|
|
Remote sensing as a forest management tool in Sub-Himalayan area in India
Kunwar, Haruhit
Lesy indických Himalájí jsou domovem velmi význačné himálajské flóry a fauny, a místní obyvatelstvo a hospodářská zvířata se na lesy spoléhají kvůli agrární ekonomice a pastevectví. Implementace nástrojů dálkového průzkumu Země a geotechnologických nástrojů v lesnictví (precizní lesnictví) prokázala podporu lesního hospodářství Subhimalájská oblast v Indii je jednou z takových oblastí, která je z velké části zalesněná a vyžaduje aplikaci dálkového průzkumu Země v lesním hospodářství. Tato práce zahrnuje několik geotechnologických nástrojů, pomocí kterých byly zpracovány a analyzovány satelitní snímky, aby měly výstupy, které pomohou lesníkům a lesním správcům porozumět kritickým oblastem a implementovat lesní hospodářský plán s přesností a precizností a zároveň ušetřit spoustu času.
|
|
|
Tepelný ostrov města - analýza stavu a možnosti zlepšení
CHVOJKOVÁ, Aneta
Růst teploty povrchu v městském prostředí a tvorba tepelných ostrovů je jedním z nejvíce viditelných jevů zhoršujícího se klimatu obecně. Tento jev je neodmyslitelně spojený s rostoucí mírou urbanizace a s rozvojem měst. Tepelné ostrovy ve městech vznikají kumulací vysokých hodnot teploty povrchu a výrazně se odlišují od oblastí v jejich venkovském okolí. Teplota povrchu závisí na několika faktorech. Jedná se například o barvu, propustnost nebo materiál, jakým je povrch tvořen, dále o zastoupení vegetačního porostu v daném prostoru nebo rozvržení ulic. Velký vliv na teplotu v městském prostředí má také antropogenní činnost ve formě spalování fosilních paliv nebo dopravy. Jedním z nástrojů, jak co nejefektivněji zmírňovat nárůst teplot je především kvalitní vegetační porost a snaha o zadržování vody v městském prostředí a v krajině obecně. Zájmovým územím této práce, která se zabývá výše popsanou problematikou, je město Kardašova Řečice, kde bylo vymezeno dvanáct zkoumaných lokalit. Pomocí analýzy satelitních dat byly identifikovány problémové oblasti z hlediska teploty povrchu a několik menších tepelných ostrovů. Výsledky analýzy spektrálních vegetačních indexů ukázaly vzájemnou korelaci mezi teplotou povrchu a zastoupením vegetace, což bylo analyzováno pomocí dat spektrálních vegetačních indexů NDVI a NDMI. Nejvyšší teploty a nejmenší povrchová vlhkost byla zjištěna na plochách s nejmenším zastoupením vegetace (zeleně). Na plochách, kde byl dostatek vegetačního krytu a vody pro evapotranspiraci byla situace opačná. Jelikož byl prokázán významný pozitivní vliv vegetace na zmírňování růstu teploty povrchu v městském prostředí, byla navržena strategie na zlepšení podmínek pro život ve městě pomocí realizace vhodně zvolené zelené a zeleno-modré infrastruktury.
|
|
|
Vegetace ve městě - hodnocení časových změn vlivu vegetačního krytu na místní klima pomocí metod dálkového průzkumu Země
PAVLÍČKOVÁ, Lenka
Městský tepelný ostrov (UHI) je fenomén znatelně vyšších teplot ve městě v porovnání s okolím. Práce se zaměřuje na možný vliv expanze města na teplotu povrchu města, tedy na vliv na intenzitu městského tepelného ostrova. Pro studii je zvoleno město Cáceres ve stejnojmenné provincii Španělska. Vstupní hodnoty modelu jsou získány pomocí multispektrálních snímků Landsat. Analýza družicových snímků ukázala, že funkční vegetační pokryv a vodní plochy významně snižují teplotu povrchu, a mohou tak mít vliv na zmírnění efektu UHI. Studie však neprokázala vliv expanze města na intenzitu městského tepelného ostrova. Možným vysvětlením je, že si město s postupnou zástavbou v průběhu let udržuje konstantní poměr oblastí s nepropustnými materiály k oblastem s vegetací.
|
|
|
Vliv různých typů krajinného pokryvu na fyzikální parametry povrchu krajiny
KUNTZMAN, Jan
Cílem práce bylo zhodnocení energetických toků na plochách s různými půdními pokryvy. Pro potřeby práce bylo vybráno území v povodí Paseckého a Váčkového potoka v Novohradských horách. Na relativně malé ploše se zde nachází pět různých typů půdního pokryvu (orná půda, les, trvalý travní porost, mokřad a zástavba), u kterých byly hodnoceny funkční parametry (množství vegetace, vlhkost povrchu, radiační teplota povrchu) a prvky tepelné bilance (tok tepla do půdy, latentní teplo výparné a tok pocitového tepla). K hodnocení byly použity multispektrální satelitní snímky a pozemně měřená meteorologická data. Z výsledků práce vyplývá, že vegetace má příznivý vliv na mikroklimatické podmínky. Obzvláště trvalé vegetační kryty typu trvalých travních porostů, lesa či mokřadů vykazovaly výrazně větší vyrovnanost a stabilitu sledovaných parametrů než plochy zástavby, které měly v důsledku snížené schopnosti ochlazování díky výparu vody vyšší hodnoty teploty povrchu a toku pocitového tepla. Vegetace na rozdíl od zpevněných ploch a ploch zbavených vegetace vodu zadržuje a dále ji využívá pro evapotranspiraci. Tím ukládá energii ze Slunce do vodní páry, která v noci, kondenzujíc na podchlazených předmětech jim tuto energii opět předává. Voda tak v rámci malého vodního cyklu putuje krajinou a stabilizuje mikroklima v ní.
|
host ::
RSS.