|
|
Pohled studentů Zemědělské fakulty a studentek Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na náhradní rodinnou péči
FEDROVÁ, Ilona
Rodina je pro dítě důležitou primární sociální skupinou. Mnoho dětí ale vyrůstá v ústavních zařízeních, kde dochází k psychické deprivaci. Snahou společnosti je, aby děti mohly vyrůstat v plnohodnotných rodinách. Tato bakalářská práce se nazývá: ?Pohled studentů Zemědělské fakulty a studentek Zdravotně sociální fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích na náhradní rodinnou péči.? Práce je rozdělena na dva celky. Teoretická část se zabývá náhradní rodinnou péčí a neplodností. V praktické části bylo cílem zmapovat povědomí studentů zemědělské a studentek zdravotně sociální fakulty o náhradní rodinné péči, zároveň zjistit možné rozdíly k dané problematice mezi studenty jednotlivých fakult. Ke sběru empirických dat byl využit kvantitativní výzkum, metoda dotazování a technika dotazník. K výběru souboru jsem použila techniku snowball. Výzkumný soubor byl tvořen 73 studentkami prezenčního i kombinovaného studia ze Zdravotně sociální fakulty a druhý výzkumný soubor 67 studenty také prezenčního a kombinovaného typu studia Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích v akademickém roce 2010/2011. Byla stanovena hypotéza: ?Studentky zdravotně sociální fakulty mají větší znalosti o náhradní rodinné péči než studenti zemědělské fakulty,? která byla potvrzena. Z výsledku výzkumu bylo zjištěno, že studentky mají přesnější informace o náhradní rodinné péči než studenti. Bakalářská práce by se mohla stát podkladem pro další širší zpracování postojů např. studentů středních škol, seniorů nebo veřejnosti z různých krajů či zemí. Zajímavým zjištěním by mohl být pohled žáků ze základní školy, kteří vyrůstají v ústavních zařízeních, a žáků vyrůstajících v rodinách. Dále může prospět uchazečům o zprostředkování náhradní rodinné péče k získání potřebných informací.
|
|
|
Osvojení jako jedno z možných řešení neplodnosti a etické aspekty vzniku nové rodiny
VESELÁ, Marta
Bakalářská práce se zabývá pohledem na osvojení jako na jednu z možností řešení při diagnostikované neplodnosti. Popisuje některé z léčebných metod neplodnosti spolu s etickými aspekty, které se k této revoluční léčbě váží. Od medicíny se však může přejít k sociální práci a k osvojení jako k další možnosti, jak se stát rodičem. Stručně nastiňuje osvojení z historického pohledu až do dnešní doby, kdy se osvojením zabývají státní i nestátní organizace. Realizace procesu osvojení není jednoduchým procesem, proto jsou zde osvětleny všechny části zprostředkování osvojení zakončené sociální prací zodpovědných pracovníků v právním uspořádání České republiky. Nezrušitelným typem osvojení zcela zanikají rozdíly mezi vlastní a náhradní rodinou. Závěr práce je věnovaný etické reflexi vzniku nové rodiny z pozice rodiny jako instituce, ale i z pohledu manželů, rodičů a jejich dětí.
|
|
|
Etické aspekty náhradního mateřství
VEJMĚLKOVÁ, Iveta
Práce se zabývá etickými aspekty náhradního mateřství. V první části je podán přehled problematiky neplodnosti, její příčiny a metody léčby. V závěru odborné části je podána definice a typy náhradního mateřství. V následujícím oddíle je poukázáno na etické a právní otázky s tím spojené. Poté navazuje část, kde jsou uvedeny odlišně motivované příběhy lidí, jejichž životy byly náhradním mateřstvím ovlivněny. V poslední části je věnována výsledkům anonymně vyplněných dotazníků s cílem zmapovat názory veřejnosti na náhradní mateřství. Odpovědi získané prostřednictvím dotazníků mapují, do jaké míry je veřejnost informována o náhradním mateřství a jaký je názor na případnou legalizaci.
|
|
|
Fyzioterapie jako součást léčby poruch plodnosti
ROHLÍČKOVÁ, Eva
Neplodnost je jinými slovy neschopnost páru otěhotnět během jednoho roku nechráněným pohlavním stykem, a to nejméně dvakrát týdně. Světová zdravotnická organizace ji označila v 70. letech 20. století za nemoc. Udává se, že v České republice je přibližně 20 {--} 25 % párů nedobrovolně bezdětných. Metod, které řeší tuto problematiku je mnoho. Patří mezi ně i fyzioterapeutické přístupy. Cílem této práce bylo najít nové (moderní) pohledy na řešení daného problému, popřípadě odhalit některé z příčin, a poukázat na možnosti využití moderního fyzioterapeutického přístupu v léčbě poruch plodnosti. Z takto zadaného cíle jsem se v teoretické části zaměřila na různé příčiny poruch plodnosti a jejich diagnostiku. Dále jsem se snažila zmapovat některé metody řešící tuto problematiku. Velký důraz jsem kladla právě na fyzioterapeutický přístup, především na metodu Ludmily Mojžíšové. V praktické části této práce jsem využila kvalitativní druh výzkumu, metodu případové studie. Výzkum byl prováděn v Rehabilitačním a regeneračním centru v Borovanech u Českých Budějovic. Vybrány byly ženy, které měly diagnostikovanou neplodnost a přítomnou palpační citlivost v oblasti svalů pánevního dna. Osloveny byly tedy tři ženy, které se léčily Rehabilitační metodou některých druhů funkční ženské sterility. Cílem výzkumu bylo zmapovat změnu stavu svalových dysbalancí v oblasti pánevního dna. U sledovaných pacientek došlo ke zlepšení držení těla, stereotypu dýchání a funkce pánevního dna. Všechny tři ženy během léčby udávají postupné zlepšování subjektivních pocitů. Jedna z žen oznámila během léčby těhotenství. Velkým přínosem této práce je jistě zmapování problematiky léčby poruch plodnosti. Z hlediska fyzioterapie je možné tuto práci využít v klinické praxi fyzioterapeutů, kteří se této problematice věnují.
|
|
|
Neplodnost a etické aspekty asistované reprodukce
VALEČKOVÁ, Lucie
Práce se zabývá neplodností a etickými aspekty asistované reprodukce. Teoretická část diplomové práce je věnovaná mužské a ženské neplodnosti, jejím příčinám, dále metodám a tématům asistované reprodukce, jež jsou shledávány jako eticky nepřípustné, případně některé jsou tolerovány za určitých podmínek. V praktické části diplomové práce jsou zkoumány postoje neplodných párů a veřejnosti k etickým aspektům asistované reprodukce.
|
|
|
Reakce okolí na pár řešící problém nedobrovolné bezdětnosti
HEŘMANOVÁ, Bohuslava
Jako neplodnost je označován stav, kdy se páru po dobu nejméně jednoho roku, i přes pravidelný nechráněný pohlavní styk, nedaří otěhotnět. V současné době postihuje asi 15% partnerských dvojic. Přijetí diagnózy a následná léčba je obrovskou zátěží jak po fyzické stránce, tak po stránce psychické. Lidé řešící problém nedobrovolné bezdětnosti bývají velmi vnímaví a citliví na reakci svého okolí. Teoretická část definuje neplodnost jako nemoc, jsou zde uvedeny její příčiny a zabývá se možným řešením. Je popsána asistovaná reprodukce a náhradní rodinná péče. Zahrnuje i cvičení dle metody L. Mojžíšové, lázeňskou péči, alternativní možnosti léčby a bezdětnost. Věnuje se komunikaci infertilního páru s okolím. Zmíněn je také psychosociální dopad nedobrovolné bezdětnosti Cílem bakalářské práce bylo zmapovat reakce okolí infertilního páru na jejich diagnózu a následnou terapii. Druhým cílem bylo zjistit, zda tyto páry mají potřebu sdělit diagnózu a průběh léčby svému okolí a jakou reakci od něj očekávají. Byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Sběr dat se uskutečnil pomocí semistrukturovaných rozhovorů s páry, které ve své minulosti řešili problém nenaplňujícího se rodičovství. Výzkumného šetření se zúčastnilo osm partnerských dvojic a jedna žena. Získaná data byla vyhodnocena pomocí kvalitativní obsahové analýzy. Bylo zjištěno, že infertilní pár u laického okolí vnímá zájem o léčbu pomocí asistované reprodukce, o její možnosti a průběh, ale také o finanční náročnost. Adopce je z pohledu veřejnosti považována za hrdinství, charitu nebo za bláznovství. Výzkum ukázal, že ženy z infertilního páru mají větší potřebu než muži sdílet se svými blízkými diagnózu neplodnosti i možnosti jejího řešení. Od svého okolí očekávají pomoc v podobě opory, pochopení a možnosti sdílet své zkušenosti, které na cestě za dítětem získali. Tato zjištění zodpověděla výzkumné otázky a oba stanovené cíle tak byly splněny. Bakalářská práce by mohla být využita studenty porodní asistence, porodními asistentkami i infertilními páry jako zdroj informací o úskalích komunikace mezi nedobrovolně bezdětným párem a jeho okolím.
|
|
|
Etická a psychosociální problematika dárcovského programu v asistované reprodukci
DVOŘÁKOVÁ, Alena
V diplomové práci jsem se zaměřila na problém nedobrovolné bezdětnosti, což je situace, kterou dnes řeší mnoho partnerských párů a má stále vzrůstající tendenci. Soustředila jsem se především na dárcovský program v asistované reprodukci. Popsala jsem způsob léčby pomocí dárcovských gamet, její etickou a legislativní problematiku. Empirická část je rozdělena na dva výzkumné projekty, každý z nich odpovídá jednomu z cílů práce. V prvním z nich je zmapována situace při rozhodování recipientských párů, zda vstoupí do programu AR s dárcovskými gametami a psychosociální následky této situace. Tato výzkumná část vychází z polostrukturovaných a nestrukturovaných interview s 10 páry a z pozorování. Data byla transkripována a následně podrobena kvalitativní analýze. V druhém výzkumu jsou uvedena data získaná nestrukturovaným interview s dárkyněmi a terénním pozorováním. Tato část se týká druhého cíle diplomové práce. V diskusi jsou rozhovory a pozorování vyhodnoceny a porovnány s literaturou, která se touto problematikou zabývá. Zaměřila jsem se především na otázku anonymity dárcovství, na motivaci dárkyň oocytů a následné porovnání s očekáváním příjemců. Z výzkumu byla stanovena hypotéza, že dárcovství gamet je složitý problém, kterým by se naše společnost měla podrobně zabývat. Tato práce může být využita pracovníky center asistované reprodukce. Může být použita i jako studijní materiál pro studenty Zdravotně sociální fakulty, zejména pro obor Porodní asistentka.
|
|
|
Ošetřovatelská péče o ženy s asistovanou reprodukcí
HEDBÁVNÁ, Kateřina
Těhotenství po asistované reprodukci je v mnoha případech spojeno se zásahy do osobního i rodinného života, s omezením aktivit budoucí matky někdy s nutností hospitalizace. Neplodnost značně ovlivňuje život postižené dvojice může se podílet i na negativních vztazích k rodině a přátelům. To vše působí nepříznivě na psychický stav ženy a též narušuje základní potřeby ženy. Pár by měl vyhledat pomoc pokud žena neotěhotní po jednom roce nechráněného pohlavního styku. Gravidita po in vitro fertilizaci může probíhat zcela bez komplikací, jako těhotenství vzniklé bez asistované reprodukce, ale zároveň má svá rizika a specifika. Rizikové pro matku a plod může být vícečetné těhotenství. Po in vitro fertilizaci je dvakrát vyšší riziko časného potratu. Počet párů, které žádají o umělé oplodnění neustále roste jen v roce 2006 {--} 2007 vzrostl jejich počet o 13 % (24). Úspěšnost léčby neplodnosti se zvyšuje, asistovaná reprodukce je každoročně účinnější. Zdokonalují používané metody, přístroje i laboratorní vybavení a roste účinnost hormonálních přípravků. Léčba metodami asistované reprodukce s sebou nese značnou psychickou zátěž. Proto je často vhodná podpora profesionálního psychologa. Cíl bakalářské práce byl splněn a rovněž hypotéza, která byla stanovená na počátku výzkumu, byla potvrzená výsledky výzkumu, kdy těhotné ženy byly spokojeny s ošetřovatelskou péčí na oddělení rizikového těhotenství v obou nemocnicích. Ženy byly také spokojeny s přístupem i péčí porodních asistentek i lékařů se zachováním intimity, soukromí v obou nemocnicích. Výsledky a teoretická část bakalářské práce budou sloužit jako zdroj informací pro budoucí porodní asistentky a neplodné páry, které mají problém s otěhotněním a chtějí podstoupit některou z metod asistované reprodukce. Bakalářská práce může také sloužit, jako informační brožura pro informovanost veřejnosti a studentů.Podklad pro vyrobení letáků do gynekologické ordinace nebo přednášek.
|
|
|
Psychosociální problematika infertility verbalizovaná pacienty ambulance pro léčbu neplodnosti.
DVOŘÁKOVÁ, Alena
Neplodnost (infertilita) je definována jako neschopnost otěhotnět po roce pravidelného nechráněného pohlavního styku. Existuje mnoho příčin neplodnosti, obě pohlaví jsou zastoupena stejně. Neplodnost je dnes pokládána za stresující životní okolnost, která vyvolává sérii psychosociálních reakcí. Ovlivňuje životní pohodu člověka a jeho schopnost normálně komunikovat a jednat. V atmosféře běžného společenského očekávání, že manželskému páru se mají rodit děti, je rodičovství chápáno dokonce jako jakási morální povinnost. Pokud není toto očekávání naplněno, pár se začne odlišovat a pociťovat stigmatizující efekt. Nejčastěji užívanou metodou léčby neplodnosti je in vitro fertilizace (IVF). Metoda spočívá v hormonální stimulaci vaječníků pacientky k vývoji a dozrání většího počtu vajíček. Vajíčka se po dosažení optimálního stupně vývoje získávají z vaječníků transvaginální punkcí a aspirací. Získaná vajíčka se oplodní spermiemi partnera. Po několikadenní kultivaci jsou embrya přenesena do dělohy ženy. Zvolená výzkumná strategie byla kvalitativní. Metodami získání dat byl neřízený rozhovor a pozorování. Sledovaný soubor tvořilo deset párů navštěvujících ambulanci pro léčbu neplodnosti. Tato práce si kladla za cíl zmapovat psychosociální problematiku infertilních párů. Otázky rozhovoru byly zaměřené na partnerské vztahy. Studie zdůrazňuje, že neplodnost je nemoc páru a že pokud se muž aktivně zapojuje do léčby, je to pro posílení vztahu velmi přínosné. Další okruh otázek byl zaměřen na komunikaci pacientů s rodinou a přáteli. Autorka sledovala i obtížnost zkombinování léčby se zaměstnáním. Hlavní důraz výzkumu byl zaměřen na zvládání léčby, na to, co pacientům léčbu usnadňuje a jak jim pracovníci center asistované reprodukce mohou pomoci léčbu lépe zvládat. Studie upozorňuje na nutnost tolerance a empatie personálu vůči pacientům. Dále poukazuje na možnosti optimálnější organizace v centrech a na užití vhodné terminologie. Práce může být využita hlavně pracovníky center asistované reprodukce.
|
|
|
Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti
ZAVADILOVÁ, Zuzana
Lidská neplodnost je podle Světové zdravotnické organizace považována za nemoc. Je definována jako stav, kdy při pravidelném pohlavním styku nedojde v průběhu jednoho roku k otěhotnění. Cílem práce je popsat, jak lidé prožívají po fyzické i psychické stránce situaci diagnostiky a léčby infertility. Dalším cílem práce je, aby tato diplomová práce sloužila jako studijní materiál pro zdravotnické a sociální pracovníky z oblasti reprodukční medicíny a zároveň jako informační materiál pro osoby mající problém s otěhotněním a donošením zdravého dítěte. Zvolená výzkumná strategie je kvalitativní. Ve své práci jsem použila metodu CAMI {--} rozhovor pomocí počítače s využitím internetu. Soubor tvoří účastníci diskusního fóra na internetových stránkách www.neplodnost.cz . Soubor jsem kontaktovala dvěma způsoby. První způsob byl, že jsem si založila diskusi na téma Diplomová práce a zde jsem požádala účastníky aby mi pomohli s diplomovou prací na téma Zdravotně sociální pohled na infertilitu, možnosti řešení neplodnosti. Nastínila jsem co bych ráda od účastníku zjistila a že bych byla moc ráda za jejich ochotu. Druhý způsob byl, že jsem přímo na těchto internetových stránkách oslovila náhodně vybranou osobu a zeptala se jí zda je ochotna mi pomoci s výzkumem do diplomové práce.
|
host ::
RSS.