|
|
Role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matky
SCHÖNBAUEROVÁ, Andrea
Hlavním záměrem výzkumu bylo prozkoumání, v čem by spočívala role komunitní sestry v péči o novorozence, kojence a matku a jak by bylo možné zařadit tento způsob péče do současného systému preventivní péče o novorozence a kojence v České republice. Výzkum byl zpracován kvalitativním a kvantitativním designem. V první etapě výzkumného šetření byly realizovány rozhovory se sestrami z ambulancí PLDD a matkami kojenců v jihočeském a plzeňském kraji. Ze získaných údajů byly vytvořeny nestandardizované dotazníky pro sestry a matky. Statistické zpracování bylo provedeno programem MS Excel, kdy byly vypočteny absolutní a relativní četnosti a pomocí chí kvadrát testu byly testovány vztahy mezi proměnnými na hladině významnosti ? =0,05 a byl použit Pearsonův korelační koeficient. Pro potřeby kvalitativního šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor ze šesti matek kojenců a sedmi sester z ordinací PLDD v jihočeském a plzeňském kraji. Pro kvantitativní šetření byl vytvořen záměrným výběrem výzkumný soubor z 254 matek batolat ve stáří 12 - 24 měsíců. Výzkumný soubor sester byl vytvořen záměrným výběrem a tvořilo ho 196 sester pracujících v ambulancích PLDD déle než jeden rok. Vícerodičky mají prokazatelně více informací při propuštění z porodnice o technice kojení, odsávání mateřského mléka, přebalování, hygienické péči a koupání, oblékání, spánku, péči o pupeční pahýl a o bezpečné manipulaci s dítětem. Informovanost o prevenci náhlého úmrtí kojenců nebo uskladnění mateřského mléka je na stejné úrovni u prvorodiček jako vícerodiček. Existuje statisticky významný vztah mezi mírou informovanosti a výskytem problémů v prvním roce života dítěte. Osobní zkušenost sester s návštěvní službou má vliv na to, zda přikládají této službě význam. Současný model preventivní péče o novorozence a kojence je potřebné podrobit kritické analýze a vhodně jej doplnit o intervence návštěvní služby.
|
|
|
Historický vývoj ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR.
LAZOROVÁ, Hana
V 19. století nebyla dostupnost zdravotní a ošetřovatelské péče z hlediska geografického i ekonomického na příliš dobré úrovni, neboť ji zejména na venkově zajišťovaly méně kvalifikované osoby. Péče o dítě se odehrávala převážně v domácím prostředí. Matky tak byly odkázány především samy na sebe, informace a zkušenosti přejímaly od starších žen ve svém okolí. Z této doby pochází ohledně péče o dítě mnoho mýtů a pověr. Vliv na tehdejší ošetřování dětí měla kultura dané společnosti a také náboženské smýšlení. Pediatrie se jako samostatný vědní obor začala vyvíjet až na přelomu 19. a 20. století. V souvislosti s tím se pozornost zaměřila také na rozvoj ošetřovatelské péče. Zakládala se první dětská oddělení a péče o dítě se postupně přesouvala do nemocnic. V průběhu historického vývoje se měnily i způsoby této péče. Ve 20. století došlo v ošetřování dětí k obrovskému pokroku. Vznikaly ošetřovatelské školy a další nemocnice. Velký nárůst můžeme zaznamenat i v počtu odborné literatury zabývající se ošetřováním a výchovou dětí v různých věkových obdobích. Postupně se začalo rozšiřovat poradenství pro matku a dítě. Mýty a pověry byly postupně vytlačovány informacemi s vědeckým základem. V padesátých letech 20. století se rozvíjela komunitní péče, která byla reakcí na špatnou dostupnost zdravotní péče na venkově. V osmdesátých letech se na porodnických odděleních v nemocnicích zavádí nový způsob péče o matku a dítě tzv. roaming-in, který na neonatologických odděleních úspěšně funguje dodnes. Hlavní prioritou dětského ošetřovatelství je zabezpečit kvalitní ošetřovatelskou péči ve všech obdobích dětského věku, a to nejen v nemoci, ale i ve zdraví. Cílem této práce bylo zmapovat vývoj ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní metodou. Informace byly zjišťovány metodou obsahové analýzy dat. Získané informace jsou členěny podle jednotlivých časových období. Zmapování vývoje ošetřovatelské péče v dětském věku na území ČR může nejen sestrám, ale i ostatním zdravotnickým pracovníkům a laické veřejnosti poskytnout ucelený pohled na to, jak se v průběhu jednotlivých časových období vyvíjela péče o dítě na našem území.
|
|
|
Návštěvní služba jako součást práce sestry v ambulanci praktického lékaře pro dospělé
ŠUPLEROVÁ, Michaela
Mezi hlavní výhody návštěvní služby sestrou v domácím prostředí patří především soukromí pacienta. Pacienti se zotavují lépe doma než v nemocnicích či různých sociálních zařízeních. Pacientům je poskytována individuální péče, která vychází přímo z jejich aktuálních potřeb. Dalším přínosem domácího ošetřování je ekonomičnost. Cíl bakalářské práce spočívá ve zmapování rozsahu a přínosu návštěvní služby sestrou pro klienty a jejich spokojenost s poskytovanými službami. Výzkumné otázky se samy nabízejí. Jaký je rozsah návštěvní služby sestrou, jsou návštěvy přínosem pro sestry pracující u PL a pro pacienty využívající návštěvní služby? Z výzkumu bakalářské práce vyplývá, že sestry, v ambulanci praktického lékaře pro dospělé, vykonávající návštěvní službu, znají celou zdravotní dokumentaci pacientů, jejich rodinnou i sociální situaci a bydlení. Díky tomu je pak péče o pacienta efektivnější. Dalším kladným aspektem je také rychlejší návaznost poskytované ošetřovatelské i lékařské péče. Pacienti sestru lépe znají, důvěřují jí a jsou k ní otevřenější. Z výzkumu dále vyplývá, že pacienti by si přáli více návštěv sester z ordinace praktického lékaře i o víkendech. Za nevýhodu považují to, že přes týden je ošetřuje jejich sestra, kterou znají a o víkendu se o ně starají sestry, které mají zrovna službu v agenturách domácí péče. Další důležitou markantou je demografický rozdíl v obvodu praktického lékaře pro dospělé, počet registrovaných pacientů a počet zaměstnaných všeobecných sester u PL. Sestry a lékaři nemají tolik času, a pacientům se věnují mnohem méně, tudíž jsou uspokojovány převážně fyziologické potřeby a na sociální a duchovní potřeby se zapomíná. Praktickým výstupem z bakalářské práce je vytvoření letáku pro pacienty o návštěvní službě ke zlepšení jejich informovanosti.
|
|
|
Význam návštěv v domácnosti v primární péči o dítě
KARDOVÁ, Kateřina
V bakalářské práci na téma {\clqq}Význam návštěv v domácnosti v primární péči o dítě`` jsem se zaměřila jednak na význam a četnost návštěvní služby v domácnosti zdravotnických pracovníků a jednak na návštěvnost sociálního pracovníka v rodině v rámci programu sanace rodiny. Prvním cílem mé bakalářské práce je zmapování frekvence návštěv zdravotnických pracovníků v novorozeneckém a starším období dítěte v domácnosti. Druhým stanoveným cílem je zmapování frekvence sanace rodiny. Při zpracovávání jsem pracovala metodou kvantitativního výzkumu. Jako nástroj jsem použila anonymní standardizovaný dotazník. Dotazníky jsem rozdala rodičům dětí v dětských koutcích, mateřských centrech a na venkovních hřištích. Hypotéza 1, že návštěvní služba zdravotních pracovníků v rodině je v novorozeneckém a starším období dítěte méně než 30%. Pro ověření druhé hypotézy jsem zpracovala druhý dotazník, který vyplňovaly organizace, které provádějí sanaci rodin. Potvrdila se i druhá hypotéza, že metoda sociální práce {--} sanace rodiny je v České republice nedostatečná. Tato práce může být využita jako podnět ke zvýšení frekvence návštěv zdravotnického pracovníka v domácnosti a to nejen u dětí v novorozeneckém období, ale i starším, protože jak z výzkumu vyplývá, rodiče by měli o tuto službu zájem. V rámci sanace rodiny lze tuto práci využít k tomu, aby se včas začalo pracovat s dítětem a jeho rodinou tak, aby došlo k ozdravení rodiny a dítě mohlo zůstat ve své původní rodině a nemuselo být umístěno v některém ze zařízení s ústavní výchovou.
|
|
|
Potřeba návštěvní služby sester primární péče u dětských pacientů
ZAVADILOVÁ, Adéla
Návštěvní služba patří mezi zákonem stanovené činnosti sestry pracující v pediatrické ambulanci. Při návštěvní službě má sestra možnost získat mnoho cenných informací o rodině a o prostředí, ve kterém dítě vyrůstá. Sestra může poradit rodičům v oblasti prevence nemocí a úrazů u dětí a dát jim rady v oblasti výživy, hygieny nebo výchovy. Zároveň pro rodiče může být návštěva velkým přínosem, neboť zde mají dostatek času na dotazy ohledně prevence nebo výchovy svých dětí. Vzhledem k tomu, že žádná zdravotní pojišťovna tuto činnost sestrám neproplácí, sestry provádějí návštěvní službu pouze u novorozence jako první návštěvu od propuštění z porodnice, která zdravotními pojišťovnami proplacena je. Jen malé procento sester provádí podle výsledků výzkumu návštěvní službu {\clqq}ve volném čase`` nebo v nejnutnějších případech. Ve většině případů provádí návštěvní službu lékař sám. Tento problém lze vyřešit nejspíše dohodou mezi pediatrickými ambulancemi a pojišťovnami o proplácení návštěvní služby sestrám nebo by tento problém mělo řešit ministerstvo zdravotnictví zavedením do rámcového vzdělávacího programu obor komunitní dětská sestra,která by zastala návštěvní službu sester v primární péči.
|
|
|
Potřeba návštěvní služby porodní asistentky u matek v poporodním období
BRABENCOVÁ, Iveta
Porodní asistentky v návštěvní službě jsou specialistky na všechny problémy, které trápí ženy a jejich děti v šestinedělí. Komplexní péče porodních asistentek v domácím prostředí bezprostředně navazuje na péči nemocniční a poskytuje zdravotní služby, které se snaží zajistit včasnou odbornou pomoc. Dle zákona o zdravotním pojištění je hrazena péče v obvyklém rozsahu 1 návštěva porodní asistentky před porodem a 3 návštěvy porodní asistentky po porodu.
|
host ::
RSS.