Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 9 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Aplikace povrchových úprav na ruční nástroje
Vraspírová, Eva ; Klakurková, Lenka (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou materiálů používaných k výrobě ručních nástrojů a nářadí. Teoretická část je soustředěna na nástrojové oceli, jejich mechanické a technologické vlastnosti a jejich tepelné zpracování. Dále jsou zde přehledně rozděleny a popsány moderní povrchové úpravy používané v současnosti. Následující část je zaměřena na moderní technologie povrchových úprav aplikovaných na ruční nástroje. Praktická část je zaměřena především na technologie výroby bitů firmy Wera Werk s.r.o., která se zabývá výrobou a odbytem ručního utahovacího nářadí, jako jsou šroubováky, úhlové klíče, zástrčné klíče, bity a momentové nářadí. Pozornost je věnována také moderním technologiím povrchových úprav, např. na bázi zinečnatého fosfátu, niklu, nikl-zlato a nikl-diamant-zlato, používaných na tyto nástroje a problematice lakování. Ke studiu byly využity metody světelné mikroskopie, měření tvrdosti dle Vickerse a Brinella a rastrovací elektronové mikroskopie vybavené energiově disperzní chemickou mikroanalýzou.
Oceli na nástroje
Bíza, Michal ; Němec, Karel (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ocelemi, které se používají na výrobu pracovních nástrojů. První část je zaměřena na rozdělení a charakteristiku materiálů užívaných na výrobu nástrojů. Druhá část práce se zabývá rozdělením nástrojových ocelí podle různých kritérií, výrobou nástrojových ocelí, tepelným zpracováním, strukturou a vlastnostmi ocelí používaných na nástroje. Poslední část je zaměřena na popis nástrojových ocelí, které se rozdělují podle použití v praxi.
Účinný střižný nástroj pro dělení pružinových drátů
Smékal, Jan ; Sliwková, Petra (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo navrhnout úpravu střižného nástroje pro dělení pružinových drátů za účelem zvýšení jeho živostnosti. Byla provedena analýza střižného procesu, která potvrdila nízkou živostnost dolního, střižného nástroje – průměrná živostnost dolního, střižného nástroje je 3 734 kusů. V práci byly nastíněny varianty řešení problému – změna technologie dělení pružinového drátu, změna materiálu střižného nástroje a lokální úprava střižné hrany nástroje. Byly navrženy tři úpravy střižné hrany nástroje a to, vložka ze slinutého karbidu, návary střižné hrany a vložka z rychlořezné oceli. Testování vložek ze slinutých karbidů ČSN ISO 5013 HC – P80 a ČSN ISO 5013 HC – P60 ukázalo, že slinuté karbidy jsou příliš křehké pro stříhání pružinových drátů. Z pěti testovaných návarových materiálů (HS6-5-2, HS2-9-2, X37CrMoW5-1, Stellite6 a Stellite12) měl nejvyšší dosaženou živostnost 2 463 kusů materiál X37CrMoW5-1. Tento materiál byl následně dále testován a dosažená průměrná živostnost byla 2 021 kusů. U návarů byl zjištěn pokles tvrdosti v tepelně ovlivněné oblasti. Poslední úpravou střižné hrany byly vložky z rychlořezných ocelí HS12-1-4 a HS10-4-3-10, u kterých došlo k porušení v pájeném spoji, přičemž na obou materiálech vznikly pozorovatelné trhliny hned po prvním střihu. Materiály měly patrně příliš velkou tvrdost (60 a 65 HRC) a velmi nízkou houževnatost pro tak extrémní zatížení.
Degradace strojírenských materiálů opotřebením
Liška, Jaromír
Cílem této práce bylo detailně poznat proces opotřebení, abraziva a materiály, které jsou schopny opotřebení odolávat. Tyto poznatky experimentálně ověřit v laboratorních a provozních podmínkách. V první části byla provedena analýza materiálu opotřebených součástí lisovacích nástrojů pro výrobu technické keramiky a nalezena možná řešení vedoucí ke zvýšení jejich životnosti. Byla také vybrána odolnější ledeburitická nástrojová ocel pro výrobu lisovacích nástrojů 19 573 (dle ČSN). Ve druhé části práce byly pomocí laboratorních zkoušek testovány vytipované PVD povlaky nanesené na vybranou ocel. Pomocí laboratorní zkoušky v brusné nádobě a na brusném plátně byl vybrán nejodolnější nitridický povlak. Ve třetí části práce byla provedena provozní zkouška lisovacího nástroje s funkčními součástmi, na kterých byl aplikován vybraný povlak. Poslední část práce ověřuje možnost využití nástrojových ocelí pro výrobu abrazivně namáhaných součástí orebního tělesa. Spolu se vzorky nástrojových ocelí byla testována nelegovaná konstrukční ocel s různým tepelným zpracováním a otěruvzdorný plech Hardox. Odolnost proti opotřebení těchto ocelí byla také ověřena laboratorní zkouškou na brusném plátně a v Bondově přístroji. Výsledky zkoušek byly statisticky vyhodnoceny, porovnány a graficky znázorněny. Dosažené výsledky lze přímo aplikovat v technické praxi a získané poznatky umožní určit směr dalšího výzkumu.
Oceli na nástroje
Bíza, Michal ; Němec, Karel (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ocelemi, které se používají na výrobu pracovních nástrojů. První část je zaměřena na rozdělení a charakteristiku materiálů užívaných na výrobu nástrojů. Druhá část práce se zabývá rozdělením nástrojových ocelí podle různých kritérií, výrobou nástrojových ocelí, tepelným zpracováním, strukturou a vlastnostmi ocelí používaných na nástroje. Poslední část je zaměřena na popis nástrojových ocelí, které se rozdělují podle použití v praxi.
Aplikace povrchových úprav na ruční nástroje
Vraspírová, Eva ; Klakurková, Lenka (oponent) ; Doležal, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou materiálů používaných k výrobě ručních nástrojů a nářadí. Teoretická část je soustředěna na nástrojové oceli, jejich mechanické a technologické vlastnosti a jejich tepelné zpracování. Dále jsou zde přehledně rozděleny a popsány moderní povrchové úpravy používané v současnosti. Následující část je zaměřena na moderní technologie povrchových úprav aplikovaných na ruční nástroje. Praktická část je zaměřena především na technologie výroby bitů firmy Wera Werk s.r.o., která se zabývá výrobou a odbytem ručního utahovacího nářadí, jako jsou šroubováky, úhlové klíče, zástrčné klíče, bity a momentové nářadí. Pozornost je věnována také moderním technologiím povrchových úprav, např. na bázi zinečnatého fosfátu, niklu, nikl-zlato a nikl-diamant-zlato, používaných na tyto nástroje a problematice lakování. Ke studiu byly využity metody světelné mikroskopie, měření tvrdosti dle Vickerse a Brinella a rastrovací elektronové mikroskopie vybavené energiově disperzní chemickou mikroanalýzou.
Degradace strojírenských materiálů opotřebením
Liška, Jaromír
Cílem této práce bylo detailně poznat proces opotřebení, abraziva a materiály, které jsou schopny opotřebení odolávat. Tyto poznatky experimentálně ověřit v laboratorních a provozních podmínkách. V první části byla provedena analýza materiálu opotřebených součástí lisovacích nástrojů pro výrobu technické keramiky a nalezena možná řešení vedoucí ke zvýšení jejich životnosti. Byla také vybrána odolnější ledeburitická nástrojová ocel pro výrobu lisovacích nástrojů 19 573 (dle ČSN). Ve druhé části práce byly pomocí laboratorních zkoušek testovány vytipované PVD povlaky nanesené na vybranou ocel. Pomocí laboratorní zkoušky v brusné nádobě a na brusném plátně byl vybrán nejodolnější nitridický povlak. Ve třetí části práce byla provedena provozní zkouška lisovacího nástroje s funkčními součástmi, na kterých byl aplikován vybraný povlak. Poslední část práce ověřuje možnost využití nástrojových ocelí pro výrobu abrazivně namáhaných součástí orebního tělesa. Spolu se vzorky nástrojových ocelí byla testována nelegovaná konstrukční ocel s různým tepelným zpracováním a otěruvzdorný plech Hardox. Odolnost proti opotřebení těchto ocelí byla také ověřena laboratorní zkouškou na brusném plátně a v Bondově přístroji. Výsledky zkoušek byly statisticky vyhodnoceny, porovnány a graficky znázorněny. Dosažené výsledky lze přímo aplikovat v technické praxi a získané poznatky umožní určit směr dalšího výzkumu.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.