|
|
NIRA JAKO KONCEPČNÍ OMYL. PŘÍČINY SELHÁNÍ KORPORATIVISTICKÉHO PROJEKTU
Máslo, Lukáš ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
V této práci analyzuji příčiny neúspěchu ozdravného programu vycházejícího ze Zákona o národní průmyslové obnově (NIRA), jehož implementaci zajišťoval Národní úřad pro obnovu (NRA). Zkoumám nejprve ideové kořeny zákona a myšlenkové směry, které se do něj promítly. Následně se věnuji obsahu, procesu vytváření a schvalování kodexů poctivé konkurence a skutečnostem, které je determinovaly. V další části podrobně rozebírám procedury vynucování kodexů a zajišťování jejich dodržování, včetně peripetií, kterými tyto procedury prošly. Pochopení těchto procedur totiž považuji na nezbytné pro porozumění rostoucího odporu části podnikatelů vůči NRA. V posledních dvou kapitolách se věnuji vlastním příčinám krachu NRA. Tyto příčiny dělím na ty, které podle mého soudu přímo nevyplývaly z koncepce NIRA a které se mohly projevit při implementaci jakéhokoli jiného programu. A dále na příčiny, které přímo vyplývaly ze samotné podstaty legislativy. Ty pak ještě rozděluji na příčiny (defekty) vyplývající z NIRA pouze vlivem konkrétních historických okolností času a místa a na příčiny krachu vyplývající z koncepce zákona nutně, bez ohledu na okolnosti. Mou ústřední myšlenkou, v jejíž prospěch předkládám v této práci argumenty, je, že NIRA by býval musel skončit neúspěchem, právě díky inherentním problémům, které obsahoval, i kdyby nebylo rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Schechter. V souladu s Misesovou ideou o nutné nestabilitě jakéhokoli intervencionistického modelu vyslovuji hypotézu, že NIRA měl před sebou pouze dvě cesty. Jedna vedla k návratu ke stavu před přijetím zákona, druhá cesta vedla ve směru centrálního plánování, ať už v jakékoli podobě, které jediné mohlo, ačkoli jen krátkodobě, řešit problémy vyplývající z absentující meziodvětvové koordinace ve stavu fragmentace tržního řádu.
|
|
|
Meziválečná regulace průmyslového podnikání v USA a Itálii. Kodexy a korporativismus - srovnání prvního New Dealu s modelem fašistické Itálie
Máslo, Lukáš ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Ve své práci srovnávám hospodářsko-politická opatření vlády při úpravě poměrů v obchodně-průmyslovém sektoru v období platnosti zákona NIRA s obdobnými opatřeními ve fašistické Itálii. Předmětem srovnání je procedura vzniku, obsah a správa kodexů poctivé konkurence na jedné straně a syndikátní, resp. korporativní struktura na straně druhé. Jelikož americká organizace průmyslu se od italské podstatně lišila svou rolí i konkrétní podobou, nejsou jednotlivé srovnávané instituce vždy zcela ekvivalentní. Italský korporativistický model je založen na institucionalizaci kolektivního vyjednávání, tedy na organizaci pracovně-právních vztahů, zatímco kodexy poctivé konkurence jsou primárně organizací zaměstnavatelů v jednotlivých odvětvích, tedy institucí koordinace podnikatelské činnosti. Přesto jsou součástí kodexů i ustanovení pracovně-právní, stejně jako v korporativistickém systému existují orgány koordinace produkce. Při srovnávání kodexů se syndikátními sdruženími tedy srovnávám instituce s primárně odlišnými úlohami, nicméně otázky koordinace produkce a pracovně-právních vztahů, ač v obou systémech různé co do významu, jsou pro účely komparace zcela ekvivalentní, a tedy srovnatelné.
|
|
|
První New Deal
Černušák, Štěpán ; Tajovský, Ladislav (vedoucí práce) ; Váňa, Daniel (oponent)
V roce 1933 se stává americkým prezidentem demokratický kandidát Franklin Delano Roosevelt, který přichází s hospodářsko-politickým programem New Deal. Ten měl pro Američany znamenat naději na zlepšení situace v době Velké hospodářské krize. Práce se zabývá první etapou New Dealu od nástupu Roosevelta do funkce prezidenta až do roku 1935, kdy Nejvyšší soud zrušil jeden z pilířů prvního New Dealu. Toto období se vyznačuje ohromným zvýšením státních zásahů do ekonomiky, které Amerika v takové míře doposud nepoznala. Součástí prvního New Dealu byly mamutí projekty veřejných prací, jejichž cílem bylo snížení nezaměstnanosti. V oblasti zemědělství byl vydán zákon známý pod zkratkou AAA (Agriculture Adjustment Act), jehož cílem bylo snížit nabídku zemědělské produkce a zvýšit tím ceny na trhu. Stabilizaci průmyslového podnikání měl přinést tzv. zákon o ozdravení národního průmyslu (NIRA), který vytvářel kodexy čestné konkurence. Cílem práce je analyzovat hospodářskou politiku USA v letech 1933 - 1935 a popsat její dopady na ekonomiku USA.
|
host ::
RSS.