Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 6 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Struktura sukcesních porostů a růstové vlastnosti břízy bělokoré (Betula pendula Roth) na exponovaném stanovišti
Bardoň, Karel
Tato bakalářská práce popisuje strukturu přirozeně vzniklých porostů s převahou břízy bělokoré (Betula Pendula Roth) na dvou exponovaných stanovištích. Plocha označená jako „Hlubočec“ reprezentuje situaci Nízkého Jeseníku, plocha označená jako „Krásná“ situaci Moravskoslezských Beskyd. Obě plochy byly inventarizovány a popsány jak z hlediska růstového potenciálu břízy, tak i z hlediska současného výskytu ostatních dřevin, v případně „Hlubočec“ i jedinců tzv. cílových. Pěstební potenciál byl, jak se dalo předpokládat na trofnější ploše Hlubočce. Zde se nachází jak cíloví jedinci odrostlého buku lesního a dubu letního, je zde výskyt poměrně hojné následné obnovy smrku ztepilého, břízy bělokoré, pomístně i jeřábu ptačího a buku lesního. Plocha „Krásná“ reprezentuje plochu v minulosti pěstebně zanedbávanou, postiženou erozí a degradačními vlivy, kde bříza plní hlavně funkci ochrany půdy a obnovy stanoviště.
Struktura porostů pionýrských dřevin a jejich obnova v přírodní lesní oblasti 29 - Nízký Jeseník
Haltof, René
Předkládaná diplomová práce se zabývá strukturou porostů pionýrských dřevin a jejich následnou obnovou v přírodní lesní oblasti 29 – Nízký Jeseník, vzniklých sukcesí po alochtonním smrku, konkrétně se nacházející na LS Vítkov a LS Opava (LČR, s. p.). Cílem bylo v zájmové oblasti, ve vybraných porostech, popsat strukturu středně starých porostů s převahou břízy a zaevidovat veškeré dřeviny. U horní etáže (stromy nad 2 m), která je převážně tvořena břízou, změřit tloušťku stromu ve výčetní výšce. Dále pak zjistit jejich pěstební potenciál a vybrat cílové stromy. U cílových stromů zjistit tloušťkový přírůst a také délku a šířku koruny. U stromů pod 2 metry (spodní etáž) změřit jejich výšku a rozlišit je podle původu – přirozená nebo umělá obnova, a dále zhodnotit pěstební potenciál stromů z přirozené a úspěšné umělé obnovy. V souladu s cíli práce byla formulována specifika výchovy využitelná v lesnické praxi.
Vliv chemické meliorace na půdní prostředí v kořenové zóně smrku ztepilého v oblasti Nízkého Jeseníku
Hošek, Michal
U vybrané přírodní lesní oblasti (PLO 29) byl pozorován vliv aplikovaných hnojiv na vybrané pedochemické charakteristiky v zóně kořenového balu smrku ztepilého (Picea Abies /L./ Karsten). Založeny byly dvě výzkumné plochy s dílčím dělením na parcely a byly tvořeny zajištěnými kulturami smrku ztepilého. Na jednotlivých parcelách proběhla aplikace práškových hnojiv řady Silvamix, Silvamix R + stimulátor a Silvamix A. Pravidelně byly odebírány půdní vzorky z kořenové zóny smrku. Vliv hnojiv na pedochemické charakteristiky byl pozorován po dobu dvou let. Z výsledků měření je pozorovatelné, že aplikovaná hnojiva ovlivňují půdní prostředí a při správné aplikaci mohou pozitivně ovlivnit pedochemické faktory. Efekt hnojiv také limitují jednotlivé ekologické podmínky stanovišť. Největší vliv byl pozorován u hnojiva Silvamix R + stimulátor, které se nejvíce lišilo od kontrolní parcely.
Efekt aplikace minerálních hnojiv a organominerálního stimulačního přípravku na výživu, vývoj a odrůstání smrkových monokultur v PLO 29 - Nízký Jeseník
Hošek, Michal
Ve vybrané přírodní lesní oblasti byl sledován vliv aplikovaných hnojiv na výživu a odrůstání smrku ztepilého (Picea Abies (L.) Karsten). Byly zde založeny 2 výzkumné plochy se zajištěnými kulturami smrku ztepilého. Plochy byly rozděleny na jednotlivé hnojivové parcely. Na jednotlivých variantách byly následně aplikovány prášková hnojiva řady Silvamix (Silvamix R + stimulátor, Silvamix A) a organominerální přípravek Vermaktiv Stimul. Vliv aplikovaných hnojiv byl vyhodnocován 1. rok po aplikaci. Pravidelně (jednou ročně) byly odebírány vzorky jehličí a měřeny morfologické parametry ošetřených jedinců (výška, tloušťka). Z výsledků bylo pozorováno, že aplikace hnojiv může mít positivní vliv na výživu a odrůstání kultur smrku ztepilého. Efekt hnojiv se ovšem liší v závislosti na ekologických podmínkách stanoviště. Nejlépe působící hnojiva byly Silvamix R + stimulátor a Silvamix A.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.