|
|
Liminalita v románu Brama Stokera Drákula a dekadentní prvky díla
MIFKOVÁ, Zuzana
Práce nejprve charakterizuje dekadentní prvky románu Brama Stokera Dracula v kontextu pozdně viktoriánské literatury a obecně se pokusí definovat pojem liminalita podle přístupu Arnolda Van Gennepa (Rites of Passage) a Victora Turnera (The Ritual Process). Jádrem práce bude interpretace kategorie liminality na základě literárněvědné analýzy Stokerova románu, zahrnující vytyčení motivů a témat, které s pojmem liminalita souvisejí, a dále pojetí nadpřirozena a kategorie jinakosti (Otherness, the uncanny), jak je definuje S. Freud v eseji Das Unheimliche. Práce se zaměří na téma překračování hranice mezi lidskou sférou a světem nadpřirozena a pokusí se o interpretaci pojmu liminalita v kontextu díla pozdně viktoriánského období.
|
|
|
Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla
Zochová, Iveta ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla se zaměřuje na literární reprezentaci genderové problematiky v daném díle převyprávěném Eduardem Petiškou. Vlastní analýza spočívá v rozboru vybraných genderových konceptů, které jsou představeny komparativně na konkrétních příbězích. Hlavní důraz bude kladen na otázku, zda jsou tyto jevy zatíženy skrze patriarchální uspořádání společnosti, či nikoliv. Přes různorodost Petiškova textu, daného nutně variacemi původních dlouho vznikajících příběhů, lze nacházet určité modely a vzorce, které je možno teoreticky vymezit a vystavit srovnání s již existujícími genderovými teoriemi, ať již v případě vnímání literatury jako takové, tak zejména feministické literární kritiky konkrétně. V práci uplatňuji metodu takzvaného vzdorného čtení, které vychází z teorie Judith Fetterley. Hlavním úkolem takového čtení je dekonstruovat stávající text a jeho význam, jehož základem je hodnotový systém založený na mužské dominanci a zároveň jeho rekonstruování předkládající nový úhel pohledu. Dále s literárními postavami pracuji s ohledem na archetypální model analýzy. Z literárně-teoretického úhlu budu používat metodu takzvaného close reading, tedy pečlivého čtení. V práci je zohledněna otázka mocenských vztahů v rámci...
|
|
|
Téma démonického milence ve vybraných textech angloamerické literatury
REEGENOVÁ, Tereza
Práce se zabývá srovnávací analýzou obrazu démonického milence ve vybraných textech anglické a americké literatury. Teoretickým východiskem je charakteristika středověké balady James Harris a variací zkoumaného obrazu ve sbírce tradičních balad F. J. Childa. Pozornost je věnována zvláště úloze nadpřirozena ve vztahu k otázce viny a trestu, v tomto ohledu jsou připomenuty i umělé romantické verze M. G. Lewise, G. A. Bürgera či K. J. Erbena. Následující kapitoly jsou věnovány konkrétním dílům, které téma démonického milence rozvíjejí (poválečné povídky E. Bowen a S. Jackson). Literární analýza je zaměřena především na trauma osobní i historické minulosti, a s ním spojené pronásledování oběti zavázané slibem, s cílem poukázat na prohlubování psychologického a emocionálního významu tradičního příběhu.
|
|
|
Pojetí transcendence lidské existence jako nadpřirozena. Srovnání stanoviska H. de Lubaca a J. Milbanka
Čadanová, Lucie ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Nosek, Lukáš (oponent)
ČADANOVÁ, Lucie. Pojetí transcendence lidské existence jako nadpřirozena. Srovnání stanoviska H. de Lubaca a J. Milbanka. Práce se zabývá pojetím nadpřirozena u Henri de Lubaca a recepcí tohoto pojetí u anglikánského teologa Johna Milbanka, jednoho z čelních představitelů směru Radical Orthodoxy. Cílem práce je postihnout styčné body a rozdíly mezi jejich přístupy. V úvodní části práce objasníme pojmy přirozenost, nadpřirozenost a milost a jejich vzájemný vztah a pojednáme o historickém vývoji teologického myšlení o nadpřirozeném určení člověka. V další části si podrobněji ozřejmíme, jakým způsobem se uvedení teologové vypořádávají s otázkou transcendentního určení lidského bytí. V závěru práce pak oba přístupy porovnáme. Klíčová slova nadpřirozeno; teologická antropologie; transcendence; H. de Lubac; J. Milbank
|
|
|
Female characters as a medium of male authorities in Arthur Miller's The Crucible and William Golding's The Double Tongue
Beránková, Anna ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této práce je analýza způsobů jakými jsou ve známé novele The Double Tongue Williama Goldinga a hře Arthura Millera The Crucible ženské charaktery využívány mužskými postavami k dosažení jejich ambicí. Ačkoliv jsou tato díla zasazena do rozdílných historických období, obě rozvíjejí téma zneužívání patriarchální společností determinovaného podřízeného postavení často mladistvých dívek mužskými autoritami. Interpretace obou literárních děl se opírá o historické a sociokulturní studie zabývající se danými obdobími a o díla literárního kriticismu. Na základě srovnání obou literárních děl tato práce prezentuje abstrahované prvky, které jsou zásadní z hlediska jejího tématu, a které spojují obě díla. První díl teoretické části této práce poskytuje čtenáři stručný přehled týkající se autorů, a to se specifickým zaostřením na historické okolnosti, které ovlivnily znik a obsah diskutovaných děl. Druhý díl teoretické části se soustředí na historický a sociokulturní kontext období, ve kterých se odehrávají příběhy porovnávaných děl. Poslední díl teoretické části se zabývá postavením žen v jejich vlastních společenstvích. Praktická část následně ilustruje diskutované jevy na daných literárních dílech. Tato část se vyjadřuje ke specifickým podobnostem a upozorňuje na případné rozpory. Klíčová slova:...
|
|
|
Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla
Zochová, Iveta ; Jiroutová Kynčlová, Tereza (vedoucí práce) ; Knotková - Čapková, Blanka (oponent)
Diplomová práce Gender v povinné literatuře - Staré řecké báje a pověsti: genderová analýza díla se zaměřuje na literární reprezentaci genderové problematiky v daném díle převyprávěném Eduardem Petiškou. Vlastní analýza spočívá v rozboru vybraných genderových konceptů, které jsou představeny komparativně na konkrétních příbězích. Hlavní důraz bude kladen na otázku, zda jsou tyto jevy zatíženy skrze patriarchální uspořádání společnosti, či nikoliv. Přes různorodost Petiškova textu, daného nutně variacemi původních dlouho vznikajících příběhů, lze nacházet určité modely a vzorce, které je možno teoreticky vymezit a vystavit srovnání s již existujícími genderovými teoriemi, ať již v případě vnímání literatury jako takové, tak zejména feministické literární kritiky konkrétně. V práci uplatňuji metodu takzvaného vzdorného čtení, které vychází z teorie Judith Fetterley. Hlavním úkolem takového čtení je dekonstruovat stávající text a jeho význam, jehož základem je hodnotový systém založený na mužské dominanci a zároveň jeho rekonstruování předkládající nový úhel pohledu. Dále s literárními postavami pracuji s ohledem na archetypální model analýzy. Z literárně-teoretického úhlu budu používat metodu takzvaného close reading, tedy pečlivého čtení. V práci je zohledněna otázka mocenských vztahů v rámci...
|
host ::
RSS.