|
|
Právní postavení nenarozeného dítěte a potřeba jeho ochrany ve světle biomedicínského vývoje
Urminská, Lucie ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením nenarozeného dítěte v současné české právní úpravě. V úvodní části se autorka snaží objasnit, jakým způsobem je v dnešní společnosti nahlíženo na hodnotu lidského života před narozením. Zamýšlí se nad okamžikem, kdy život z různých hledisek začíná a nad umělými zásahy do prenatálního vývoje dítěte, které jsou průvodním jevem rozvíjejícího se lidského poznání a používání biomedicínských technologií. K tomu srovnává postoj, který k problematice počátku lidského života zaujímá skrze svá rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva. Jádro celé práce tvoří analýza právního postavení nenarozeného dítěte v České republice a také ochrany, která je mezinárodními i vnitrostátními právními předpisy nenarozenému dítěti přiznána. Autorka se především zaměřuje na soukromoprávní úpravu rozborem jednotlivých relevantních ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která jsou určující pro právní status nascitura. Mezi stěžejní instituty, kterým je věnována pozornost, patří právní osobnost, svéprávnost, ale též například zastoupení nascitura. Práce pojednává rovněž o právech a povinnostech nascitura, z nichž detailněji se zabývá právy osobnostními. Následující část diplomové práce je zaměřená na právo medicínské. Autorka si vybrala několik významných oblastí medicínského...
|
|
|
Právní postavení nenarozeného dítěte a potřeba jeho ochrany ve světle biomedicínského vývoje
Urminská, Lucie ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením nenarozeného dítěte v současné české právní úpravě. V úvodní části se autorka snaží objasnit, jakým způsobem je v dnešní společnosti nahlíženo na hodnotu lidského života před narozením. Zamýšlí se nad okamžikem, kdy život z různých hledisek začíná a nad umělými zásahy do prenatálního vývoje dítěte, které jsou průvodním jevem rozvíjejícího se lidského poznání a používání biomedicínských technologií. K tomu srovnává postoj, který k problematice počátku lidského života zaujímá skrze svá rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva. Jádro celé práce tvoří analýza právního postavení nenarozeného dítěte v České republice a také ochrany, která je mezinárodními i vnitrostátními právními předpisy nenarozenému dítěti přiznána. Autorka se především zaměřuje na soukromoprávní úpravu rozborem jednotlivých relevantních ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která jsou určující pro právní status nascitura. Mezi stěžejní instituty, kterým je věnována pozornost, patří právní osobnost, svéprávnost, ale též například zastoupení nascitura. Práce pojednává rovněž o právech a povinnostech nascitura, z nichž detailněji se zabývá právy osobnostními. Následující část diplomové práce je zaměřená na právo medicínské. Autorka si vybrala několik významných oblastí medicínského...
|
|
|
Právní postavení nenarozeného dítěte a potřeba jeho ochrany ve světle biomedicínského vývoje
Urminská, Lucie ; Salač, Josef (vedoucí práce) ; Šustek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá postavením nenarozeného dítěte v současné české právní úpravě. V úvodní části se autorka snaží objasnit, jakým způsobem je v dnešní společnosti nahlíženo na hodnotu lidského života před narozením. Zamýšlí se nad okamžikem, kdy život z různých hledisek začíná a nad umělými zásahy do prenatálního vývoje dítěte, které jsou průvodním jevem rozvíjejícího se lidského poznání a používání biomedicínských technologií. K tomu srovnává postoj, který k problematice počátku lidského života zaujímá skrze svá rozhodnutí Evropský soud pro lidská práva. Jádro celé práce tvoří analýza právního postavení nenarozeného dítěte v České republice a také ochrany, která je mezinárodními i vnitrostátními právními předpisy nenarozenému dítěti přiznána. Autorka se především zaměřuje na soukromoprávní úpravu rozborem jednotlivých relevantních ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, která jsou určující pro právní status nascitura. Mezi stěžejní instituty, kterým je věnována pozornost, patří právní osobnost, svéprávnost, ale též například zastoupení nascitura. Práce pojednává rovněž o právech a povinnostech nascitura, z nichž detailněji se zabývá právy osobnostními. Následující část diplomové práce je zaměřená na právo medicínské. Autorka si vybrala několik významných oblastí medicínského...
|
|
|
Teoretická koncepce odpovědnosti za újmu způsobenou narozením člověka
Smetánková, Barbora ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Ondřejek, Pavel (oponent)
Název: Teoretická koncepce odpovědnosti za újmu způsobenou narozením člověka V mnoha právních řádech se v souvislosti s novými možnostmi zjišťování vrozených vad plodů (pomocí tzv. prenatální diagnostiky) objevují žaloby, kterými si žalobce nárokuje odškodnění za nedbalost lékaře při provádění těchto testů. Tyto nároky se nazývají "wrongful life", "wrongful birth", "wrongful conception" a "wrongful abortion". Nárok "wrongful life" je nejčastěji uplatněn v tom případě, kdy lékař při provádění prenatální diagnostiky neodhalí existující vrozenou vadu plodu a rodičům tedy nepodá zásadní informace, na základě kterých by se rodiče daného dítěte mohli rozhodnout pro umělé přerušení těhotenství. Žalobcem je v tomto případě samo postižené dítě a jeho nárok spočívá v tvrzení, že se vůbec nemělo narodit. Nárok "wrongful birth" vyvstává ve stejné situaci, ovšem žalobci jsou rodiče dítěte, kteří si nárokují odškodnění za emoční újmu a zvýšené náklady spojené s narozením a péčí o postižené dítě. V případě nároku "wrongful conception" je nejčastějším důvodem pro podání žaloby nedbale provedený sterilizační zákrok. Nárok "wrongful abortion" přichází v úvahu v situaci, kdy lékař nedbale provede prenatální diagnostiku a odhalí vadu plodu, na základě čehož se rodiče rozhodnou pro potrat, ovšem diagnóza byla mylná a...
|
|
|
Právo na život
DIVIŠOVÁ, Petra
Obsahem této bakalářské práce je téma právo na život. Otázkou života a smrti se lidstvo zabývá už od samého počátku své existence, ale ani v 21. století si neví s tímto tématem jednoznačně rady. Právo na život je základním právem člověka, které je předpokladem všech ostatních hodnot. Cílem práce bylo zjistit, zda je právem skutečně univerzálním nebo zda existují výjimky, u kterých není vždy aplikovatelné. Ve své bakalářské práci jsem se konkrétně zaměřila na to, jak se právo na život týká počatého, ale dosud ještě nenarozeného dítěte. Zajímalo mě, zda má být nenarozené dítě subjektem práv a zda mu veřejnost přiznává i právo na život. Teoretická část kvalifikační práce se věnuje ochraně nenarozeného života z právního, lékařského, psychologického a náboženského hlediska. Empirická část práce pak formou vlastního výzkumu zjišťuje názor veřejnosti na to, zda má mít nenarozené dítě stejné právo na život jako osoba již narozená a zda by veřejnost uvítala zpřísnění ochrany tohoto práva v případě počatého dítěte. V návaznosti na všechna výsledná zjištění konstatuji, že nenarozenému dítěti je zajištěna pouze obecně pojatá ochrana, ale není mu garantováno stejné právo na život jako osobě již narozené. Pro větší ochranu nenarozeného života se nevyslovila ani veřejnost. Veřejnost se domnívá, že k právu nenarozeného dítěte na život se nemá vyjadřovat společnost formou legislativy. Rozhodnutí o ochraně a životě počatého dítěte ponechává prioritně na jeho matce. Veřejnost by uvítala, aby se téma právo člověka na život řešilo spíše na preventivní než na represivní úrovni. Prevence je i prioritou sociální politiky státu. Tématem dalšího výzkumu by tak mohla být otázka, jaký vliv má sociální politika státu na rozhodování ženy o životě nenarozeného dítěte?
|
host ::
RSS.