|
|
Syndrom demence u klientů jako specifický fenomén v řízení pracovníků v přímé péči, v terénní asistenční službě.
Hlavičková, Barbora ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Holasová, Lenka (oponent)
Diplomová práce pojednává o dopadu onemocnění syndromem demence u klientů sociální terénní služby na pracovníky v přímé péči. V práci jsou propojeny dvě teoretické roviny, které jsou s tématem v úzkém vztahu. Jedná se v první řadě o rovinu samotného onemocnění syndromem demence a okolností, které souvisí s péčí o nemocného člověka. Druhá rovina se zabývá tématem řízení týmu pracovníků v přímé péči, se zacílením do terénní sociální služby. Výzkum v sekvenční variantě umožnil akcentovat momenty, které jsou specifické v péči o klienty se syndromem demence v domácím prostředí. Záměrem bylo pojmenování zátěžových momentů, které s sebou práce s danou cílovou skupinou v domácím prostředí nese. V jádru respondenty zmiňovaných zátěží se podařilo najít jako společný jmenovatel stres, plynoucí z nepředvídatelnosti situace. Jde o nepředvídatelnost danou onemocněním klienta v podmínkách domácího prostředí, ve kterém je klient zvyklý sám rozhodovat, a to navzdory zhoršené kognici. V další úrovni stojí pak stres plynoucí z nejasné odpovědnosti za obsah služby. Pracovník musí být schopen flexibilně přecházet z role, která je více řídící, do role, kdy službu řídí klient, a to často v rámci jedné služby (časově v rámci hodin) a u jednoho klienta s onemocněním demence. Popsaná zátěž, která ze služby u klienta se...
|
|
|
Náročnost práce sestry na onkologickém oddělení.
TŮMOVÁ, Lucie
Tato bakalářská práce se zabývá náročností práce zdravotních sester, které pracují na onkologickém oddělení. Sestra na tomto oddělení, jelikož je v neustálém kontaktu s lidmi, ať už s pacienty, s jejich rodinami, či s kolegy, by měla znát zásady komunikace, měla by být empatická, vlídná, trpělivá, vstřícná. Teoretická část této práce je zaměřená na charakteristiku onkologického oddělení, je zde popisována specifičnost práce sester, dále se zde zabýváme dostupnou léčbou v onkologii, úlohou sester v paliativní péči a problematikou syndromu vyhoření. V praktické části jsou pak předloženy výsledky polostrukturovaných rozhovorů prováděných se sestrami, které pracují na onkologickém oddělení v Nemocnici České Budějovice a.s. a v Nemocnici Na Bulovce. Na základě rozhovorů byly postupně zpracovány kazuistiky, na jejichž základě později byly vytvořeny kategorizační tabulky. Z výsledků je patrné, že sestry vnímají svojí práci jako velmi náročnou, převážně po psychické stránce. Sestry se na onkologii denně setkávají s lidmi, kteří jsou nevyléčitelně nemocní, s umíráním, se smrtí. Jsou zde vystaveny rizikům cytostatických látek. Bývají často unavené a důsledkem toho může vzniknout narušení sociální, fyzické a psychické pohody a k syndromu vyhoření nebývá daleko. Často se stává, že vlivem těchto faktorů na sobě sestry pociťují stres a málokdy jsou seznámeny s tím, jak mu efektivně předcházet, či jak se s ním případně vypořádat. Proto na základě získaných informací, jako výstup práce, vznikla brožura pro sestry, která má za úkol je právě o této problematice informovat.
|
|
|
Náročnost práce sester o pacienty s Alzheimerovou chorobou
SALOTOVÁ, Jana
Tato diplomová práce je zaměřena na náročnost péče sester o pacienta s Alzheimerovou chorobou. Problematika Alzheimerovy choroby je v současné době společensky velmi závažné téma, a to i vzhledem k tomu, že naše populace stárne a četnost této choroby se bude následně zvyšovat. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části uvádíme příčiny, příznaky, diagnostiku a léčbu Alzheimerovy choroby. Dále zahrnuji koncepční rámec pro ošetřovatelskou péči u pacientů s Alzheimerovou chorobou dle ošetřovatelského modelu Virginie Henderson. Zmiňujeme se také o syndromu vyhoření, protože pečovatelé jsou vystaveni extrémní psychické a fyzické zátěži. Pro představu uvádíme i informace o Alzheimer plánu v České republice. V praktické části této práce jsme si zvolili tři cíle. Prvním cílem bylo zjistit náročnost práce sester o pacienty s Alzheimerovou chorobou. Druhým cílem bylo zjistit, co sestry považují za největší problémovou oblast v rámci ošetřovatelské péče a třetím cílem našeho výzkumu bylo zjistit přínos specializovaných Alzheimercenter. Tyto cíle byly splněny. Byly stanoveny následující výzkumné otázky: jaká je náročnost práce sester o pacienty s touto chorobou, co sestry vidí jako nejvíce problémovou oblast v rámci péče o pacienta s Alzheimerovou chorobou, jaký je přínos specializovaných Alzheimercenter a jaká by měla být poskytovaná ošetřovatelská péče ve specializovaných Alzheimercenter. Výzkumné otázky byly zodpovězeny. Ke zpracování diplomové práce bylo použito kvalitativního šetření. Sběr dat byl realizován technikou nestandardizovaného strukturovaného rozhovoru. Náš průzkum probíhal na psychiatrickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s., v Alzheimercentru Loucký Mlýn u Vodňan a v Písku, a dále v Domově důchodců Dobrá Voda. Odpovědi sester byly zpracovány do šestnácti kazuistik, ze kterých pak byly vytvořeny kategorizační tabulky s nejdůležitějšími údaji výzkumu. Šetření probíhalo od března do června 2011. Výsledky naší diplomové práce by mohly sloužit jako zpětná vazba pro nemocnice a sanatoria, a to nejvíce tam, kde bylo šetření realizováno. Dále by výsledky mohly být použity k informovanosti veřejnosti o možnostech pomoci pacientům s Alzheimerovou chorobou například ve formě informační brožurky.
|
host ::
RSS.