedinců ve všech věkových kategoriích i pohlaví. Výsledky umožňují pochopit vliv chovatelského prostředí na reprodukční postavení těchto gibonů a přispívají k celkovému zlepšení managementu chovu.
|
|
|
Ontogeneze vokalizace u gibonů rodu Nomascus
Hradec, Michal ; Bartoš, Luděk (vedoucí práce) ; Pavel, Pavel (oponent)
Znalost ontogeneze a vývoje vokalizace u primátů hrají klíčovou roli v pochopení evoluce jazyka a řeči u lidí. Na rozdíl od velkých lidoopů, giboni produkují velice hlasitý vokální projev, který zahrnuje komplex druhově a pohlavně specifické vokalizace. Řada studií v minulosti se věnovala výzkumu akustického vzoru u dospělých jedinců. I přesto, zůstává stále nejasné, kdy a jak se rozvíjí pohlavně-specifický vzor vokalizace gibonů.
Tato práci se zaměřuje na dvě období v ontogenetickém vývoji akustických struktur u samců gibona bělolícího (Nomascus leucogenys) a u gibona zlatolícího (Nomascus gabriellae). Výsledky ukázaly, že nejprve nedospělí samci (juvenilní a adolescentní) produkují samičí akustickou strukturu great call v duetu s matkami. Vlastnosti great call nedospělých samců se lišily ve spektro-temporálních parametrech od great call u matek. Nejvýraznějším rozdílem mezi juvenilními a adolescentními samci při produkci samičí vokalizaci byla přítomnost koncové části vokalizace twitteru. Výsledky ukazují, že twitter byl pravidelnou součástí samičí vokalizace u nedospělých samců okolo čtvrtého roku věku, zatímco u mladších samců byl produkován výjimečně.
Druhé období v ontogenezi vokalizace u adolescentních samců bylo charakteristické tím, že po pátém roku věku začíná vývoj samčí akustické struktury. V tomto období již nebyla pozorována produkce samičí vokalizace great call u žádného ze sledovaných jedinců gibonů rodu Nomascus. Výsledky dokládají, že samčí akustické struktury u gibona bělolícího (Nomascus leucogenys) se nevyvíjely v pořadí, ve kterém jsou produkovány v akustickém rejstříku dospělého samce. Na začátku studie se vyvinuly staccato noty a multi-modulační fráze, které byly následované po čtyřech měsících vznikem boom noty. Tato noty je produkována v akustickém rejstříku na prvním místě a má nejhlubší frekvenci. Naopak vývoj samčí akustické struktury gibona zlatolícího (Nomascus gabriellae) byl charakteristický jen vývojem multi-modulační fráze a vývoj staccato not nebyl u tohoto druhu během studie zaznamenán. Výsledky podporují interpretaci, že vývoj samčí akustické struktury úzce koresponduje s růstem vokálního traktu a fyziologickými změnami, které souvisejí s dosažením pohlavní dospělosti.
|
host ::
RSS.