|
|
Přeshraniční spolupráce Národního parku Šumava a Národního parku Bavorský les
JERHOTOVÁ, Vendulka
Bakalářská práce se zabývá přeshraniční spoluprací mezi Národním parkem Šumava a Národním parkem Bavorský les. Realizované a připravované projekty se zaměřují převážně na ochranu přírody, monitoringy druhů živočichů, hub či rostlin, enviromentální vzdělávání a stavby naučných stezek. Tyto aktivity jsou z velké části podporovány evropskými fondy. Text se rovněž věnuje tématu regionální politiky, euroregionům a formám spolupráce. V kvalifikační práci je přiblížen vývoj jednotlivých národních parků a jejich přístup k ochraně přírody.
|
|
|
Inovace produktů pro cykloturisty v NP Šumava
PŮBALOVÁ, Kateřina
Národní park Šumava je díky jeho rozmanité krajině vhodný pro aktivní cestovní ruch. Cílem NP Šumava je nabídnout kvalitní služby návštěvníkům jak v oblasti stravování, ubytování, tak během orientace na cyklistických trasách. Tato bakalářská práce umožní čtenářům nahlédnout do problematiky produktu cestovního ruchu pro cyklisty a následné inovace. Dále se čtenář dozví, zda existuje rozdílné chování vybraných cílových skupin.
|
|
|
Přirozená obnova lesa po disturbanci lýkožroutem smrkovým \kur{ (Ips typographus} L.)
ROTOVÁ, Alžběta
Diplomová práce se zabývá hodnocením přirozené obnovy lesa v bezzásahové oblasti v okolí Březníku s použitím spektrálních dat a spektrálních vegetačních indexů v kombinaci s terénními daty přirozené obnovy. Mezi lety 1995-1998 došlo v oblasti k nejvyšší dynamice rozpadu lýkožrouta smrkového a následnému odumření porostů, které od té doby přirozeně regenerují. Obnova lesa byla hodnocena na 15 výzkumných plochách. Zjištěné hodnoty byly porovnány s daty naměřenými Národním parkem Šumava v letech 2008 a 2009. Výsledky terénního měření ukazují mírný pokles počtu jedinců smrku proti roku 2008 a 2009. Porovnání terénních dat se spektrálními indexy dokládá regresní vztah mezi hodnotou spektrálního indexu a přirozené obnovy. Nejvhodnějším indexem pro hodnocení obnovy lesa je dle výsledků index FRI2. V práci bylo také hodnoceno optimum v průběhu vegetační sezóny pro hodnocení obnovy lesního porostu, které se ukázalo být na konci jara a po konci vegetační sezóny. Největší míra přirozené obnovy v zájmovém území byla zjištěna na západních svazích Mokrůvek a také na osluněných jihozápadních svazích. Oblasti zapojeného heterogenního porostu se střídají s oblastmi s lesním porostem rozvolněným, ale se značně zapojeným bylinným patrem. Z výsledků práce vyplývá, že spektrální data a z nich vypočtené spektrální indexy jsou vhodné k hodnocení obnovy lesního porostu. Metody dálkového průzkumu země přinášení systematické pokrytí daného povrchu daty, což napomáhá lepšímu porozumění procesů v lesních porostech.
|
|
|
Šumavský vlk, zlo nebo spása? Pohled klíčových aktérů na návrat vlka na Šumavu
Baborová, Hana ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Novotná, Hedvika (oponent)
diplomová práce se zabývá výzkumem jednotlivých problematikou návratu vlka do Národního parku Názory byly získány pomocí a pomocí dotazníkového Jeho výsledky byly porovnány s výzkumem socioekonomický monitoring v národních parcích a Bavorský les v letech 2017 2019 , který se z také problematice vlka. Práce tak popisuje vývoj v Cílem práce je poskytnout vhled do místní problematiky, popsat postoje jednotlivých a definovat faktory, které mají na rozdílné názory vliv. Teoretická popisuje zkoumané území a tak jako její dopad na krajinu, biodiverzitu a Praktická se na konkrétní postoje zainteresovaných stran, z kterých vyvozuje hypotézy pro dotazníkové Pomocí kombinace kvalitativní i kvantitativní metody v vyhodnocuji cíle práce. slova Národní park vlk obecný, návrat pohled vnímaní
|
|
|
Profil návštěvníka Národního parku Šumava
MARŠÁLKOVÁ, Jitka
Cílem diplomové práce je charakterizovat návštěvníka Národního parku Šumava, zabývá se motivem k návštěvě a způsobem využívání tohoto území. Dále se zabývá vnímáním základních krajinných struktur národního parku a hodnotí posun ve vnímání těchto krajinných struktur oproti literatuře 19. století. V neposlední řadě se zabývá environmentálními postoji návštěvníků. Pro komplexní podchycení této problematiky jsou zprvu vysvětleny základní pojmy, jejich rozdělení a nejdůležitější mezníky ve vztahu člověka k přírodě. Práce tak s pomocí historického vývoje zachycuje nejdůležitější myšlenkové změny enviromentálních postojů a prostřednictvím doložených tezí je utvrzuje, či naopak vyvrací.
|
|
|
Konflikt mezi ochranou biodiverzity a socioekonomickým rozvojem v Národním parku Šumava
KULÍŠEK, Pavel
Tato diplomová práce se zabývá konflikty mezi ochranou přírody a socioekonomickou situací obcí v modelovém území NP Šumava. Toto území je tvořeno celkem šesti obcemi, které mají celé své katastrální území v Národním parku Šumava. Jedná se o obce Prášily, Srní, Modrava, Horská Kvilda, Kvilda a Stožec. Pro řešení tohoto tématu byl zpracován dotazníkový průzkum, byla provedena analýza médií a vyhotovena SWOT analýza odpůrců a zastánců ochrany přírody. Z výsledků bylo zjištěno, že obyvatelé NP Šumava nejsou socioekonomicky znevýhodněni oproti obyvatelům z obcí, které neleží v národním parku. K území je poutají sociální vazby a příroda. Obyvatelé parku mají také dobré znalosti o ochraně přírody a cení si jí. Nejdůležitějšími tématy v analýze médií se stala výstavba na území obcí, legislativní změny a problematika kůrovce. Nadpoloviční většina zdrojů pochází z médií národního významu a zbytek je klasifikován jako regionální. Ze SWOT analýzy vyplývá, že ochránci přírody by se měli více zaměřit na předávání výsledků z odborných studií směrem k široké veřejnosti. Odpůrci ochrany přírody mají na Šumavě podnikatelské zájmy. Na základě výsledků práce byla stanovena opatření umožňující zmírnit konflikty mezi ochranou přírody a socioekonomickým rozvojem obcí.
|
|
|
Lokální aktéři a jejich sítě v Národním parku Šumava
Rataj, Stanislav ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Cudlínová, Eva (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou rozvoje Národního parku Šumava, jehož podobu dlouhodobě určují externí politicko-společenské okolnosti. Z hlediska místního rozvoje jsou definováni klíčoví aktéři, jejichž aktivita a spolupráce určuje kvalitu sociálního kapitálu, který má vliv na podobu horizontálních a vertikálních sociálních sítí. Důležitým aspektem pro socioekonomický rozvoj území je vztah obcí a NP Šumava, jejichž činnost je upravena samostatnými zákony. Na základě terénního šetření s představiteli místního rozvoje jsou identifikovány klíčové faktory, které významně formují tento vztah a ovlivňují sociální rozvoj v prostředí chráněného území. Klíčová slova: místní rozvoj, sociální sítě, sociální kapitál, aktéři lokálního rozvoje, spolupráce obcí, ochrana přírody, Národní park Šumava
|
|
|
Využití koní v lesním hospodářství na počátku 21. století
TROJANOVÁ, Denisa
Cílem této diplomové práce bylo provést rozbor aktuálního využití koní v lesním hospodářství v rámci Jihočeského kraje. Diplomová práce obsahuje stručné seznámení s chovem chladnokrevných koní v České Republice, podmínky pro chov chladnokrevného koně, základy výcviku a postrojování chladnokrevného koně, popis prací, které kůň v lese vykonává a v neposlední řadě práce seznamuje s problematikou způsobování škod na lesním porostu, půdě a podzemní vodě během soustřeďování dříví. Rozbor aktuálního využití koní v lesním hospodářství byl proveden pomocí metody dotazníkového šetření a osobních návštěv. Vyhodnocení a následná analýza informací byla provedena se zaměřením na ekonomickou stránku využití koní v lesním hospodářství a na odhad perspektivy jejich dalšího využívání. Součástí diplomové práce jsou zjednodušené mapy Jihočeského kraje, které zobrazují stáje, kde se v současné době nacházejí pracovní koně, a které zachycují případná místa využití koní v lesním hospodářství.
|
|
|
Analýza cestovního ruchu ve vybrané oblasti
Truxová, Kristýna ; Svatošová, Libuše (vedoucí práce) ; Petr, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá analýzou cestovního ruchu ve vybrané oblasti, Šumavy, v rozmezí let 2001-2014. Analyzovány jsou především kapacity hromadných ubytovacích zařízení, které jsou dále rozděleny na počet zařízení, pokojů, lůžek a počet míst pro karavany a stany. Dále se diplomová práce zabývá analýzou návštěvnosti ubytovacích zařízení a počtu přenocování rezidentů a nerezidentů. Součástí práce je také analýza vývoje návštěvnosti hradů Rabí, Kašperk, Rožmberk nad Vltavou a zámku Český Krumlov. Pro potřeby analýzy byla použita data z Českého statistického úřadu a základní charakteristiky časových řad.
|
|
| |
host ::
RSS.