|
|
Moravský venkov ve světle sčítání lidu 2011
Stonawská, Kateřina
Dnešní široká veřejnost má pocit, že termínu venkov rozumí, a přesto univerzálně platnou definici nalézt nelze. Pro řadu odborníků, ústřední instituce státní či veřejné správy i pro orgány Evropské unie je přesné definování venkova zcela nepostradatelné, avšak ne vždy je postupováno koherentně a výsledky tudíž nejsou vždy jednoznačné a homogenní. Přístupy k vymezení venkova vycházejí většinou z kvantitativního nebo kvalitativního ukazatele, případně z kombinace více ukazatelů (počet obyvatel, hustota osídlení nebo nejrůznější socioekonomické indikátory), na jejichž základě lze definovat venkovská a městská sídla či oblasti. Stále více se však dostává do popředí diferenciace venkova na základě měkkých faktorů a subjektivních definic, které se mohou značně lišit. Přesto lze identifikovat některé společné ukazatele, které mají jednotlivé přístupy společné. A právě o to se pokouší předkládaná disertační práce - pomocí dat získaných ze sčítání lidu, které proběhlo v roce 2011, se snaží vytvořit metodologii, pomocí níž by mohl být moravský venkov typizován. Primárně se práce snaží nalézt řešení základního výzkumného problému: Jaký je současný moravský venkov? Vymezení území Moravy bylo realizováno na základě poznatků získaných rešerší odborné literatury a výsledků vědeckých studií spolu se syntézou historických map a map územně správního rozdělení České republiky. Vytvoření typologie venkova vychází z kvantitativního šetření cenzálních dat z roku 2011, které byly setříděny do tří skupin podle největší podobnosti v šetřených proměnných. Podle nejvýraznějších rozdílů v proměnných mezi skupinami a vazbou proměnných na rozvoj území byly kategorie venkovského prostoru označeny jako oblasti progresivní, deficitní a suburbánní. Pro podrobnější popis typologie moravského venkova byl realizován empirický výzkum, který využívá subjektivních technik (dotazníkový průzkum) a měkkých indikátorů (fotodokumentace v terénu, nezúčastněné pozorování) aplikovaných ve vybraných modelových oblastech. Podrobnější analýza území současně směřovala i k validaci stanovené typologie.
|
|
|
Diplomový projekt - potenciál řeky Moravy v Olomouci
Bláhová, Martina
Diplomová práce Potenciál řeky Moravy v Olomouci se zabývá možností využití řeky a nábřežních prostorů v současných městech. Přístup k řekám a jejich přínos pro města byl zkoumán na vybraných zahraničních i českých realizacích. Na základě získaných teoretických i praktických zkušeností byly zformulovány principy k navrhování nábřežních zón ve městech. Druhá část práce se věnuje konkrétnímu návrhu nábřežních prostorů kolem řeky Moravy v Olomouci. Řešené území se nachází v samém srdci města a je stěžejním území plánované protipovodňové ochrany města. Návrh se snaží vodohospodářské řešení prostoru obohatit o prvky rekreaci a tím místo více začlenit do struktury města.
|
|
|
Ochrana přírody jako faktor rozvoje vybraného území na příkladu zvažované CHKO Soutok
Buchtová, Martina
Předkládaná bakalářská práce se zabývá ochranou přírody na území navrhované CHKO Soutok a záměrem Ministerstva životního prostředí České republiky vyhlásit zde velkoplošné chráněné území. Hlavní důraz je kladen na analýzu názorů a zájmů odpůrců tohoto záměru a jejich následné okomentování. Zkoumaná lokalita je dělena katastrálním územím devatenácti obcí a jedná se vůbec o první případ na území České republiky, kdy se všichni starostové dotčené oblasti shodli na odporu proti vyhlášení CHKO, což nakonec vedlo k jejímu nevyhlášení.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.