|
|
Knihovna premonstrátského kláštera Teplá - typologie, vybavení, autoři
VAŠKŮ, Filip
Bakalářská práce se bude zabývat historizující budovou knihovny premonstrátského kláštera v Teplé, která byla v jeho areálu ze 12. století postavena v prvních letech po roce 1900. Práce nejdříve krátce přiblíží stavební dějiny a koncepci areálu kláštera s původní barokní knihovnou. Dále budou prověřeny okolnosti zadání novostavby traktu knihovny a muzea i její autorství, které nebylo do této doby hlouběji prozkoumáno. Vynechána nebude ani samotná typologie knihovny. V textu bude poté nastíněn popis fasády spolu s významnou sochařskou výzdobou. Na popis fasády naváže koncepce vnitřního zařízení, kde budou představeny jednotlivé části vybavení i samotní autoři. Přiblížena bude zejména štuková, truhlářská a malířská výzdoba knihovny. Práce se bude snažit o objasnění ikonografie nástropních maleb ve vazbě na barokní předobrazy. Po podrobném popisu a hlubším nahlédnutí do řad umělců bude následovat kapitola věnující se navazujícím místnostem knihovny a velkého klášterního muzea. Na samotném konci práce upozorní na plánovanou dostavbu klášterního konventu, která by potenciálně rozšiřovala i samotnou knihovnu a muzeum.
|
|
|
Neobaroko jako nástroj šlechtické reprezentace v jižních Čechách
SKOŘEPOVÁ, Eva
Diplomová práce s názvem Neobaroko jako nástroj šlechtické reprezentace v jižních Čechách vychází z bakalářské práce Evy Skořepové, v níž se věnovala stavební historii zámku v Chlumu u Třeboně se zaměřením na neobarokní přestavbu a kontext stylu neobaroka v rámci historizujících slohů. Tímto směrem vede její bádání dále. V diplomové práci vyzdvihuje tři neobarokní stavby vystavěné na území jižních Čech z iniciativy členů šlechtických rodů. Je to zámek v Chlumu u Třeboně, který nechal přestavět do neobarokní podoby arcivévoda František Ferdinand d´Este, Hardtmuthova vila v Českých Budějovicích, jejíž stavebníky byli manželé Franz a Anna von Hardtmuth, a hrobka rodu Berchtoldů v Neznašově u Týna nad Vltavou vystavěná na přání Juliany Schnöblingové rozené Berchtoldové. Na základě hlubšího bádání zaměřeného na osoby stavebníků, historii místa výstavby a stavební historii jednotlivých objektů je poukázáno na souvislosti, které mohly stavebníky vést k výběru neobarokního stylu. Ten s sebou v této době slohové roztříštěnosti nesl mimo estetických kvalit také politický a ideový podtext, který autorka v předkládané práci neopomněla. V textu zasadila nástup historizujících slohů do vývoje architektury 19. století a reflektovala dobový pohled na baroko, který ovlivňoval přijetí neobarokních forem v rámci historismů. Důležitým faktorem, s nímž se v textu pracuje, je koncept rakouského národního slohu spočívající ve stylu neobaroka, který zformuloval a obhajoval Albert Ilg. Odpověď na zásadní otázku "Proč neobaroko?" se autorka snaží nalézt v závěru své kvalifikační diplomové práce.
|
|
|
Novobarokní fenomén v pražské architektuře kolem roku 1900
Zimmer, Tomáš ; Macek, Petr (vedoucí práce) ; Biegel, Richard (oponent)
Koncem devatenáctého století se postupně opouštějí objektivní principy v architektuře směrem k principům individuálním a lokálním. Nově se rehabilituje česká renesance i české baroko. Působí zde mnoho faktorů, které k tomu přispívají. Jde zejména o vliv okolních států, kde je baroko rehabilitováno o něco dříve. Dále je to poznání samotných architektů, kteří se podílejí na rekonstrukci barokních památek. Postupně přibývá i článků a knih týkajících se barokní architektury. Novobaroko je oceňováno jako styl, který dobře zapadne do pražské architektury a nepůsobí zde rušivě a cize. Novobarokní realizace se uplatňují v nově vznikajících urbanistických centrech a v místech pražských asanací, najdeme je též na architektonických výstavách. Existují určité předstupně novobarokní architektury, jako je například druhé rokoko, módní styl poloviny století a také architektonické importy, ale hlavní proud novobarokní architektury začíná až s příchodem Friedricha Ohmanna do Prahy kolem roku 1889. Stojí tu vedle sebe novobaroko ve své čisté formě proti eklektické formě s vlivy ostatních architektonických stylů, zejména secese. Samotné inspirační zdroje novobaroka jsou více různorodé, čerpají jak z domácí tradice, a to z jejich různých etap, tak i ze zahraničí, především z Vídně, ale i vzdálenější Francie. Není však žádný...
|
host ::
RSS.