|
|
Použití erozní potenciální metody v České republice
Hloušek, Jakub ; Larišová, Lucie (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
V rámci bakalářské práce bylo provedeno vyhodnocení ztráty půdy pro zájmové území nacházející se v severozápadní části povodí Němčického potoka, v okresu Blansko. Výpočet byl stanoven dvěma metodami, a to erozně potenciální metodou EPM, využívanou v Srbsku a metodou universální rovnice Wischmeiera a Smithe - USLE, využívanou pro podmínky v ČR. Nakonec byly obě tyto metody vzájemně porovnány. Obě metody využívají jiný způsob výpočtu. Metoda USLE využívá univerzální rovnici pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy za rok (G), metoda EPM svoji rovnici pro průměrnou roční specifickou ztrátu půdy (Wsp, Wy). Výpočet byl u obou metod proveden v prostředí ArcGIS, přičemž u metody USLE byl ještě využit při výpočtu faktoru (LS) program USLE2D. Při porovnání ztráty půdy na jednotlivých námi vyhodnocovaných plochách dle metod USLE a EPM bylo dosaženo vyšších hodnot ztrát půdy pomocí metody EPM a to na většině těchto ploch. Oproti metodě USLE je u EPM do celkové ztráty půdy ze zájmového území započítávána i ztráta půdy z lesních ploch. Z hlediska přesnosti dosažených reálných výsledků bylo stanoveno, že pro podmínky v ČR je vhodnější metoda USLE a to nejen z důvodu přesnějšího zadávání dat do výpočtu, ale i tím, že se v metodě EPM nenachází žádný faktor, který by lépe zohledňoval topografický faktor a odtokové poměry v daném území.
|
|
|
Použití erozní potenciální metody v České republice
Hloušek, Jakub ; Larišová, Lucie (oponent) ; Dumbrovský, Miroslav (vedoucí práce)
V rámci bakalářské práce bylo provedeno vyhodnocení ztráty půdy pro zájmové území nacházející se v severozápadní části povodí Němčického potoka, v okresu Blansko. Výpočet byl stanoven dvěma metodami, a to erozně potenciální metodou EPM, využívanou v Srbsku a metodou universální rovnice Wischmeiera a Smithe - USLE, využívanou pro podmínky v ČR. Nakonec byly obě tyto metody vzájemně porovnány. Obě metody využívají jiný způsob výpočtu. Metoda USLE využívá univerzální rovnici pro výpočet průměrné dlouhodobé ztráty půdy za rok (G), metoda EPM svoji rovnici pro průměrnou roční specifickou ztrátu půdy (Wsp, Wy). Výpočet byl u obou metod proveden v prostředí ArcGIS, přičemž u metody USLE byl ještě využit při výpočtu faktoru (LS) program USLE2D. Při porovnání ztráty půdy na jednotlivých námi vyhodnocovaných plochách dle metod USLE a EPM bylo dosaženo vyšších hodnot ztrát půdy pomocí metody EPM a to na většině těchto ploch. Oproti metodě USLE je u EPM do celkové ztráty půdy ze zájmového území započítávána i ztráta půdy z lesních ploch. Z hlediska přesnosti dosažených reálných výsledků bylo stanoveno, že pro podmínky v ČR je vhodnější metoda USLE a to nejen z důvodu přesnějšího zadávání dat do výpočtu, ale i tím, že se v metodě EPM nenachází žádný faktor, který by lépe zohledňoval topografický faktor a odtokové poměry v daném území.
|
|
|
Schwarzenberský patronát v 18. století na příkladu fary v Němčicích
HOSPASKOVÁ, Eliška
Předkládaná diplomová práce se zabývá patronátem rodu Schwarzenbergů v 18. století nad farou v Němčicích, jež patřila do netolického panství, a zároveň se snaží o obecnější charakteristiku schwarzenberské patronátní správy. Pro základní seznámení s předmětem studia je práce uvedena oddíly věnovanými patronátu obecně a dějinám Němčic a tamější fary. Pak již na příkladu němčické fary představuje základní oblasti uplatňování patronátních práv Schwarzenbergů nad farami na jejich panstvích. Studuje patronátní práva především z hlediska správního, všímá si i symbolické roviny patronovy autority a věnuje zvláštní pozornost analýze a interpretaci stěžejních typů písemností patronátní agendy a vzájemné komunikaci příslušných patronátních úřadů. Další kapitoly se tedy věnují založení němčické fary jako příkladu farní fundace a jejím příjmům, dále pojednávají o udělování presentací, o instalacích farářů, o účasti patronátních úředníků na kanonických visitacích a o vyřizování pozůstalostí světských duchovních. Přílohy doplňují text práce prostřednictvím edice zakládací listiny němčické fary, přehledu tamějších farářů a reprodukcí některých pramenů.
|
|
|
Pamětní knihy fary Němčice 1759-1939
HOSPASKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce "Pamětní knihy fary Němčice 1759-1939" si klade za cíl seznámit s problematikou farních pamětních knih. Vytčené téma je sledováno na příkladu dvou pramenů tohoto druhu, vzniklých činností Farního úřadu Němčice (u Netolic), a v souvislosti s dějinami obce i tamní duchovní správy. Proto jsou v první kapitole nastíněny dějiny Němčic od první písemné zmínky až do současnosti a v druhé kapitole popsán vývoj tamní fary. Není opomenut ani vývoj němčického farního kostela sv. Mikuláše. Těžištěm práce je třetí kapitola, jež představuje obě pamětní knihy němčické fary, z nichž první obsahuje zápisy z let 1759 až 1783 (respektive 1796) a druhá byla vedena v období od roku 1836 pravděpodobně do roku 1939 (s přípiskem z roku 1948). U obou pamětních knih je podán vnější a vnitřní popis, jsou naznačeny souvislosti jejich založení, charakterizováni jednotliví kronikáři a rozebrány jejich zápisy. V závěru je shrnut vývoj a význam vedení farních pamětních knih a navrženo jejich možné využití pro historické bádání. Práci doplňuje několik příloh, zejména edice starší němčické pamětní knihy, ukázky písma kronikářů, dále tabulky, mapky a fotografie.
|
host ::
RSS.