|
|
Taneční profese - její podoba a socioekonomický status na příkladu baletu ND v Praze do roku 1945
Bulínová, Karolína ; KAZÁROVÁ, Helena (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Ve své disertační práci jsem se pokusila přiblížit společenské a ekonomické postavení členů baletního souboru Národního divadla v Praze od jeho vzniku do roku 1945. Zásadním aspektem v tomto časovém úseku bylo úsilí baletu o získání uznání jako plnohodnotného divadelního žánru, osamostatnění od opery, jíž bylo součástí až do roku 1958. Podřadné postavení baletu v rámci divadelní hierarchie se odráželo ve finančním ohodnocení tanečníků; ti měli vždy nižší platy než členové souboru operního a činoherního. Vývoj a proměny sociální a ekonomické situace baletních umělců v pozici zaměstnanců kamenného divadla jsem se snažila zachytit na základě několika konkrétních životních příběhů, v závislosti na dobových okolnostech. Finanční podmínky dokládám dochovanými smlouvami, celkovou životní situaci pak dalšími osobními dokumenty, zejména korespondencí. Četné žádosti o zvýšení gáže či poskytnutí zálohy, prosebné až ponížené dopisy svědčí o tom, že ekonomické podmínky představitelů taneční profese byly často na hranici existenčního minima.
|
|
|
Balet Národního divadla v 70. a 80. letech 20. století
Čižmáriková, Monika ; NĚMEČKOVÁ, Elvíra (vedoucí práce) ; GREMLICOVÁ, Dorota (oponent)
Tato práce přibližuje a shrnuje dění v baletu Národního divadla v Praze v 70. a 80. letech 20. století, konkrétně mezi lety 1969 a 1989. Zabývám se v ní osobnostmi na postu šéfů baletu, Jiřím Němečkem, Emerichem Gabzdylem a Miroslavem Kůrou, kteří kromě vedení baletu působili také jako choreografové. Vedle výše zmíněných se v divadle věnovali choreografii také například Jiří Blažek, Antonín Landa, Vlastimil Jílek, či Daniel Wiesner. Přibližuji jednotlivé sezony a konkrétní díla, která se v nich v premiéře uvedla. Dále se ve své práci věnuji výjimečné generaci interpretů, působila zde například Michaela Černá, Marta Drottnerová, Vlastimil Harapes, Jan Kadlec, Lubomír Kafka, Jaromír Petřík, Michaela Vítková, Hana Vláčilová, Aneta Voleská, Pavel Ždichynec a mnozí další. To vše zasazuji do kontextu politické doby, do období známého jako normalizace. Věnuji prostor zahraničním souborům a jednotlivcům, kteří u nás hostovali. Mým primárním zdrojem byl Archiv Národního divadla, dále Ročenky Národního divadla, soudobé periodikum Taneční listy, ze kterých jsem čerpala kritiky a recenze k premiérám. Dalším cenným pramenem byla osobní svědectví umělců, kteří v dané době v Národním divadle působili: Mahuleny Křenkové, Jiřího Němečka ml., Astrid Štúrové, Hany Vláčilové a Daniela Wiesnera.
|
host ::
RSS.