|
|
Současné výzvy izraelské bezpečnosti v kontextu sekuritizace hrozby Íránu
Skála, Jáchym ; Kalhousová, Irena (vedoucí práce) ; Daniel, Jan (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá procesem sekuritizace ve vztahu mezi Izraelem a Íránem v období druhého období Benjamina Netanjahua ve funkci izraelského premiéra, konkrétně se jedná o období mezi nástupem do funkce v roce 2009 a uzavřením jaderné dohody s Íránem v roce 2015. Cílem práce je zanalyzovat proces, jakým Netanjahu vytvářel z Íránu tak zásadní bezpečnostní hrozbu, že by se jím měl zabývat celý svět. Práce se zabývá mezinárodní rovinou této otázky, tedy projevy Netanjahua, které byly cíleny na mezinárodní obecenstvo, v některých případech zejména na americké, neboť Spojené státy americké představují nejbližšího izraelského spojence již od vzniku Státu Izraele. Práce je rozdělena na teoretickou část, která je soustředěna zejména na teorii sekuritizace, ze které celá práce vychází, a na empirickou, tedy samotnou analýzu projevů přepsaných do textové podoby. Největší důraz v této analýze je kladen na použité jazykové prostředky, volbu slov a zasazování skutečností, událostí či činů do kontextu zvoleného Netanjahuem. Analýza těchto projevů má za cíl odhalit způsob, jakým Netanjahu chtěl z Íránu vytvořit doslova existenční hrozbu nejen pro Izrael, ale v konečném důsledku i pro celý svět, pokud jeho jaderný program nebude efektivně eliminován natolik, že bude vyloučena možnost získání jaderných...
|
|
|
Kritická analýza 'teroristického přívlastku'
Zich, Tomáš ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Teroristický přívlastek se začal v nedávné době hojně využívat. Důrazně vstoupil do řeči médií, politických reprezentantů i společnosti. Zdá se, že samotný bezpečnostní diskurz je dominován právě protiteroristickými strategiemi. Zákony namířené proti terorismu jsou implementovány na státní i mezinárodní úrovni. Paradoxem je ale skutečnost chybějící univerzální definice terorismu, a tak označování za terorismus podléhá především vlastní interpretaci. Účelem práce je kriticky analyzovat teroristický přívlastek a zjistit, zda jeho užívání brání mírovému řešení sporů mezi takzvanými teroristy a zbytkem společnosti. První kapitola představuje teoretická a metodologická východiska výzkumu. Práce pak pokračuje analýzou uznání militantního křídla Hizballáhu za teroristickou organizaci Evropskou Unií v druhé kapitole. Zvláštní pozornost je věnována izraelskému diplomatickému tlaku na Evropskou Unii, aby zařadila Hizballáh na seznam teroristických organizací. Tento jev byl vybrán jako vhodný příklad označování za terorismus.
|
host ::
RSS.